logo Revue Dialog
Sdružení STRED
Revue DIALOG
Informační servis
Web
+

Revue DIALOG

Revue DIALOG 23
Revue DIALOG 22
Revue DIALOG 21
Revue DIALOG 20
Revue DIALOG 1/2008
Revue DIALOG 3/2007
Revue DIALOG 2/2007
Revue DIALOG 1/2007
Září 2006
Červen 2006
Duben&květen 2006
Březen 2006
Únor 2006
Leden 2006
Po Berlíně i kolem Berlína na kole
Einmal Döner, bitte…
Rudi Dutschke
Andersen v Deutsches Theater u nás v Praze
Próza Natálie Kocábové
Rebelie Zadních dvorků
„Polské koncentrační tábory“ versus „nacistické koncentrační tábory na území Polska okupovaného Německem“
Potřebujeme veřejnoprávní televizní kanál?
Německý film počátku 21. století
Dva bijáky od svatého Štěpána
Berlínské techno
O hledání formy a obsahu. Rozhovor s Ludvíkem Fellerem
Štěpánka Bláhovcová
DIALOG&Editorial
S Jiřím Králíkem o Projektu 100
V prostoru mezi Německem a Ruskem. Rozhovor s Janem Křenem
DIALOG&Ludvík Feller
DIALOG&Jan Křen
Ad Berlín
Kultura&společnost
Polemika&Kritika
DIALOG&Osobnost
DIALOG&Střední Evropa
DIALOG&Genius loci
DIALOG&Genius locomoti
Literární&výtvarná příloha
DIALOG&Děti kakaové skvrny
Prosinec 2005
Listopad 2005
Říjen 2005
Září 2005
Srpen 2005
Červenec 2005
Červen 2005
Květen 2005
Duben 2005
Redakce Revue DIALOG
+

Vyhledávání

 
+

Krátce&Aktuálně

7. července 2010(Politika)
Bronisław Komorowski byl zvolen polským prezidentem.

Ve druhém kole prezidentských voleb v neděli 4. července 2010 zvítězil maršálek Sejmu a po tragické smrti prezidenta Lecha Kaczyńského u Smolenska v dubnu tohoto roku také zastupující prezident Bronisław Komorowski. Jeho protivníkem byl bratr zesnulého prezidenta a předseda PiS (Právo a spravedlnost) Jarosław Kaczyński. Komorowski oznámil, že se chce stát nadstranickou hlavou státu a vystoupí proto z PO (Občanská platforma), přesto tato volba jistě přinesla velké uklidnění jeho stranickým kolegům ve vládě, která v čele s Donaldem Tuskem vedla s prezidentem Lechem Kaczyńskim vytrvalé spory, které často přerůstaly i hranice Polska.   (AD)


7. června 2010(Různé)
Zemřel Vladimír Nálevka

V neděli 6. června 2010 zemřel ve věku 69 let významný český historik profesor Vladimír Nálevka. Patřil mezi pilíře historických oborů na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, jeho semináři a přednáškami prošlo několik generací historiků. Patřil bezesporu k těm kantorům, na které se ani dávno po opuštění fakulty nezapomíná. Profesor Nálevka se ale zapsal i do povědomí širší veřejnosti jakožto pravidelný host televizních a rozhlasových pořadů, kde komentoval světové dění v historických souvislostech. Jeho odborný záběr byl velmi široký, ale jeho doménou byly soudobé dějiny, zaměřené zejména na Latinskou Ameriku. Po odchodu profesora Nálevky zůstane na historickém poli velká jizva, která půjde těžko zacelit. Jeho specifický humor, přístup k historii, ale i ke studentům nebo kolegům bude všem, co ho znali, velmi chybět.   (AD)


9. května 2010(Různé)
Ombudsman Otakar Motejl v neděli zemřel, bylo mu 77 let. Jeho mluvčí Iva Hrazdílková řekla, že zemřel v dopoledních hodinách ve Fakultní nemocnici v Brně - Bohunicích po krátké náhlé nemoci. Úřad veřejného ochránce práv bude nyní vykonávat jeho současná zástupkyně Jitka Seitlová. Ombudsmanem byl Motejl od roku 2000. V minulosti zastával i funkci předsedy Nejvyššího soudu ČR a byl také ministrem spravedlnosti.   (mš)

