 | Revue DIALOG |
|
|
 | |
| 28. dubna 2008 | (Kultura) | | Analogová zemská TV skončí v ČR do listopadu 2011. Česká vláda chce, aby tradiční analogové zemské TV vysílání na většině území ČR skončilo do 11.11.2011 s výjimkou Zlínska a Jesenicka, kde by se tak kvůli technickým problémům na vysílačích mělo stát do června 2012. Vyplývá to z Technického plánu přechodu (TPP) na digitální zemské TV vysílání, jejž ve formě nařízení přijala vláda. Plán přechodu je založen na principu dobrovolnosti a jeho součástí nejsou mechanismy pro jeho vynutitelnost, vyplývá z návrhu nařízení, který předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Nutností pro nástup digitálního zemského TV vysílání (zkráceně DVB-T) je totiž to, aby současní vysílatelé Česká televize, Nova a Prima dobrovolně vyměnili své analogové kmitočty, na kterých vysílají, za digitální. Bez vrácení analogových kmitočtů nevznikne prostor pro další digitální vysílání. Pokud Nova a Prima k TPP dobrovolně přistoupí a vrátí své analogové kmitočty, zákon počítá s tím, že by za tento krok obě stanice dostaly jednu vysílací licenci pro DVB-T navíc.
(dh) |
| 25. dubna 2008 | (Různé) | | Slovenský tiskový zákon podepsán. Slovenský prezident Ivan Gašparovič podle očekávání podepsal sporný tiskový zákon, který může podle vydavatelů ohrozit svobodu tisku. Tato právní norma, kterou prosadila koalice vedená premiérem Robertem Ficem, má platit od června. Zástupci vydavatelů a novinářů už dříve ohlásili, že zákon nejspíše napadnou u ústavního soudu. I kdyby prezident svůj podpis pod nové znění zákona nepřipojil, nezabránil by s velkou pravděpodobností jeho opětovanému schválení v parlamentu.
Titulní stránky slovenských deníků v uplynulých týdnech na protest proti zákonu dvakrát vyšly v podobě parte s černě zarámovaným textem, v němž vydavatelé vyjádřili obavy o nezávislost tisku a redakční nezávislost v zemi. Návrh zákona opakovaně kritizovala také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), slovenské novináře podpořili i jejich kolegové ze zahraničí, včetně českých. (dh) |
| 19. března 2008 | (Politika) | Definitivní zákaz Komunistického svazu mládeže dnes potvrdil český soud. Občanské sdružení bylo kvůli výzvám ke znárodňování zrušeno již loni a nyní tedy jeho zástupci neuspěli s odvoláním. Jak uvedla soudkyně Naděžda Řeháková "Ochrana soukromého vlastnictví je podstatnou náležitostí demokratického státu".
Levicová omladina byla mezi extrémně levicové organizace zařazena BIS již v roce 2003. Mezi její hesla patří vedle výše zmíněného znárodňování i zavedení socialistické demokracie jako předstupně vybudování komunistické společnosti.
 Symboly KSM Foto: archiv (tk) |
| 17. března 2008 | (Politika) | Angela Merkelová jako jeden z nejvýznamnějších hostů oslav 60. výročí založení státu Izrael. Spolu s Merkelovou přijelo do Izraele dalších sedm ministrů německé koaliční vlády. Od návštěvy si kancléřka slibuje zintenzivnění doposavadní spolupráce. V rozhovoru po příletu Merkelová upozornila na zvláštní historickou zodpovědnost Německa za existenci státu a zmínila projekty budoucí spolupráce v oblastech životního prostředí, obrany a hospodářství. Podpořila Izrael i v jeho protiíránské politice. Angela Merkelová Foto: archiv (tk) |
| 26. února 2008 | (Politika) | | Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 57 let nejvýznamnější slovinský politik posledních let, Janez Drnovšek. Narodil se 17. května 1950 v Celje, vystudoval ekonomii a v politice se začal angažovat koncem 80. let. Politicky se snažil urovnat hektické události při rozpadu Jugoslávie a v letech 1992 až 2002 byl prezidentem Slovinska. Během prezidentské funkce (2002-2007) (nejspíš v souvislosti s diagnostikovanou rakovinou) změnil styl života a obrátil se k spiritualitě, náboženství a východním filosofiím, což se projevilo i na jeho politickém působení v posledních letech. (jv) |
|
 | Anketa |
|
Má pravdu Vladimír Putin, že vznikají nové závody ve zbrojení?
