 | Revue DIALOG |
|
|
 | |
| 28. dubna 2008 | (Kultura) | | Analogová zemská TV skončí v ČR do listopadu 2011. Česká vláda chce, aby tradiční analogové zemské TV vysílání na většině území ČR skončilo do 11.11.2011 s výjimkou Zlínska a Jesenicka, kde by se tak kvůli technickým problémům na vysílačích mělo stát do června 2012. Vyplývá to z Technického plánu přechodu (TPP) na digitální zemské TV vysílání, jejž ve formě nařízení přijala vláda. Plán přechodu je založen na principu dobrovolnosti a jeho součástí nejsou mechanismy pro jeho vynutitelnost, vyplývá z návrhu nařízení, který předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Nutností pro nástup digitálního zemského TV vysílání (zkráceně DVB-T) je totiž to, aby současní vysílatelé Česká televize, Nova a Prima dobrovolně vyměnili své analogové kmitočty, na kterých vysílají, za digitální. Bez vrácení analogových kmitočtů nevznikne prostor pro další digitální vysílání. Pokud Nova a Prima k TPP dobrovolně přistoupí a vrátí své analogové kmitočty, zákon počítá s tím, že by za tento krok obě stanice dostaly jednu vysílací licenci pro DVB-T navíc.
(dh) |
| 25. dubna 2008 | (Různé) | | Slovenský tiskový zákon podepsán. Slovenský prezident Ivan Gašparovič podle očekávání podepsal sporný tiskový zákon, který může podle vydavatelů ohrozit svobodu tisku. Tato právní norma, kterou prosadila koalice vedená premiérem Robertem Ficem, má platit od června. Zástupci vydavatelů a novinářů už dříve ohlásili, že zákon nejspíše napadnou u ústavního soudu. I kdyby prezident svůj podpis pod nové znění zákona nepřipojil, nezabránil by s velkou pravděpodobností jeho opětovanému schválení v parlamentu.
Titulní stránky slovenských deníků v uplynulých týdnech na protest proti zákonu dvakrát vyšly v podobě parte s černě zarámovaným textem, v němž vydavatelé vyjádřili obavy o nezávislost tisku a redakční nezávislost v zemi. Návrh zákona opakovaně kritizovala také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), slovenské novináře podpořili i jejich kolegové ze zahraničí, včetně českých. (dh) |
| 19. března 2008 | (Politika) | Definitivní zákaz Komunistického svazu mládeže dnes potvrdil český soud. Občanské sdružení bylo kvůli výzvám ke znárodňování zrušeno již loni a nyní tedy jeho zástupci neuspěli s odvoláním. Jak uvedla soudkyně Naděžda Řeháková "Ochrana soukromého vlastnictví je podstatnou náležitostí demokratického státu".
Levicová omladina byla mezi extrémně levicové organizace zařazena BIS již v roce 2003. Mezi její hesla patří vedle výše zmíněného znárodňování i zavedení socialistické demokracie jako předstupně vybudování komunistické společnosti.
 Symboly KSM Foto: archiv (tk) |
| 17. března 2008 | (Politika) | Angela Merkelová jako jeden z nejvýznamnějších hostů oslav 60. výročí založení státu Izrael. Spolu s Merkelovou přijelo do Izraele dalších sedm ministrů německé koaliční vlády. Od návštěvy si kancléřka slibuje zintenzivnění doposavadní spolupráce. V rozhovoru po příletu Merkelová upozornila na zvláštní historickou zodpovědnost Německa za existenci státu a zmínila projekty budoucí spolupráce v oblastech životního prostředí, obrany a hospodářství. Podpořila Izrael i v jeho protiíránské politice. Angela Merkelová Foto: archiv (tk) |
| 26. února 2008 | (Politika) | | Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 57 let nejvýznamnější slovinský politik posledních let, Janez Drnovšek. Narodil se 17. května 1950 v Celje, vystudoval ekonomii a v politice se začal angažovat koncem 80. let. Politicky se snažil urovnat hektické události při rozpadu Jugoslávie a v letech 1992 až 2002 byl prezidentem Slovinska. Během prezidentské funkce (2002-2007) (nejspíš v souvislosti s diagnostikovanou rakovinou) změnil styl života a obrátil se k spiritualitě, náboženství a východním filosofiím, což se projevilo i na jeho politickém působení v posledních letech. (jv) |
|
 | Anketa |
|
Má pravdu Vladimír Putin, že vznikají nové závody ve zbrojení?
|
 | Login |
Nepřihlášen.
|
 | Vyhledávání |
|
|
|
DIALOG Střední Evropa
Kongres mladých historiků umění ze střední Evropy
V Poznani se koncem října uskutečnila II. Středoevropská konference doktorandů v oboru historie umění. Idea tohoto setkávání vznikla spontánně před dvěma lety a cílem akce není jen podat jakýsi přehled vědecké práce mladší generace, ale také reflektovat pohled na obor novýma očima, které si dokáží všímat nových témat, kontrastů a paralel stejně jako konfliktu tradičních pohledů a nově se otevírajících kontextů. Referenti zde v kolegiálním ovzduší mohli prezentovat svá badatelská témata, která se tu zjevila opravdu v impozantní mnohotvárnosti nevylučujíc ani mezioborové přístupy. Vedle středověku a baroku byla velká pozornost věnována moderním dějinám umění. Zajímavě byly prezentovány např. práce o maďarské neoavantgardě, vzájemné interakci prostředí kritiků a umělců ke konci komunistického období, metaforičnosti v tvorbě Francise Bacona nebo uplatnění tradičních šamanských prvků v současném umění středoasijských republik.
Ústav dějin umění na poznaňské univerzitě si vydobyl pověst pružného akademického střediska, kde se velký důraz klade na vlastní metodologický a metodický základ vědecké práce. Leckde jinde k němu panuje poněkud odtažitější vztah; vždyť jen na Univerzitě Karlově si po roce 1968 jen dva badatelé zvolili metodologii dějin umění za nosné téma své diplomové práce. Nevýhody jaké z určitého nedoceňování tohoto základu pak plynou pro formulaci cíle, strukturu a metodiku disertační práce stejně jako uvědomění si teoretického rozměru pojednávaného předmětu dobře ozřejmila diskuze, která se vyznačovala kritičností i věcností soudů.
Účastníci konference měli možnost se seznámit ve zkratce i s bohatstvím uměleckých sbírek poznańského musea a památkového fondu Velkopolska. V neformálních diskuzích v kuloárech nebo večerních sedánkách pak mohli navazovat prospěšné osobní kontakty. Smutnou pravdou, je, že po pádu železné opony se vědecká pracoviště zbavená náhle ideologicky motivovaných omezení zcela reorientovala směrem západním, který skýtá lákavé možnosti grantů, informačních zdrojů i stipendijních pobytů při současném opomíjení spolupráce uvnitř středoevropského regionu.
Porovnání mezi bohatou publikační činností a tím jaký zlomek z ní obohatí knihovní fond vědeckých knihoven nebo seminářů dějin umění v sousedních státech je spíše tristní. Při tom rozhodně zde vzhledem k jazykové příbuznosti nemůže platit maxima Slavica non leguntur. Koncem letošního roku proto byl zahájen program TESSERA zprostředkovávající obstarávání a převoz novinek vědecké literatury, jenž však je zatím – při dosavadní absenci grantové podpory – založen na dobré vůli a pochopení nakladatelů.
Marek Krejčí |
|