logo Revue Dialog
Sdružení STRED
Revue DIALOG
Informační servis
Web
+

Revue DIALOG

Revue DIALOG 1/2008
Revue DIALOG 3/2007
Revue DIALOG 2/2007
Revue DIALOG 1/2007
Září 2006
Červen 2006
Duben&květen 2006
Středoevropský divadelní festival ve Vídni
Březen 2006
Vesmírná fronta studené války
Rozhovor s Borisem Jirků
Nelze nepohlédnout na oblohu, pokud to mraky dovolí. Rozhovor s Janem Paloušem
DIALOG&Editorial
Vysoká škola umělecko-průmyslová 1885-2005
Před žádnou, žádnou záhadou své šíje neskloníme, o nebes klenby nejzazší svým duchem zazvoníme
Lidé na Měsíci!
Přes překážky ke hvězdárnám
Důležité je jít…
Města střední Evropy – Lodž
Půlkulaté narozeniny souboru KREPSKO theatre group in Prague (Czech republic, Europe)
Poohlédnutí za vývojem českých médií prostřednictvím výstavy
DIALOG&Jan Palouš
Ad Hvězdy
Kultura&Společnost
DIALOG&Genius loci
DIALOG&Genius locomoti
DIALOG&Středoevropská knihovnička
Literární&výtvarná příloha
DIALOG&Děti kakaové skvrny
Únor 2006
Leden 2006
Prosinec 2005
Listopad 2005
Říjen 2005
Září 2005
Srpen 2005
Červenec 2005
Červen 2005
Květen 2005
Duben 2005
Redakce Revue DIALOG
+

Krátce&Aktuálně

6. srpna 2008(Věda)
Každé třetí dítě v Německu má rodiče z řad migrantů, takové jsou závěry studie, kterou zveřejnil Spolkový úřad pro statistiku ve Wiesbadenu. Ve dvacetisedmi procentech z 8, 6 milionu německých rodin je alespoň jedním rodičem cizinec nebo vlastník pasů dvou rozličných států. Co se týče počtu dětí, tak v rodinách "původních obyvatel" převažuje jedno či dvě děti. U početnějších rodin s třemi a více dětmi je více jak polovina složená z migrantů. Zajímavé je, že ve starých spolkových zemích je procento rodin se zahraničním původem (30%) více jak dvakrát tak velký než-li u rodin nových spolkových zemí bývalého DDR (14% a mimo Berlín).Rodiny s migračním základem mají obecně tedy více dětí (1, 74% na ženu) než rodiny "čistě německé" (1, 56%).   (tk)

5. srpna 2008(Různé)
Nová konkatedrála v Prešově povyšuje význam města v hierarchii katolické církve. Titul konkatedrály přináší farnímu kostelu povýšení z církevního pohledu.Když košický arcibiskup Alojz Tkáč oznámí 9. srpna slavnostně rozhodnutí svatého otce, bude kostel zastupujícím katedrální chrám sv. Alžběty v Košicích. Zatímco doposud byl Prešov pro katolické věřící obyčejným městem a pro evangelíky a ortodoxní sídlem biskupa, nabude na významu i pro římskou církev. Prešovský kostel se stane druhou kontokatedrálou na Slovensku. První a zatím jedinou je popradská, kam přesunul své sídlo spišský biskup Ján Vojtaššák.   (tk)

17. května 2008(Sport)
Slavia Praha po dvanácti letech slaví fotbalový titul! Znamená to, že si „červenobílí“ během jednoho roku splnili hned tři velké sny - zahrát ligu mistrů, otevřít nový stadion a získat ligový titul. Druhá Sparta Praha nezvládla konec sezóny, nevyhrála čtyři poslední ligové zápasy, čímž prokázala psychickou labilitu, která byla dlouhá léta vyčítána právě Slavii. Pražská „S“ se pokusí bojovat o místo v Lize mistrů, do poháru UEFA se probojoval třetí Baník Ostrava a finalista poháru Slovan Liberec. Ligu opouštějí Bohemians 1905 a Siad Most. V dalších středoevropských ligách dominovaly favorité; v Německu zvítězil Bayern Mnichov, Rakousku Rapid Vídeň, na Slovensku Artmedia Bratislava, Polsku Wisla Kraków a v Maďarsku se ještě rozhodne mezi týmy Debrecínu, MTK Budapěšť a Dojzy Újpéšť.
Slavia Praha - mistr ligy

