logo Revue Dialog
Sdružení STRED
Revue DIALOG
Informační servis
Web
+

Revue DIALOG

Revue DIALOG 1/2008
Revue DIALOG 3/2007
Revue DIALOG 2/2007
Revue DIALOG 1/2007
Září 2006
Červen 2006
Zappa Can Play Zappa
„Kamenné“ Hořice v Podkrkonoší
Eugeniální rozhovor o snech i realitě – Eugen Brikcius
Slovenská republika – náš vzor!
Tramvaj do stanice pípa
„Nevinní byli vinni…“
Dva pohledy na dějiny
DIALOG&Editorial
Člověk, který probouzel vášně
O vášni se nepíše.
Příběh otce invence – Frank Zappa
DIALOG&Rudolf Sikora
Rudolf Sikora v zajetí avantgardy a konceptu
Několik poznámek k situaci na současné české politické scéně.
DIALOG&Eugen Brikcius
Ad Člověk a jeho vášně
Polemika&Kritika
Kultura&společnost
DIALOG&Střední Evropa
DIALOG&Genius locomoti
DIALOG&Středoevropská knihovnička
DIALOG&Děti kakaové skvrny
Literární&výtvarná příloha
Duben&květen 2006
Březen 2006
Únor 2006
Leden 2006
Prosinec 2005
Listopad 2005
Říjen 2005
Září 2005
Srpen 2005
Červenec 2005
Červen 2005
Květen 2005
Duben 2005
Redakce Revue DIALOG
+

Krátce&Aktuálně

6. srpna 2008(Věda)
Každé třetí dítě v Německu má rodiče z řad migrantů, takové jsou závěry studie, kterou zveřejnil Spolkový úřad pro statistiku ve Wiesbadenu. Ve dvacetisedmi procentech z 8, 6 milionu německých rodin je alespoň jedním rodičem cizinec nebo vlastník pasů dvou rozličných států. Co se týče počtu dětí, tak v rodinách "původních obyvatel" převažuje jedno či dvě děti. U početnějších rodin s třemi a více dětmi je více jak polovina složená z migrantů. Zajímavé je, že ve starých spolkových zemích je procento rodin se zahraničním původem (30%) více jak dvakrát tak velký než-li u rodin nových spolkových zemí bývalého DDR (14% a mimo Berlín).Rodiny s migračním základem mají obecně tedy více dětí (1, 74% na ženu) než rodiny "čistě německé" (1, 56%).   (tk)

5. srpna 2008(Různé)
Nová konkatedrála v Prešově povyšuje význam města v hierarchii katolické církve. Titul konkatedrály přináší farnímu kostelu povýšení z církevního pohledu.Když košický arcibiskup Alojz Tkáč oznámí 9. srpna slavnostně rozhodnutí svatého otce, bude kostel zastupujícím katedrální chrám sv. Alžběty v Košicích. Zatímco doposud byl Prešov pro katolické věřící obyčejným městem a pro evangelíky a ortodoxní sídlem biskupa, nabude na významu i pro římskou církev. Prešovský kostel se stane druhou kontokatedrálou na Slovensku. První a zatím jedinou je popradská, kam přesunul své sídlo spišský biskup Ján Vojtaššák.   (tk)

17. května 2008(Sport)
Slavia Praha po dvanácti letech slaví fotbalový titul! Znamená to, že si „červenobílí“ během jednoho roku splnili hned tři velké sny - zahrát ligu mistrů, otevřít nový stadion a získat ligový titul. Druhá Sparta Praha nezvládla konec sezóny, nevyhrála čtyři poslední ligové zápasy, čímž prokázala psychickou labilitu, která byla dlouhá léta vyčítána právě Slavii. Pražská „S“ se pokusí bojovat o místo v Lize mistrů, do poháru UEFA se probojoval třetí Baník Ostrava a finalista poháru Slovan Liberec. Ligu opouštějí Bohemians 1905 a Siad Most. V dalších středoevropských ligách dominovaly favorité; v Německu zvítězil Bayern Mnichov, Rakousku Rapid Vídeň, na Slovensku Artmedia Bratislava, Polsku Wisla Kraków a v Maďarsku se ještě rozhodne mezi týmy Debrecínu, MTK Budapěšť a Dojzy Újpéšť.
Slavia Praha - mistr ligy

