Vážení a milí čtenáři těchto stránek,

Foto: Zdeněk Sokol – Studio Bonbón

Když jsem naposledy psal tento editoriál, tak jsem zmiňoval atributy podzimu. Na zimu už v editoriálu ani nedošlo. Před několika dny musela být odvolána z důvodu nedostatku sněhu tradiční Jizerská padesátka, což zasáhlo především kolegy Provazníka a Křivinku, kteří startují pravidelně již několik let. Alespoň měli čas na nové číslo Revue DIALOG :-). Nebyla pravidelná zima, nebylo ani pravidelné revue. Mezi posledním loňským číslem a číslem tímto se stalo hodně věcí… ale není snad nutné bilancovat, od toho jsou tu jiní. Předně říkám, že naše pauza nijak nesouvisí z vládním chaosem na úrovni státní. Spíše se jednalo o chaos redakční. I když jsme také nevládní organizace.

Vidíte, Česká republika má novou vládu a Revue Dialog už má zase svůj řád. Ale souvislost je to čistě náhodná. Stejně tak bych mohl říci, že se nám nechtělo psát. Není to pravda, jen nám chyběl onen řád. Prostě jsme byli líní a možná i jinak zaměstnaní. Věřte nebo ne, po nejrůznějších podnikách do dlouhých nocí jsme se toho navymýšleli dost a dost. Chtěli jsme vám přinést pěkná čísla, ale… no to je už trochu zprofanované. Dost nesmyslného řečnění, vlastně psaní, vlastně…

Přeji hodně štěstí a úspěchů do Nového roku 2007 vám všem i nám všem v redakci Revue DIALOG, zůstaňte nám věrní.

Váš Dominik Hrodek

Diskuze k článku

Zobrazuji příspěvky 0 – 0 z celkem 0: (reagovat)

DIALOGStanislav Štepka

Rozdelenie Československa odštartovalo zblíženie Slovákov a Čechov. Rozhovor se Stanislavem Štepkou

Stanislav Štepka

Foto: archiv

Jan Richter

Se Stanislavem Štepkou, zakladatelem a principálem Radošinského naivného divadla, jsem se poprvé setkal v Branickém divadle před představením Desatero. Tak trochu s obavami jsem vstupoval do divadelní šatny: Najde se v jeho nabitém programu chvilka času na rozhovor pro Revue Dialog? „Zítra tady bude rušno“, říkali mi lidé z divadla. „Má přijít pan Suchý a bude se tu křtít kniha fotografií z jejich společné inscenace“. Pan Štepka mě však přijal vlídně. Nabídku na rozhovor přijal. Druhý den odpoledne jsme se sešli v klubu divadla a začali si povídat… (celý článek)

Seriály

Seriálová realita u východních sousedů

Marek Krejčí

Většina českých diváků z mohutného proudu televizních seriálů má možnost sledovat pouze jeho nepatrnou část, kterou vysílají tuzemské televizní stanice. Jak na například vypadá situace na východ od našich hranic?

Soudě podle právě uběhlého roku není seriálová realita u východních sousedů na první pohled příliš odlišná té naší. Během dne se vysílají romantické telenovely, často latinskoamerické produkce, jejichž vysílací práva jsou zakupovaná hromadně v cenově výhodných balíčcích. Jejich typickými konzumenty bývají ženy v domácnosti nebo dočasně nezaměstnané a určitá trivialita děje nezřídka bývá terčem lehkého výsměchu i v zábavných pořadech produkovaných touž televizí, která je jinak vysílá. (celý článek)

Seriály jako opium

José Provazník

Páteční odjezdy na chatu, povinné pití piva při každé příležitosti, sbírání všemožných druhů hub, pravidelné sledování Novy, obliba v jezení roztodivných druhů pudingů, nábožné uctívání vůdců, bagatelizování českých „hříšků“ v minulosti. To jsou namátkou aktivity, postoje, charakteristiky a také možná dokonce obsese, které jsou Čechům vlastní. Ovšem jednu další jsem zcela záměrně vynechal a nedá se říci, že by byla méně důležité než tyto vyjmenované. Na mysli mám oblibu ve sledování seriálů. (celý článek)

