Člověk a jeho vášně

O vášni se nepíše.

Člověk a vášeň, takové bylo zadání mého příspěvku. Těžko bych mohl do tohoto čísla dostat příjemnější téma. Uznejte sami: V horkém červnovém čase, kdy jsou ženy, dívky a slečny kvůli nebo snad díky (ano díky, ještě jednou díky!) horkému počasí jen poskrovnu oblečené a pánská část lidského rodu bojuje každé ráno v mnohdy s vášní, která je tak příjemná a zároveň tak krutá.

Vedle toho je letos červen rovněž časem voleb, kdy vášeň a emoce mají své výsadní postavení v citech každého voliče. Nikoho nemohou nechat dva dny, které rozhodují o příštích 4 letech, chladným. A pokud snad některé z vás volby příliš nevzrušují, tak prohlášení některých českých politiků vám jistě trochu té krve do hlavy nahnaly. Tím jsem si jist. A konečně třetí vášeň, kterou jsou Češi v současnosti zmítáni, nemůže být nic jiného než fotbalové mistrovství světa v Německu, kam se naši hoši probojovali po dlouhých 16 letech.

Na druhou stranu, dá se vůbec o vášni psát? Není to jako byste chtěli hladového nakrmit tím, že mu budete psát o jídle? Vášeň se musí prožívat a je vcelku lhostejno, jestli při sledování odhalených ženských křivek ( a pokud možno nejen při sledování, samozřejmě), při sledování fotbalu, debatami o volbách u pěnivého moku nebo něčím úplně jiným.

Ještě ztrácíte čas a dočetli jste až k tomuto řádku?

José Provazník