Slavia Praha - mistr ligy

Zdroj:www.slavia.cz

(tk)

28. dubna 2008(Kultura)
Analogová zemská TV skončí v ČR do listopadu 2011. Česká vláda chce, aby tradiční analogové zemské TV vysílání na většině území ČR skončilo do 11.11.2011 s výjimkou Zlínska a Jesenicka, kde by se tak kvůli technickým problémům na vysílačích mělo stát do června 2012. Vyplývá to z Technického plánu přechodu (TPP) na digitální zemské TV vysílání, jejž ve formě nařízení přijala vláda. Plán přechodu je založen na principu dobrovolnosti a jeho součástí nejsou mechanismy pro jeho vynutitelnost, vyplývá z návrhu nařízení, který předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Nutností pro nástup digitálního zemského TV vysílání (zkráceně DVB-T) je totiž to, aby současní vysílatelé Česká televize, Nova a Prima dobrovolně vyměnili své analogové kmitočty, na kterých vysílají, za digitální. Bez vrácení analogových kmitočtů nevznikne prostor pro další digitální vysílání. Pokud Nova a Prima k TPP dobrovolně přistoupí a vrátí své analogové kmitočty, zákon počítá s tím, že by za tento krok obě stanice dostaly jednu vysílací licenci pro DVB-T navíc.   (dh)

25. dubna 2008(Různé)
Slovenský tiskový zákon podepsán. Slovenský prezident Ivan Gašparovič podle očekávání podepsal sporný tiskový zákon, který může podle vydavatelů ohrozit svobodu tisku. Tato právní norma, kterou prosadila koalice vedená premiérem Robertem Ficem, má platit od června. Zástupci vydavatelů a novinářů už dříve ohlásili, že zákon nejspíše napadnou u ústavního soudu. I kdyby prezident svůj podpis pod nové znění zákona nepřipojil, nezabránil by s velkou pravděpodobností jeho opětovanému schválení v parlamentu. Titulní stránky slovenských deníků v uplynulých týdnech na protest proti zákonu dvakrát vyšly v podobě parte s černě zarámovaným textem, v němž vydavatelé vyjádřili obavy o nezávislost tisku a redakční nezávislost v zemi. Návrh zákona opakovaně kritizovala také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), slovenské novináře podpořili i jejich kolegové ze zahraničí, včetně českých.   (dh)

+

Anketa

Tibet by měl...

být pevnou součástí Číny (21 %)
mít v rámci Číny širší autonomii (21 %)
být nezávislým státem (27 %)
(16 %)
to není otázka pro anketu (15 %)
+

Login

Nepřihlášen.
+

Vyhledávání

 
+

Jazyk

Česky Deutsch English

DIALOG&Středoevropská knihovnička

Vilma a Georg Iggersovi: Dva pohledy na dějiny, svědectví o životě v neklidných dobách

Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2006.

Přeložil Matěj Spurný, epilog Jiří Pešek.

Jak autoři knihy v úvodu uvádějí, předkládaná autobiografie je příběhem pro jejich děti a vnoučata, tedy alespoň ta, která hovoří německy. Koho tím vskutku míní je zajímavou otázkou, možná promlouvají více než-li pouze úzce familiérně. Do své rodiny mohou oba historikové par excellence počítat celou středoevropskou oblast, ve které se jednak oba narodili, jednak onen region po celou dobu svých výzkumů svými návštěvami a příspěvky do historického diskurzu významně obohacovali.

Na přebalu knihy manželů Iggersových se nachází zleva 1. Vilma a Georg v roce 1993. 2. prarodiče Vilmy Emanuel a Amálie Popperovi (v první řadě) kolem roku 1900 a 3. Syn manželů Iggersových Daniel s transparentem v kampani proti vietnamské válce v New Orleans roku 1962/3

Na přebalu knihy manželů Iggersových se nachází zleva 1. Vilma a Georg v roce 1993. 2. prarodiče Vilmy Emanuel a Amálie Popperovi (v první řadě) kolem roku 1900 a 3. Syn manželů Iggersových Daniel s transparentem v kampani proti vietnamské válce v New Orleans roku 1962/3

