Berlín

Einmal Döner, bitte…

Zažité představy o německé kuchyni hýří výjevy plnými zelí, knedlíků a „wurstů“, otrlejší strávníci si vybaví ještě legendární eintopf. Stačí však kratší pobyt v současném Německu, zejména v jeho východní části či hlavním městě, a návštěvník nabývá přesvědčení, že německým národním jídlem je döner kebab (turecky kebap). V Čechách je podobný pokrm znám nejčastěji pod názvem gyros – ve velké většině však kvalitou ani množstvím nedosahuje úrovně průměrného döneru prodávaného v nesčetných bistrech po celém Německu. Přesto již i k nám döner pomalu proniká a objevuje se čím dál víc bister podobných těm německým.

Döner Kebab

Foto:archiv

Nejčastěji se döner podává v typickém tureckém chlebu (německy Fladenbrot), jehož náplň tvoří vedle sekané (Hackfleisch – směs z hovězího a jehněčího masa) nebo kuřecího masa také velké množství zeleninového salátu, koření a všemožných omáček. Velmi populární je také tzv. dürum, neboli kebab zabalený v úzkém světlém těstě. Döner si lze objednat také na talíři a jako přílohu použít hranolky nebo rýži. A kdo chce svůj gurmánský zážitek ještě umocnit, objedná si k pití Ayran, neboli slaný nápoj vyrobený z vody a bílého jogurtu. K döneru se hodí stejně dobře jako pivo k vepřové…

První döner v tureckém chlebu se začal prodávat v Istanbulu kolem roku 1960 a představoval mutaci dvě stě let starého tradičního tureckého jídla. Na počátku sedmdesátých let se spolu s tureckými přistěhovalci objevil v berlínské čtvrti Kreuzberg a započal své vítězné tažení Německem. Po pádu NDR se začal rychle šířit po nových spolkových zemích. Výsledek? Denně se v Německu vyrobí okolo 200 až 300 tun döneru a ročně se jich prodá kolem 720 milionů. Hovoří se o ročním obratu ve výši cca 2,5 miliardy eur.

Typický "obal" na döner

Foto: archiv

Lze vyjmenovat několik nejdůležitějších důvodů, proč si právě döner získal takovou oblibu. Zaprvé se jedná skutečně vynikající fast food, jehož srovnání hamburgerem či párkem v rohlíku by bylo neuvěřitelnou nehorázností. Musím zmínit také velice výhodný poměr „cena – výkon“, který plně odpovídá otřepanému „za málo peněz, hodně muziky“. V bývalé NDR se nejnižší cena döneru pohybuje okolo jednoho eura. A podávané množství zdaleka překračuje to, na co jsme zvyklí u českého gyrosu. Zajímavá je také pestrost nabídky. Neexistuje nějaká unifikace po vzoru nadnárodních řetězců. Zákazník si naopak musí postupně vybrat své oblíbené podniky, kde mu kebab nejvíc chutná. A nutno říci, že při záplavě bister a stánků (je jich v celém Německu přes deset tisíc) to může být zábavné kulinářské dobrodružství.

Döner kebab je německý a ještě více berlínský fenomén, jenž je typickým produktem současného Německa. Státu s početnou tureckou a arabskou menšinou, která prostřednictvím kebabu dokázala alespoň malou část ze své kultury úspěšně předat původním obyvatelům své nové vlasti. A pak, že ten multikulturalismus vůbec nefunguje…

Vítězslav Sommer