 | Revue DIALOG |
|
|
 | |
| 28. dubna 2008 | (Kultura) | | Analogová zemská TV skončí v ČR do listopadu 2011. Česká vláda chce, aby tradiční analogové zemské TV vysílání na většině území ČR skončilo do 11.11.2011 s výjimkou Zlínska a Jesenicka, kde by se tak kvůli technickým problémům na vysílačích mělo stát do června 2012. Vyplývá to z Technického plánu přechodu (TPP) na digitální zemské TV vysílání, jejž ve formě nařízení přijala vláda. Plán přechodu je založen na principu dobrovolnosti a jeho součástí nejsou mechanismy pro jeho vynutitelnost, vyplývá z návrhu nařízení, který předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Nutností pro nástup digitálního zemského TV vysílání (zkráceně DVB-T) je totiž to, aby současní vysílatelé Česká televize, Nova a Prima dobrovolně vyměnili své analogové kmitočty, na kterých vysílají, za digitální. Bez vrácení analogových kmitočtů nevznikne prostor pro další digitální vysílání. Pokud Nova a Prima k TPP dobrovolně přistoupí a vrátí své analogové kmitočty, zákon počítá s tím, že by za tento krok obě stanice dostaly jednu vysílací licenci pro DVB-T navíc.
(dh) |
| 25. dubna 2008 | (Různé) | | Slovenský tiskový zákon podepsán. Slovenský prezident Ivan Gašparovič podle očekávání podepsal sporný tiskový zákon, který může podle vydavatelů ohrozit svobodu tisku. Tato právní norma, kterou prosadila koalice vedená premiérem Robertem Ficem, má platit od června. Zástupci vydavatelů a novinářů už dříve ohlásili, že zákon nejspíše napadnou u ústavního soudu. I kdyby prezident svůj podpis pod nové znění zákona nepřipojil, nezabránil by s velkou pravděpodobností jeho opětovanému schválení v parlamentu.
Titulní stránky slovenských deníků v uplynulých týdnech na protest proti zákonu dvakrát vyšly v podobě parte s černě zarámovaným textem, v němž vydavatelé vyjádřili obavy o nezávislost tisku a redakční nezávislost v zemi. Návrh zákona opakovaně kritizovala také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), slovenské novináře podpořili i jejich kolegové ze zahraničí, včetně českých. (dh) |
| 19. března 2008 | (Politika) | Definitivní zákaz Komunistického svazu mládeže dnes potvrdil český soud. Občanské sdružení bylo kvůli výzvám ke znárodňování zrušeno již loni a nyní tedy jeho zástupci neuspěli s odvoláním. Jak uvedla soudkyně Naděžda Řeháková "Ochrana soukromého vlastnictví je podstatnou náležitostí demokratického státu".
Levicová omladina byla mezi extrémně levicové organizace zařazena BIS již v roce 2003. Mezi její hesla patří vedle výše zmíněného znárodňování i zavedení socialistické demokracie jako předstupně vybudování komunistické společnosti.
 Symboly KSM Foto: archiv (tk) |
| 17. března 2008 | (Politika) | Angela Merkelová jako jeden z nejvýznamnějších hostů oslav 60. výročí založení státu Izrael. Spolu s Merkelovou přijelo do Izraele dalších sedm ministrů německé koaliční vlády. Od návštěvy si kancléřka slibuje zintenzivnění doposavadní spolupráce. V rozhovoru po příletu Merkelová upozornila na zvláštní historickou zodpovědnost Německa za existenci státu a zmínila projekty budoucí spolupráce v oblastech životního prostředí, obrany a hospodářství. Podpořila Izrael i v jeho protiíránské politice. Angela Merkelová Foto: archiv (tk) |
| 26. února 2008 | (Politika) | | Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 57 let nejvýznamnější slovinský politik posledních let, Janez Drnovšek. Narodil se 17. května 1950 v Celje, vystudoval ekonomii a v politice se začal angažovat koncem 80. let. Politicky se snažil urovnat hektické události při rozpadu Jugoslávie a v letech 1992 až 2002 byl prezidentem Slovinska. Během prezidentské funkce (2002-2007) (nejspíš v souvislosti s diagnostikovanou rakovinou) změnil styl života a obrátil se k spiritualitě, náboženství a východním filosofiím, což se projevilo i na jeho politickém působení v posledních letech. (jv) |
|
 | Anketa |
|
Má pravdu Vladimír Putin, že vznikají nové závody ve zbrojení?