Slavia Praha - mistr ligy

Zdroj:www.slavia.cz

(tk)

28. dubna 2008(Kultura)
Analogová zemská TV skončí v ČR do listopadu 2011. Česká vláda chce, aby tradiční analogové zemské TV vysílání na většině území ČR skončilo do 11.11.2011 s výjimkou Zlínska a Jesenicka, kde by se tak kvůli technickým problémům na vysílačích mělo stát do června 2012. Vyplývá to z Technického plánu přechodu (TPP) na digitální zemské TV vysílání, jejž ve formě nařízení přijala vláda. Plán přechodu je založen na principu dobrovolnosti a jeho součástí nejsou mechanismy pro jeho vynutitelnost, vyplývá z návrhu nařízení, který předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Nutností pro nástup digitálního zemského TV vysílání (zkráceně DVB-T) je totiž to, aby současní vysílatelé Česká televize, Nova a Prima dobrovolně vyměnili své analogové kmitočty, na kterých vysílají, za digitální. Bez vrácení analogových kmitočtů nevznikne prostor pro další digitální vysílání. Pokud Nova a Prima k TPP dobrovolně přistoupí a vrátí své analogové kmitočty, zákon počítá s tím, že by za tento krok obě stanice dostaly jednu vysílací licenci pro DVB-T navíc.   (dh)

25. dubna 2008(Různé)
Slovenský tiskový zákon podepsán. Slovenský prezident Ivan Gašparovič podle očekávání podepsal sporný tiskový zákon, který může podle vydavatelů ohrozit svobodu tisku. Tato právní norma, kterou prosadila koalice vedená premiérem Robertem Ficem, má platit od června. Zástupci vydavatelů a novinářů už dříve ohlásili, že zákon nejspíše napadnou u ústavního soudu. I kdyby prezident svůj podpis pod nové znění zákona nepřipojil, nezabránil by s velkou pravděpodobností jeho opětovanému schválení v parlamentu. Titulní stránky slovenských deníků v uplynulých týdnech na protest proti zákonu dvakrát vyšly v podobě parte s černě zarámovaným textem, v němž vydavatelé vyjádřili obavy o nezávislost tisku a redakční nezávislost v zemi. Návrh zákona opakovaně kritizovala také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), slovenské novináře podpořili i jejich kolegové ze zahraničí, včetně českých.   (dh)

+

Anketa

Tibet by měl...

být pevnou součástí Číny (21 %)
mít v rámci Číny širší autonomii (15 %)
být nezávislým státem (35 %)
(12 %)
to není otázka pro anketu (18 %)
+

Login

Nepřihlášen.
+

Vyhledávání

 
+

Jazyk

Česky Deutsch English

DIALOG&Genius loci

Města střední Evropy – Lodž

V březnu se polská Lodž stala dějištěm dalšího ročníku akce nazvané organizátory „Na styku čtyř kultur“. Název výstižně charakterizuje fenomén Lodži jejíž ohromný rozmach, který ji vynesl až na dnešní pozici druhého největšího města v Polsku, je spojen s textilním průmyslem. Dnes již umlkl monotónní hukot mechanických stavů, ale textilní tradici zde připomíná originální muzeum textilního průmyslu v areálu textilky, mezinárodní trienále uměleckého textilu i specializace módní design na zdejší akademii umění.