7. května 2010(Sport)
V Německu byl zahájen 74. ročník Mistrovství světa v ledním hokeji. Šampionát probíhá ve dnech 7.-23. května 2010 v německých městech Kolín nad Rýnem (stadion Lanxess Arena) a Mannheim (stadion SAP-Arena). Zahajovací zápas (USA - Německo, skupina D) se konal na fotbalovém stadionu Veltins-Arena, na kterém hraje své domácí zápasy tým bundesligy FC Schalke 04 a bylo dosaženo nového diváckého rekordu, který činil 77 803 diváků. Zde také Německo dosáhlo překvapivého vítězství nad USA 2:1 v prodloužení.   (mš)

26. dubna 2010(Politika)
Jarosław Kaczyński kandiduje na prezidenta. Bratr tragicky zesnulého polského prezidenta Lecha Kaczyńského Jarosław dnes oznámil, že se bude v předčasných volbách ucházet o prezidentský post. Předseda strany Právo a spravedlnost (Prawo i sprawiedliwość, PiS) ve svém emotivně laděném prohlášení, oznamujícím kandidaturu píše o nutnosti pokračovat v započaté práci svého bratra a dalších obětí leteckého neštěstí u Smolenska. Do boje vyráží s heslem - Buďme jednotní. Za Polsko. Polsko je nejdůležitější. Volby se uskuteční 20. června 2010.   (AD)

+

Login

Nepřihlášen.
+

Jazyk

Česky Deutsch English
+

Uložit a sdílet

del.icio.us logo del.icio.us
Digg logo Digg
Facebook logo Facebook
Furl logo Furl
Google logo Google
Jagg.cz logo Jagg.cz
Linkuj.cz logo Linkuj.cz
MySpace logo MySpace
Vybrali.sme.sk logo Vybrali.sme.sk
Yahoo logo Yahoo
Twitter logo Twitter

Kultura&Společnost

Německý film počátku 21. století

Klasika z nejklasičtějších Til Schweiger a Jan Josef Liefers jako na smrt nemocní pacienti v černé komedii Thomase Jahna Knockin´on heaven´s door (1996).

Klasika z nejklasičtějších Til Schweiger a Jan Josef Liefers jako na smrt nemocní pacienti v černé komedii Thomase Jahna Knockin´on heaven´s door (1996).

Foto: archiv

Německá filmová tvorba není pro zbytek světa žádnou velkou neznámou. Filmový průmysl ovlivňovala německá kinematografie již v éře němého filmu. Jako gejzír nápadů, z kterého neustále prýští čerstvá voda, působí již Metropolis Fritze Langa. Hvězdný prach zachytil i éru nástupu filmů mluvených, v této době se výrazně prosadila Marlene Dietrich, dosud populární zůstala hudební komedie Modrý anděl. Pozornost na sebe stejně připoutal i poválečný nový německý film, lišící se od francouzské nové vlny především vykořeněností svých postav a zastoupených jmény jako Werner Herzog, Rainer Werner Fassinger, Wim Wenders nebo i u nás známý Volker Schlöndorff. Později ze specifické německé historické reality vytěžili režiséry, slavní v počátku osmdesátých let Roland Emerich nebo Wolfgang Petersen, dnes tvořící v Hollywoodu. Málokdo ví, že kasovní trháky jako Air force one, Independence day nebo Godzilla vlastní štempl německé filmové školy.

Knižní předloha filmu Sonnenalle od Thomase Brussiga.  Nejen,  že film se stává kultovní záležitostí,  rodák z východu Brussig je ikonou nějnovější německé liteartury (zde titulní strana vydání knihy z roku 2001).

Knižní předloha filmu Sonnenalle od Thomase Brussiga. Nejen, že film se stává kultovní záležitostí, rodák z východu Brussig je ikonou nějnovější německé liteartury (zde titulní strana vydání knihy z roku 2001).

