DIALOGGenius loci

Kasejovice na Plzeňsku mají bohatou minulost a slibnou budoucnost

Foto: Hanka Zimmerhaklová

Nebudu se zde však dlouze rozepisovat o malebnosti tohoto místa, která vynesla Kasejovicím tento rok první místo v soutěži „Obec roku Plzeňského kraje“. Ani nechci uvádět výčet zajímavostí, jež zde můžete nalézt. Ráda bych se podívala do této obce částečně z perspektivy kulturně historické. Život byl totiž v Kasejovicích ovlivněn přítomností dvou náboženství. Až do začátku druhé světové války zde žili vedle sebe Češi a Židé.

Každé z nich zanechalo ve vesnici svoji stopu v podobě svého svatostánku, hřbitova ale i ulic a domů, které – a obzvláště ty z bývalého židovského ghetta – nezapřou svoji historii. Malé domky, nalepené jeden na druhém, mezi nimi uzounká ulička, to vše situované na samý okraj Kasejovic tak, jak bylo i jinde v případě židovských čtvrtí zvykem. Patřila k ní neodmyslitelně také synagoga, která byla vystavena v Kasejovicích ve středu židovského ghetta pravděpodobně v 2. pol. 18. stol v pozdně barokním slohu. Sloužila nejen k bohoslužebným účelům, ale také k vyučování, a proto byla zvána též školou. V synagoze bylo umístěno 66 mužských a 45 ženských sedadel. Do synagogy vedly původně dva vchody s dřevěnými schody, odděleně pro muže a ženy. Nad touto částí obce je umístěn židovský hřbitov. Nejstarší písemná zpráva o židovském hřbitově v Kasejovicích na návrší „Na stráži" pochází z r. 1669. V průběhu 18. stol. byl hřbitov několikrát rozšiřován. V r. 1808 byl hřbitov rozšířen i pro potřebu židů z širšího okolí, což dříve kasejovická obec i Lnářská vrchnost zakazovaly. Posledního rozšíření se dostalo hřbitovu v r. 1855. Na zdejší židovský hřbitov byli pohřbíváni i židé z širšího okolí (Blatná, Sedlice, Nepomuk, Žinkovy, Hvožďany, Bratronice, Bezděkov, Mladý a Starý Smolivec). Jak dosvědčují nápisy na jednotlivých hrobech poslední pohřby se tu odehrály v samém počátku 40. let 20. století. Tak historie jednoho etnika v Kasejovicích končí.

Foto: Hanka Zimmerhaklová

Křesťanská kultura a její tradice v Kasejovicích nebyla tak drasticky přerušena, i když k jejímu ohrožení také během totalitní éry došlo. V současnosti je tudíž přirozeně rozvíjena více. Zdejší kostel je zasvěcen sv. Jakubovi. Svatý Jakub byl jedním z dvanácti Ježíšových učedníků, který jako první z nich kolem roku 44 n.l. za vlády Heroda Agrippy I. zemřel mučednickou smrtí. Podle španělské tradice šířil sv. Jakub křesťanskou víru na Pyrenejském poloostrově. A právě toto patronství přilákává do Kasejovic v současné době stále více návštěvníků, kteří si oblíbili tzv. církevní turistiku. Jejím cílem je putovat po zajímavých sakrálních památkách městského i venkovského charakteru. Tento typ cestování vyhledávají nejen zahraniční návštěvníci, ale také čeští turisté. Proto za tímto účelem vznikají významné mezinárodní trasy, které mapují místa zasvěcená nejrůznějším svatým. Řadí se mezi ně také tzv. Svatojakubská cesta, na níž mají být Kasejovice letos napojeny. V současné době se jedna větev Svatojakubské cesty napojuje na trasu vedoucí z německého Norimberka. Trasa vychází ze Zbraslavi u Prahy a vede přes Karlštejn, Beroun, Nižbor, Kralovice, Plasy, Horní Břízu, vrch Krkavec a Stříbro do Kladrub. Další větví této cesty bude tzv. jižní, začínající na hraničním přechodu Všeruby – Eschlkam, odkud povede do Kdyně a dále přes vrch Koráb, Klatovy, Plánický hřeben do Nepomuku a Kasejovic. Délka nově vyznačené větve Svatojakubské cesty bude přibližně 78 kilometrů.

Foto: Hanka Zimmerhaklová

Nechci tento krátký a spíše popisný kulturně historický exkurz zakončovat nepatřičnou úvahou. Nicméně dovolím si alespoň kratičké zamyšlení nad dojmy z prázdninové návštěvy Kasejovic. Svojí barvitostí na mě zapůsobily. I při procházce historií malé obce totiž přijdeme na to, že různost a rozmanitost byla podstatnou součástí života … I v současnosti je velmi atraktivní a poutavá. Pestrost by alespoň proto neměla být smazávána.

Hanka Zimmerhaklová