|
 | Login |
Nepřihlášen.
|
 | Vyhledávání |
|
|
|
Berlín
Einmal Döner, bitte…
Zažité představy o německé kuchyni hýří výjevy plnými zelí, knedlíků a „wurstů“, otrlejší strávníci si vybaví ještě legendární eintopf. Stačí však kratší pobyt v současném Německu, zejména v jeho východní části či hlavním městě, a návštěvník nabývá přesvědčení, že německým národním jídlem je döner kebab (turecky kebap). V Čechách je podobný pokrm znám nejčastěji pod názvem gyros – ve velké většině však kvalitou ani množstvím nedosahuje úrovně průměrného döneru prodávaného v nesčetných bistrech po celém Německu. Přesto již i k nám döner pomalu proniká a objevuje se čím dál víc bister podobných těm německým.
 Döner Kebab Foto:archiv
Nejčastěji se döner podává v typickém tureckém chlebu (německy Fladenbrot), jehož náplň tvoří vedle sekané (Hackfleisch – směs z hovězího a jehněčího masa) nebo kuřecího masa také velké množství zeleninového salátu, koření a všemožných omáček. Velmi populární je také tzv. dürum, neboli kebab zabalený v úzkém světlém těstě. Döner si lze objednat také na talíři a jako přílohu použít hranolky nebo rýži. A kdo chce svůj gurmánský zážitek ještě umocnit, objedná si k pití Ayran, neboli slaný nápoj vyrobený z vody a bílého jogurtu. K döneru se hodí stejně dobře jako pivo k vepřové…
První döner v tureckém chlebu se začal prodávat v Istanbulu kolem roku 1960 a představoval mutaci dvě stě let starého tradičního tureckého jídla. Na počátku sedmdesátých let se spolu s tureckými přistěhovalci objevil v berlínské čtvrti Kreuzberg a započal své vítězné tažení Německem. Po pádu NDR se začal rychle šířit po nových spolkových zemích. Výsledek? Denně se v Německu vyrobí okolo 200 až 300 tun döneru a ročně se jich prodá kolem 720 milionů. Hovoří se o ročním obratu ve výši cca 2,5 miliardy eur.
 Typický "obal" na döner Foto: archiv
Lze vyjmenovat několik nejdůležitějších důvodů, proč si právě döner získal takovou oblibu. Zaprvé se jedná skutečně vynikající fast food, jehož srovnání hamburgerem či párkem v rohlíku by bylo neuvěřitelnou nehorázností. Musím zmínit také velice výhodný poměr „cena – výkon“, který plně odpovídá otřepanému „za málo peněz, hodně muziky“. V bývalé NDR se nejnižší cena döneru pohybuje okolo jednoho eura. A podávané množství zdaleka překračuje to, na co jsme zvyklí u českého gyrosu. Zajímavá je také pestrost nabídky. Neexistuje nějaká unifikace po vzoru nadnárodních řetězců. Zákazník si naopak musí postupně vybrat své oblíbené podniky, kde mu kebab nejvíc chutná. A nutno říci, že při záplavě bister a stánků (je jich v celém Německu přes deset tisíc) to může být zábavné kulinářské dobrodružství.
Döner kebab je německý a ještě více berlínský fenomén, jenž je typickým produktem současného Německa. Státu s početnou tureckou a arabskou menšinou, která prostřednictvím kebabu dokázala alespoň malou část ze své kultury úspěšně předat původním obyvatelům své nové vlasti. A pak, že ten multikulturalismus vůbec nefunguje…
Vítězslav Sommer |
|