Repro: NLN

Vilma se narodila jako Abelesová v sudetoněmecké, židovské rodině na počátku první Československé republiky v Horšovském Týně. Georg v rodině hamburského židovského obchodníka o pět let později. V německo – jazyčném, židovském prostředí prožili oba své dětství. Obě rodiny budoucích manželů v reakci na zesilující protižidovský tlak nacistů na emigrovali. Rodina Vilmy do Kanady, Iggersheimmerovi Georga do Richmondu na jihu USA. V kanadském, resp. americkém univerzitním prostředí oba vystudovali a nastoupili vědeckou kariéru, která je jako osoby zabývající se německými dějinami - poté co našli sebe - přivedla do Evropy zpět. Se zkušeností cejchovaných německých židů poznávali americké univerzity a aktivně se stavěli vůči jejich „nedostatkům v demokracii“. Ať již se jednalo o samotné přijetí židů v Americe nebo rasovou segregaci, která byla běžným jevem všech jižních států USA až do poloviny sedmdesátých let. Lpění na demokratickém, mírovém fungování státu, s dialogem jako prostředkem k jeho nejlepšímu uskutečnění, zůstalo jejich heslem po celý život. Aktivně se vedle absolutního odstranění rasového segregace podíleli na kampani proti válce ve Vietnamu (ukrývali brance skrývající se proti svému nasazení), snahou o vědecké kontakty přispívali k přibližování poznání mezi bloky v době studené války. Kniha ve svém celku je obhajobou smyslu aktivního přístupu k demokratické, občanské společnosti.

Vyprávění o životní cestě obou vědců skrze nelehké 20. století je chronologicky rozčleněno. Vedle sebe jsou tu v nepravidelnosti vyprávěny dva životní příběhy. Oba vyprávějící tu v součinnosti se svým řemeslem rozvíjejí rodinnou historii, v rámci svého dětství si nevšímají pouze svých nejbližších, ale snaží se načrtnout i individuální chování osob, se kterými přišli do styku a neuniká jim ani pohled většinové společnosti na židy, podobně jako popis specifik, nimiž se židovství staví vůči nim. Vilma skrze svoji zkušenost hovoří o školském systému první Československé republiky. Georg, pocházející z ortodoxnější rodiny zase o vnímání židů v předválečném, již nacisty obsazeném Německu. Emigrace do Ameriky u obou v počátcích vzbuzovala rozpaky (Vilma vypráví např. ,…kanadský chleba se nedal jíst, str. 31, Georg ,…Můj první dojem, který se ovšem nepotvrdil, byl ten, že Američané jsou mnohem povrchnější než Němci nebo třeba sionisté… str. 59).

Do souvislostí se soudobým společenským děním vkládá svoje myšlenky především Georg. V Americe, v souladu se svou výchovou, si všímá i americké židovské obce, posléze i dalších náboženských skupin (protestanti, mormoni, kvakeři) ve městech, kde na univerzitách učil. Oběma neunikl v jejich myšlenkách ani stát Izrael. Komorněji v knize působí kapitoly vyprávěné Vilmou, která se věnuje konkrétním kontaktům navázaným ve spojitosti s občanskými aktivitami nebo univerzitním bádáním a častým přesunem z místa na místo. Iggersovi, podle mého názoru, svůj domov neustále hledali, proto se v jejich životě nachází tolikeré střídání pracovního místa. Asi jako přímí, senzitivní svědci bezpráví nemohli zapomenout na místo, ze kterého vzešli, a proto se také často do Evropy, ať už za prací nebo i soukromě vraceli. Od počátku šedesátých let sílil zejména u Georga zájem o Německo. Nejdříve se ponořil do výzkumu v jeho západní části, když svou pozornost zaměřil především na dějiny dějepisectví. Během třiceti let poté vytvořil dílo pokrývající období od romantického dějepisectví až po současnost. Do svého bádání časem připojil i historickou vědu v NDR, kde počal častěji pobývat a stal se tak jedním z prvních pojítek mezi oběma státy. S postupujícím časem a měnícími se podmínkami do svého bádání zařadil celý východní blok, poté, v souladu se stoupající popularitou komparativních projektů, vytvořených mezinárodními skupinami i další oblasti. Bývá považován i za průkopníka vědeckých kontaktů s africkými a asijskými historiky. Středoevropské historiografii zůstala věrná Vilma, k jejím nejvýznamnějším počinům patří kniha o pražských ženách z různých jazykových a sociálních prostředí od počátku 19. století až do současnosti (Women of Prague. Ethnic Diversity and Cultural Change from the Eighteenth Century to the Present, 1995).