Seriály v herním světě

Dave de Sade

Všichni to známe velice dobře. Počítačová hra je zboží jako každé jiné, z marketingového hlediska zcela srovnatelné s knihami či filmy. Při zaměření tématu „seriály“ pak nezbývá konstatovat, že se herní svět řídí identickými pravidly ve své vlastní formě. (celý článek)

Seriál jako sociálně patologický jev

Poslední křeč předrevoluční doby - majstrštyk v podobě seriálu Klement Gottwald (1986) s Jiřím Štěpničkou v titulní roli. Jako Marta se objevila jak jinak než Jaroslava Obermaierová.

Foto: archiv

Tomáš Dvořák

Zástupy prací vysílených postmoderních lidí zpravidla odpoledne a dnes již spíše večer opouštějí místa svádění každodenních existenciálních bojů, tedy pracoviště, aby se přesunuly do svých domovů, kde chtějí naleznout klid, rozptýlení a atmosféru pro regeneraci do dalšího běhu života. Odpoutat se od vlastní reality nám umožňuje realita jiná, realita, kterou nám přináší televizní obrazovka. Abychom se k ní pravidelně vraceli, měli motivaci ji zas a znovu zapínat vysílá pro nás televize seriály. (celý článek)

DIALOGRedakční anketa

Redakční anketa

1. Vyhledáváte jiné než české divadelní scény, kupříkladu slovenská divadla?

2. Televizní seriály jsou časově velmi náročné na sledování, myslíte si, že koncept televizního vysílání, který váže hodně vysílacího času na seriály, tak z každodennosti vytlačuje pravidelné návštěvy divadla?

3. Jaký současný televizní seriál považujete za nejhorší a najde se naopak nějaký, který považujete za vynikající? (celý článek)

PolemikaKritika

Nad Libercem mezi mraky to žije

S hepylajfem i bez něj, ale k tomu se ještě dostanu

Obálka knihy Grandhotel

Foto: archiv

Tomáš Dvořák

Druhdy obtloustlý hošík s klasickou kytarou, který „miloval punk, žil punk a zemřel jako punk“ ve skutečnosti stále ještě žije a dává o sobě vědět dalším literárním počinem v podobě románu Gradhotel. Jaroslav Rudiš (1972) se již svým předchozím dílem Nebe pod Berlínem (Labyrint 2002) etabloval jako zdatný autor, schopný napsat svěží dílko, které osloví zejména generaci narozenou v první polovině sedmdesátých let, v letech osmdesátých jezdící s rodiči na prázdniny do NDR a dodnes na tyto časy s určitou nostalgií (ostalgií) vzpomínající. A pochopitelně mnohé další čtenáře. Román Grandhotel je zasazen do podivuhodné stavby hotelu na Ještědu, který připomíná raketu před startem do nových neznámých vesmírných prostor. Ve skutečnosti ovšem navždy připoutanou k zemi. (celý článek)

DIALOGStřední Evropa

Povolební jednání jsou v celé střední Evropě trnitá – rakouský příklad

Petr Valenta

Rakousko má od 11. ledna novou vládu. Prezident Heinz Fischer jmenoval ve Vídni kabinet tvořený velkou koalicí sociálních demokratů a lidovců. Jednání trvala od říjnových voleb. SPÖ volby překvapivě vyhrála, ale jen o 1,5 procenta před lidovci. Dvě parlamentní křesla navíc znamenala pro šéfa SPÖ Gusenbauera silně omezený manévrovací prostor. Ministři v čele s kancléřem Gusenbauerem se hned na úvod potkali v ulicích s davy nespokojených demonstrantů. Většinu protestujících tvořili studenti, kterým se nelíbí, že vláda nehodlá zrušit školné na univerzitách. Právě to totiž slibovali sociální demokraté před podzimními volbami. Podívejme se, co předcházelo ustavení vlády. Vzhledem k situaci v dalších státech střední Evropy to není pohled nezajímavý. (celý článek)