V 19. století se do tohoto „evropského Manchesteru“ stahovali příchozí z blízkého okolí i vzdálenějších krajů, kteří zde hledali možnosti lepší existence a pro něž prosperující město bylo skutečně „zemí zaslíbenou“, jak nazval svou románovou ságu o něm nositel Nobelovy ceny za literaturu Władysław Reymont. Tehdy se ovšem ještě neuvažovalo nad multikulturní tváři města, ale koexistence Němců, Poláků a Rusů byla považována za něco zcela přirozeného a vyjadřovala ji v tváři města pravoslavná cerkev, katolické svatyně, evangelické kostely i židovské modlitebny. Dnes je Lodž domovem jen Poláků, stačilo dlouhé 20. století a dvě světové války, aby se tvář města od základu proměnila. Dnes je Lodž městem kontrastů, kde zpustlé části stále připomínají šedou bezútěšnost průmyslového města, ale zároveň se hlásí ke slovu dynamika moderního rozvoje, jehož viditelným projevem je Piotrkowská ulice. Na její téměř dvoukilometrové délce byly opraveny bez výjimky všechny domy a přilehlé pasáže, a po vyloučení dopravy vznikla pěší zóna jako elegantní výkladní skříň města a zároveň jasně definované, dosud scházející, centrum. Kulturní rozměr dotváří sympatické atrakce jako alej filmových hvězd před hotelem Grand, kterou zlomyslní vtipálkové hned překřtili na „Hollylodž“, originální moderní plastiky ve veřejném prostoru připomínající vtipnou formou osobnosti spojené s městem (můžete si např. přisednout si na lavičku vedle Arthura Rubinsteina u klavíru) i velkoplošná grafitti mladých umělců na slepých štítových zdech uličních proluk. Památkou na nedávné oslavy konce tisíciletí je téměř 13.000 dlažebních kostek, které věnovali obyvatelé města i zdejší rodáci, na nichž mohli zvěčnit pro budoucí generace svá jména. Ráno je pěší zóna stranou od rušných úřadů spíše ospalou částí města, která se probouzí teprve postupně jak končí vyučování na zdejších středních a vysokých školách, aby největší rušnosti dosáhla večer, kdy se zaplní zdejší početné puby, kavárničky a restaurace hlučícím davem a tóny populárních šlágrů. Vznikla zde nová tradice květnového Svátku Lodži a vojvodského jarmarku první zářijový víkend, kdy se pěší zóna změní na rozjásanou a bavící se tepnu s bohatou nabídkou kulturních pořadů pod širým nebem.

Lodž je druhým největším polským městem, byla by snad ještě lidnatější, kdyby v době holocaustu nebylo vyhubeno 233.000 židovského obyvatelstva. Izolované ve „vzorovém“ ghettu nacistickými okupanty přezvanému na Stadt Litzmanstadt uchovalo si naději na přežití až do září roku 1944, kdy bylo vyvezeno ke „konečnému řešení“ do Osvětimi. Tváře mnohých nevinných obětí připomíná unikátní soubor několika stovek snímků, které zachytil na první pohled nevýznamný účetní Walter Genewein a jež šťastnou shodou okolností byly před dvaceti lety identifikovány v jednom vídeňském antikvariátě. Před nedávnem byla vydána monografie o lodžské literární a umělecké skupině Jung Idysz a uvedl tak do širší povědomí jména zástupců židovské meziválečné avantgardy Jankiela Adlera, Icchaka Braunera, Mojżesze Brodersona nebo Marka Szwarca.

Zájemcům o výtvarné umění vřele doporučuji místní Muzeum Sztuki, které se jako první v Polsku profilovalo na vytváření sbírky soudobého umění, a která je umístěna v bývalém paláci průmyslníka Izraela Poznańského, prostorné, ale eklekticky okázalé až zoufale nemoderní stavbě. V dalším sídle textilního magnáta, tentokrát chlubně novobarokním, se nachází městské historické muzeum s obnovenými dobovými interiéry; poněkud nelogicky je však o víkendech otevřeno jen od 10 do 14 hodin. Zajímavé, že obě stavby nebyly vybudovány na okraji města obklopené zelení, ale jako městské paláce v bezprostřední blízkosti továren.