Foto: archiv

Duch původního německého filmu je poznamenán hned několika specifiky. Je to vyrovnávání se s minulostí a tím i pokřiveným obrazem vztahu k jednotlivým etnikám, především židovskému. Dále precizním zpracováváním sociální role jedince ve skupině, především díky vlivu západoněmeckých sociálních protestů, tak i později fenoménu hledání nového smyslu bytí s handicapem myšlení „zdi v hlavě“. Přidáme-li k tomu režisérské vyhrávky v protiestablishmentních happeninzích, objevování „šerednějších“ čtvrtí města (specifikum promítnuté i v detektivkách jako Místo činu), jejich tajemství a „génií locí“, týkající se hlavně mysteriózního, sociálně a industriálně rozděleného Berlína (geniálně zachyceného u Wenderse), objevuje se nám regionálně ohraničený, ale mezinárodně srozumitelný subžánr.

Zrodem pomyslné nové vlny, která německá specifika přizpůsobuje dnešnímu pohledu, se pojí s druhou polovinou devadesátých let. Na počátku, ve smyslu spojení s komerčním úspěchem, stojí film Knockin´on heaven´s door (1996) režiséra Thomase Jahna. Jedná se o komedii zahrávající si, a to s pořádnou dávkou nadsázky, se smyslem života a přitom využívající veškerých hollywoodských artiklů k udržení napětí a zábavy. Na něj navázal o dva roky později, ve stejném duchu Tom Tykwer. Jeho film o cyber punkerce Lole, která „běží o život“ (Lola rennt, 1998) berlínskými ulicemi za účelem obstarání peněz pro svého, mafií vydíraného přítele režisérovi vynesl nabídky z Hollywoodu.

Zúčtování s minulostí, rok 2001 přivedl do německých kin, z USA se navrátivšího Tila Schweigera.  Hraje starého levičáka,  který znovu spojí starou Kreuzberskou partu.  Kdysi chtěli vyhodit do vzduchu policejní ředitelství a vytvořit lepší svět.  Po deseti letech zachraňují svoji čest-sami sebe.

Zúčtování s minulostí, rok 2001 přivedl do německých kin, z USA se navrátivšího Tila Schweigera. Hraje starého levičáka, který znovu spojí starou Kreuzberskou partu. Kdysi chtěli vyhodit do vzduchu policejní ředitelství a vytvořit lepší svět. Po deseti letech zachraňují svoji čest-sami sebe.

Foto: archiv

Od konce milénia se rozrostla německá kinematografie o celou škálu nových kousků, kde se stává ústředním tématem krása Berlína, starosti a slasti dospívání v soudobém nebo mírně nostalgickém kontextu. Prosadili se i noví režiséři, filmové prostředí si našlo symbiózu s literaturou a muzikou. V roce 1999 natočil Leander Haussman film Sonnenalle, podle scénáře Thomase Brussiga, kde vedle motivu Berlína nachází své uplatnění i nostalgický prvek života ve zvláštním, zaniklém světě státu bez následovníka-DDR, Německé demokratické republiky. Stejný režisér objevuje později i svět západního Berlína. Příběh, zasazený do berlínského Kreuzbergu ještě jako ghetta na hranici berlínské zdi, s cezúrou spočívající v jejím pádu se nazývá Herr Lehmann, Berlin blues (2003). S dědictvím berlínských squatů a revolučních myšlenek počátku devadesátých let se zase vyrovnává film Zúčtování s minulostí (Was tun, wenn´s brennt 2001). Jako sdělení překračující německý obzor je komediálně laděný, až s kýčem si pohrávající, ne náhodou též především v Berlíně natočený snímek Good bye, Lenin (2003) režiséra Wolfganga Beckera.

