Tramvaj do stanice pípa
Vydat se na tramvají na cestu do stanice Touha se můžeme s Tennessee Williamsem
a přitom není nutné opustit divadelní sál. Pokud se vydáme na cestu tramvají s Eugenem Brikciusem, musíme se trochu více zapojit, co se vlastního pohybu týče, ale zase naše zážitku budou v mnoha rovinách. Mohli jsme se o tom přesvědčit na Literárním výletu 11 nazvaným Praha Jaroslava Haška. Akce podpořená několika subjekty domácími i zahraničními, z nichž nejviditelnější byl Plzeňský prazdroj, byla jedním slovem vynikající.
Kdo se o vycházce dozvěděl a dostavilo se parného pondělního odpoledne na střechu paláce Lucerna určitě nelitoval. Nezvyklý a velmi působivý pohled z unikátní první železobetonové stavby v Praze byl počátkem řady nevšedních zážitků. Rekonstrukce obrazu Josefa Lady představující rvačku ve vesnické hospodě byla zcela v duchů happeningů, jimiž je Eugen Brikcius proslulý. Ve stejném duchu se odehrála i rekonstrukce zapomenutí potomka v kočárku před kavárnou Hlavovka novopečeným otcem a manželem Jaroslavem Haškem. Spisovatele, který už mnoho desetiletí není mezi námi, zastoupil velmi zdařile jeho vnuk. Náměstí Míru pod kostelem Sv. Ludmily se dostalo nezvyklé dominanty v podobě obřího zásnubního prstenu symbolizujícího místo Haškovy svatby s Jarmilou Mayerovou. Následné vypuštění vzduchu ze žlutého gigantu mělo symbolizovat postupné splasknutí manželského života Haškových. Pomyslíme-li na fakt, jak dlouho se musel prsten plnit vzduchem a náklady na jeho výrobu, chce se nám říci téměř klasickou větu z díla bohéma poněkud mladšího – to muselo dát takovou práci a přitom je to taková… Ale k zapamatování příhody z Haškova život včetně jejich následků to určitě napomůže.
Procházka pak pokračovala do vinohradské vily Českého rozhlasu, kde po poněkud drsném pochodu rozpálenými ulicemi se účastníci díky hojnému občerstvení rychle zotavili a mohli sledovat další dění. Spád událostí už nezadržitelně směřoval k nevídané jízdě nevšední tramvají. Ovšem o to v další vydání. Zatím se spokojíme s častí cesty, která ovšem již sama o sobě představovala pozoruhodný cíl.
Tomáš Dvořák
Hymna nezávislého Žižkova
(hudba podle písně Šestého července)
Jako se zem točí
až přechází smysly
nesejde nám z očí
tudíž ani z mysli
[:Žižkov nám všem drahý
Žižkov nám všem drahý
navždy nezávislý:]
Žižkov nám všem drahý
navždy nezávislý
Žižkov jenž má v znaku:
Jsem protože myslím
[:Žižkov jenž má v znaku:
Žižkov jenž má v znaku:
Jsem protože myslím:]
Jako nevybočí
země ze své dráhy
nesejde nám z očí
alespoň ne záhy
[:Žižkov nezávislý
Žižkov nezávislý
nade vše nám drahý:]
Žižkov nezávislý
nade vše nám drahý
Žižkov osvobozen
z područenství Prahy
[:Žižkov osvobozen
Žižkov osvobozen
z područenství Prahy:]
|
Diskuze k článku |
|
Zobrazuji příspěvky 0 – 0 z celkem 0:
(reagovat)
|
| | |
 Hlavní organizátor Literárního výletu Eugen Brikcius. Tentokrát se šlo po pražských stopách spisovatele Jaroslava Haška. (Foto: Dominik Hrodek)
 Na střechu nad Prahou přišel i Švejk s eskortou (Foto: Dominik Hrodek)
 Snubní prsten symbolizující manželství Jaroslava Haška s Jarmilou Mayerovou je zatím ještě nafouknutý. Jak ohromné, jak symbolické, jak konceptuální...! (Foto: Dominik Hrodek)
| |