|
 | Login |
Nepřihlášen.
|
 | Vyhledávání |
|
|
|
Polemika Kritika
Novináři – aristokracie mediální éry?
Jedním z frekventovaných témat poslední doby je otázka svobody slova, většiny médii v podstatě redukována na problematiku „novinářských svobod“. Ať se v mezinárodním měřítku jedná o případ nešťastných karikatur nebo v českém prostředí o údajné pokusy o omezování svobody slova ze strany politiků, vždy je jako hlavní argument zdůrazňován klíčový význam nezávislých médií pro fungování demokratické společnosti. S tímto názorem nelze než souhlasit. Pochyby se však vynořují tehdy, kdy je pouhá kritika novináře ze strany politika považována za útok na tyto základní demokratické svobody. Pochyby jsou pak nahrazeny vážnými obavami, když anonymními mediálními společnostmi vybraní a placení žurnalisté získávají neformální politickou autoritu jdoucí mimo jakékoliv klasické demokratické struktury. Jsou to ty případy, kdy se z „hlídacích psů demokracie“ stávají její hrobaři.
Od dob, kdy fráze o „hlídacích psech“ mohla být brána vážně, se řada věcí změnila. Dnešní společnost bývá často označována za společnost informační a globalizovanou. Jedním z jejich základních znaků je postupný a nenápadný přesun center moci. Zjednodušeně řečeno, řídící roli ve společnosti ztrácí ten kdo získal mandát od občanů ve prospěch velkých obchodních, průmyslových a mediálních celků. Dalo by se hovořit o jakési postdemokracii – demokratické instituce stále fungují, ale rozhoduje se někde jinde. Média pak v tomto procesu hrají velmi důležitou roli. Mohou jej totiž vzít za svůj a jít cestou neformálního rozšiřování svých pravomocí. Tehdy se z poskytovatelů informací stávají jejich výhradní držitelé a neomezení vládci nad názory velké části společnosti. Vzniklý informační monopol jim zaručuje výsadní podíl na moci, jež byla vyhrazena demokraticky voleným zástupcům. Dnešní vývoj bohužel naznačuje, že se tato katastrofická vize může stát realitou.
Zarážející je zejména způsob, jakým se často žurnalisté prezentují. Z novinářů se staly posvátné krávy, které mohou téměř vše a samy jsou nedotknutelné. Sebemenší kritika médií může být označena za útok na základy demokratické společnosti a málokomu se to zdá divné. Naopak sebevětší mediální manipulace je obhajována svobodným přístupem k informacím a svobodou projevu. Zcela evidentní je snaha médií přesvědčit společnost o vlastní výjimečnosti a nenahraditelnosti – proto to neustálé a nezřídka doslova opakované informování o nedůležitých věcech a vyrábění umělých kauz. V českých podmínkách je pak typické zdůrazňování nezávislosti médií, nezávislosti, která se po letmém pročtení největších deníků a shlédnutí televizních zpráv jeví jako naprosto nereálná.
Nebylo by lepší, kdyby se média vrátila ke svým základním povinnostem? Tedy informovat o událostech a následně je komentovat a analyzovat. Pro celkový demokratický vývoj by to bylo jistě lepší, než když budou pokračovat v dobývání výsadního podílu na politické moci a rozhodování o osudech řadových občanů, kteří si „své“ novináře nezvolili a zatím nedisponují žádnými kontrolními mechanismy, jak se možné mediokracii bránit.
Vítězslav Sommer |
|