Spis se tak stává velice vítaným zasvěcením do v současnosti probíhajícího diskurzu světové historické obce. Velice užitečné poznámky v knize autoři činí svým výčtem grantů, které na každou ze svých aktivit použili a dávají tím tak určitý návod. Historik najde pochopení i pro mnoho osobních poznámek na adresu osob zastávajících jiná vědecká nebo i prostě lidská stanoviska, tolik ovlivňující samotný průběh kariéry každého historika. K nejčastějším patří odsudky na základě antisemitského, rasového, ale i poválečného nacistického myšlení, kteří manželé pociťovali zejména v západní části, Adenauerovské Německé spolkové republice. Bystrou a zajímavou kritikou amerického současného výzkumu je i Georgův postřeh, že v Americe ubývá stipendií do Německa a celé střední Evropy vůbec. Tento fakt spojuje se skutečností, že ve společnosti USA ubývá emigrantů z Evropy a potomci lidí přišlých v průběhu 19. a 20. století se již více cítí Američany, než-li jejich rodiče. Samozřejmě jako kritik republikánské politiky nelze pominout ani fakt, že euroatlantické vztahy příčinou Bushovy administativy značně ochladly.

Biografie Vilmy a Georga Iggersových byl a je v každém případě inspirujícím čtením. Ovšem čtenáři, který pojímá historii jako zálibu a problémy bádání zná pouze z doslechu, bych doporučoval pouze určité kapitoly. Všeobecněji a civilněji vyznívají pasáže Vilmy, Georg musí žít život opravdu v souladu se svou prací a jak i jeho žena dodává, „…aby četl nebo se šel podívat na nějaký film či divadelní hru jen tak pro zábavu, k tomu se, na rozdíl ode mě nikdy nedostane“. Georgův odborný výklad nám překladatel usnadňuje pouze někdy, vysvětlí třeba, co jsou tzv. Freikorps nebo promoci v americkém stylu, ovšem např. o řeči Martina Walsera, na kterou reagovalo v roce 1998 nadšeně německé publikum se více nedozvíme. Zajímavěji již zní poznámka, kterou Matěj Spurný zaznamenal k pojmu „státní převrat“, který na straně 260 používá Vilma pro vítězství George W. Bushe v prezidentských volbách roku 2000. Nicméně kniha je velice záslužným počinem. Ukazuje obraz amerického, demokraticky smýšlejícího intelektuála 20. století. Oba autoři nám podávají významné svědectví o možnostech historika a také o jeho roli ve společnosti. Z předložené autobiografie lze nadále čerpat cenné informace k dalšímu studiu rozličných historických kategorií. Práce zasahuje dějiny historiografie, USA, Německa, střední Evropy, židů, každodennosti a v neposlední řadě i idejí. Pro komparativní studium středoevropského regionu bych navrhoval sepsat podobně kvalitní autobiografii, pravda co se týče jejího demokratického vyznění by se asi jednalo o věc značně ošemetnou.

Tomáš Kavka


Diskuze k článku

Zobrazuji příspěvky 0 – 0 z celkem 0:

(reagovat)


(nahoru)

Revue Dialog. Kulturně společenská revue pro střední Evropu. Vydává sdružení STRED -- Středoevropský dialog, http://dialog.stred.org, dialogzavinacstred.org. Šéfredaktor: Dominik Hrodek. Zástupce šéfredaktora: Tomáš Kavka. Technický redaktor: Jan Vršovský. Vedoucí rubrik: José Provazník (Polemika&Kritika), Jan Richter (Kultura&Společnost) Tomáš Dvořák (Genius loci, Genius locomoti), Tomáš Kavka (Střední Evropa), Jan Očenášek (Osobnost, Historické okénko, Studie).