Současný vztah Čechů a Slováků. S ohledem na česká specifika

Dominik Hrodek

Češi jsou si se Slováky blíže než tomu bylo kdykoliv dříve. „Rozdělení Československa odstartovalo sblížení Slováků a Čechů,“ soudí slovenský divadelník a uznávaná osobnost slovenské kultury Stanislav Štepka v rozhovoru pro Revue DIALOG. Jaká je realita? Jak vnímají obyvatelé Visegrádských zemí své instituce? A na druhou stranu, jsou Češi uzavření ve svých tradicích? (celý článek)

DIALOGGenius locomoti

Za tajemnými geometry do neurčité Kamenice, respektive vyhlášeného Pelhřimova

Tomáš Dvořák

Kolotočář Eda se nestačí divit... viděl už muzeum kuriozit?

Foto: archiv

Vydat se na cestu za seriálem, který pro mnohé mnoho znamená, je asi nejlepší z povltavských Křečovic. Není to sice nejblíže, ovšem můžeme tak jít ve stopách jiného hrdiny filmového příběhu, rázovitého hostinského v podání Jiřího Líra, jemuž vesnický lékař Rudolf Hrušínský radí jet do Pelhřimova prohlédnout si krematorium, aby věděl do čeho jde. Hospodský tam asi nejel a krematorium v Pelhřimově stejně není, nicméně vydat se do Pelhřimova se určitě vyplatí. (celý článek)

DIALOGOsobnost

Katarína Kolniková (1921-2006)

Jan Richter

Katarína Kolníková a Stanislav Štepka

Foto: archiv

Ochotnická herečka Katarína Kolníková se narodila 20. dubna 1921 v Radošině a vyrostla v chudobě rodiny železničáře.. Jistý čas pracovala jako sezonní dělnice na biskupském majetku v Radošine, potom několik roků sloužila v Piešťanoch. V roku 1941 sa vdala za Michala Kolníka z Nitrianské Blatnice, s kterým měla čtyri děti. Po roku 1945, když jí manžel opustil, zostala s dětmi sama. V letech 1947-1979 působila v mateřské školce v Radošině. Až do důchodu pracovala jako školnice a pečovatelka mateřské školy v Radošině. (celý článek)

DIALOGStředoevropská knihovnička

Meyer Schapiro: Dílo a styl

Vyšlo v Argu

Meyer Schapiro (23. 9. 1904, Litva – 3. 3. 1996, USA) byl jedním z nejvýznamnějších amerických historiků a teoretiků umění ve 20. století. Uplatňoval velmi otevřený, nedogmatický a někdy téměř experimentální způsob práce i výuky a tvůrčím způsobem se vyrovnával s aktuálními podněty z jiných oborů: současné literatury, filosofie (zvláště existencialismu a fenomenologie) a psychoanalýzy. (celý článek)

Lukáš Novotný: Zmizelé Čechy – Karlovy Vary

Vyšlo v Pasece

Autor předkládá fotografickou dokumentaci zaniklých památek a jiných nemovitostí města Karlovy Vary a jeho nejbližšího okolí. Úvodní text seznamuje s historií kraje ve vazbě na jeho stavební proměny. (celý článek)

Radek Schovánek (ed.): Svazek Dialog. StB versus Pavel Kohout

Vyšlo v Pasece

V letech 1969–1989 vedla StB svazek na Pavla Kohouta, který obsahuje na 7 000 stran. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších materiálů podobného typu. Jeho zpracování a vydání podstatných částí je významným dokumentem, svědčícím o praktikách i úrovni StB a jejího boje proti „vnitřnímu“ i „vnějšímu“ nepříteli v 70. a 80. letech. (celý článek)