| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
DIALOG
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Za romantikou chatových osad – zmizelou i současnouChceme-li se vydat na místa prvních chatových osad u nás, musíme k dolní Sázavě a hlavně Vltavě nad Štěchovicemi. Jak jinak na Sázavu než Posázavským Pacifikem, neboli po železniční trati Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany. Když vystoupíme ve stanici Kamenný Přívoz, můžeme se připojit na červenou turistickou značku vedoucí podél Sázavy po proudu do Pikovic. Cestou lze obdivovat řadu chat vybudovaných často vysoko na řekou na téměř nepřístupných místech. Ostatně již předchozí cesta vlakem nám umožnila se seznámit se s nejkrásnějšími partiemi Posázavského Pacifiku, který projíždí prakticky nekončící chatovou osadou. Ovšem i několika tunely, mezi rozeklanými skalisky včetně velmi fotogenické Pikovické jehly a hlavně po impozantním kamenném viaduktu vystavěném do oblouku přes rokli Kocour. Nachází se zhruba kilometr před stanicí Jílové u Prahy. Z Pikovic můžeme pokračovat po zelené značce strmě vzhůru přes hřeben oddělující Sázavu a Vltavu. Přes Hradišťko se přiblížíme k Vltavě nad Štěchovice. Ještě něž sejdeme k monumentálnímu mostu, otevře se nám pohled na vltavské údolí, celé Štěchovice a hráz přehrady s elektrárnou. Sledujeme tok Vltavy a proti proudu postupujeme až k místům, kde bývaly legendární Svatojánské proudy. Vzdutí řeky po vystavění přehrady údolí řeky zásadně pozměnilo a místo plavců na vorech hrdinně bojujících v peřejích s dravou silou řeky, dnes potkáme motorové lodě brázdící bez problémů klidnou hladinu. Naštěstí pod hladinou nezmizela legendární trempská osada Ztracenka založená roku 1919. Přímo podél stezky jsou rozmístěné naučné tabule, aby se procházející mohli dozvědět o slavných dobách těchto míst. Po stezce vedoucí často po skalní římse a dokonce tunely vytesanými ve skále se dostaneme do Třebenic. Máme-li ještě dost sil překonáme zalesněný hřeben a sejdeme do Štěchovic. Můžeme se odtud vydat podél říčky Kocáby proti proudu. Zprvu asfaltová a později hlinitá cesta se vine stále podél Kocáby a je lemována množstvím pozoruhodných chat a chatových osad. Mnohé z nich patří k oněm průkopnickým. Romantické skály tyčící se nad kaňonovitým údolím dobře navozují atmosféru divokého západu, kterou zde hledali generace našich předků. Pěkná cesta po modré značce se z údolí Kocáby odděluje za osadami Leusiana a Havran a před osadou Rewaston. Vede nás vzhůru podél potoka s několika vodopády, které padají z hrází malých zadržovacích nádrží, až do vsi Bojanovice. Odtud již není daleko na stejnojmennou železniční zastávku, kde můžeme nastoupit za expres Paříš-Dobříš, jedoucí ovšem opačně - do Prahy. Je-li dost času, vyplatí se dojít podél trati do blízkého Bojova a tam v příjemné hospodě počkat na vlak. Ten pak sjíždí k Vltavě skalnatým údolím mezi lesy a chatami. To již je definitivní cíl naší cesty, která byla poměrně dlouhá (možno ji i rozdělit na dva i více výletů), nicméně jistě zajímavá, neboť i cesta může byt cíl. Tomáš Dvořák
|
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Revue Dialog. Kulturně společenská revue pro střední Evropu. Vydává sdružení STRED Středoevropský dialog, http://dialog.stred.org, dialog
stred.org.
Šéfredaktor: Marek Škorvaga. Zástupce šéfredaktora: Tomáš Kavka. Technický redaktor: Jan Vršovský.
Redakce: Ondřej Daniel, Lucie Procházková, Lukáš Vlček, Dominik Hrodek, Vítězslav Sommer, Hanna Zimmerhaklová, Jan Očenášek.