Orientaci na cestovní ruch podporuje město, které např. v létě zavedlo na pěší zónu originální autobus, který na první pohled je replikou historické tramvaje s tím podstatným rozdílem, že se nepohybuje po kolejích. Druhým originálním a navíc ještě originálním dopravním prostředkem jsou rikšy poháněné především studenty, kteří nezřídka výdělek z Piotrkovské utratí právě zde v mnohých pubech, jejichž letní zahrádky s pestrobarevnými reklamními slunečníky ve slunečných dnech okupují uliční plochu. Podstatnější však je, že myšlenku přijali za svou i samotní občané, kteří vytvořili nadaci, jež podporuje kulturní rozvoj, propagaci a uděluje ocenění za nejnápaditější interiér či obnovené památky.

To, že samosprávy pauperizovaných průmyslových měst si obvykle překonání stagnace slibují od oživení turistiky, není ničím neobvyklým, byť málokomu se podaří následovat příklad Manchestru. Vedení Lodže se v mnohém inspirovalo evropskými zkušenostmi a na první pohled se nesnaží spoléhat jen na úzkou skupinu zájemců o industriální památky, ale profilovat se také jako kulturní, otevřené město. Město, kde působí pět vysokých škol, disponuje nemalým intelektuálním potenciálem. Řadu let se sem sjíždějí návštěvníci na mezinárodní festivaly autorských filmů, filmové hudby a filmových škol. Americký filmař David Lynch je dáván do souvislosti s projektem vybudování multimediálního kulturního centra v areálu opuštěné teplárny. Objevují se zájemci i o další průmyslové objekty, které poskytují velké prostory k variabilnímu využití a zároveň se vyznačují svéráznou poetikou. Jaká však má být další budoucnost centra města, na němž se výrazně podepsala dlouhodobá absence byť jen základní údržby? Jakkoliv může být třeba pro japonského turistu návštěva těsných dvorků obklopených ze všemi stran oprýskanými fasádami vysokých činžáků zdmi, okny zabitými latěmi a letitým lešením zdánlivě podpírajícím hroutící se balkon fascinujícím dobrodružstvím, město se odmítá takto prezentovat. Adaptace léta neopravovaných objektů s naprosto nevyhovujícími parametry pro moderní bydlení je složitou záležitostí, kterou u nás normalizační technokraté řešili pomocí buldozerů. Doba se však posunula a vědomí, že město si nemůže celkově amputovat své dějiny, vedlo k rozhodnutí zachovat některé historické stavby a doplnit je novodobou výstavbou. Bude tedy mnoho záležet na citlivém přístupu architektů a samozřejmě také na získání nezbytných finančních prostředků. Náklady revitalizačního projektu jsou pozpočteny v přepočtu téměř na 20 miliard korun. Město si mnoho slibuje od dotačních programů Evropské Unie a jeho zástupci usilovně lobbují, aby Brusel dal zelenou tomuto pilotnímu projektu. Urbanistická vize nazvaná Lodž 2023 směřuje jednoznačně do budoucnosti. Jaká bude, zůstává dnes otevřenou otázkou.

Marek Krejčí


Diskuze k článku

Zobrazuji příspěvky 0 – 0 z celkem 0:

(reagovat)


(nahoru)

Revue Dialog. Kulturně společenská revue pro střední Evropu. Vydává sdružení STRED -- Středoevropský dialog, http://dialog.stred.org, dialogzavinacstred.org. Šéfredaktor: Dominik Hrodek. Zástupce šéfredaktora: Tomáš Kavka. Technický redaktor: Jan Vršovský. Vedoucí rubrik: José Provazník (Polemika&Kritika), Jan Richter (Kultura&Společnost) Tomáš Dvořák (Genius loci, Genius locomoti), Tomáš Kavka (Střední Evropa), Jan Očenášek (Osobnost, Historické okénko, Studie).