Nostalgie, konfrontace západ kontra východ, transformovaná do osobního rozměru bohatý versus chudý v Německu si ve snímku, kde se protínají symbolické komunistické symboly s atributy materiálních úspěchů komunismu, našla definitivně živnou půdu. Naposledy jsme mohli (a to i v českých kinech) sledovat levicové zaujetí mladých v kontrastu s generací revolucionářů roku 1968 a dnešních podnikatelů v sladké komedii Občanská výchova (Die fetten Jahren sind vorbei, 2004), v režii Hanse Weingartnera. V těchto dnech do německých kin vstupuje další „berlínský“ film pod názvem Hallesche Kometen, tentokráte z dějem odehrávajícím se v jednom z kreuzberských paneláků. Do hry zde vstupuje dvacetiletý Tim, žijící s věčně alkoholem opojeným otcem a sní o kariéře spisovatele. A určitě tu nepůjde o film poslední.

Herr Lehmann, druhý úspěch režiséra Leandera Haussmana z roku 2003. Příběh starého dobrého Kreuzbergu. Ještě na „druhé“ straně barikády.

Herr Lehmann, druhý úspěch režiséra Leandera Haussmana z roku 2003. Příběh starého dobrého Kreuzbergu. Ještě na „druhé“ straně barikády.

Foto: archiv

Nové německé filmy, v hrubém shrnutí podobné si sobě jako vejce vejci nejspíše opravdu vytvářejí specifický nezaměnitelný typus počátku 21. století. Jejich prostřednictvím se podařilo několika hvězdám mezinárodně prosadit. Jména jako Franka Potente (Lola rennt), Til Schweiger (Knockin´on heaven´s door) nebo Daniel Brühl (Good bye Lenin) jsou pojmem pomalu v celé Evropě. Jedna větev současné, nostalgicko-sociálně laděné kinematografie dokonce oživila zájem o otázku ostalgie a jako pojem vstoupila tato část kinematografie (nejen) do běžně užívaných charakteristických pojmenování (němečtí filmaři, podbně ale i široká veřejnost běžně používá formuli Ostalgie-Welle). V německých obchodech můžete již opět, nějaký ten pátek koupit Šprévaldské okurky nebo tzv. Sparwasser-Trikot. Ne nepodobným specifikem českému je i záplava DDR-shows, jenž nabízí komerční, soukromé televizní stanice.

Tomáš Kavka

Franka Potente v roli Loly ve filmu Toma Tykwera Lola rennt, německého hitu roku 1998.

Franka Potente v roli Loly ve filmu Toma Tykwera Lola rennt, německého hitu roku 1998.

Foto: archiv

Stránky věnované problematice německého filmu:
http://www.film.de/, základní průvodce německým filmem
http://www.mediabiz.de/df_index.afp?q=domain, stránka týkající se toho, co je v německu v kinech
http://www.goethe.de/kug/kue/flm/weg/weg/deindex.htm, stránka Goethe institutu, která má informovat o veškerých aktivitách německého filmu a to od němého až po současnost, mapuje všechny osobnosti, filmy, jakož zde najdeme i informace o vydané literatuře k tématu
http://www.deutsches-filminstitut.de/dframe12.htm, veškeré informace týkající se historie německého filmu, stránky německého filmového institutu ve Wiesbadenu http://www.cinegraph.de/ přehledný server o veškerých institucích filmu v Německu
http://www.learn-german-online.net/learning-german-resouces/kino.htm , stránka určená přímo k učení se o německém filmu
http://www.angelaufen.de/, stránka o novinkách v německých kinech
http://www.german-cinema.de/, anglický internetový průvodce po německém filmu
http://www.kebabconnection.de/start.htm, zajímavá stránka k trochu jinému, přesto aktuelnímu německému filmu
http://www.good-bye-lenin.de/, stránka k filmu, zajímavá především originály citátů klasiků, rozhodně stojí za navštívení


(nahoru)

Revue Dialog. Kulturně společenská revue pro střední Evropu. Vydává sdružení STRED   Středoevropský dialog, http://dialog.stred.org, dialogzavinacstred.org. Šéfredaktor: Marek Škorvaga. Zástupce šéfredaktora: Tomáš Kavka. Technický redaktor: Jan Vršovský. Redakce: Ondřej Daniel, Lucie Procházková, Lukáš Vlček, Dominik Hrodek, Vítězslav Sommer, Hanna Zimmerhaklová, Jan Očenášek.