Vážení a milí čtenáři těchto stránek,
začalo babí léto, kaštany padají a naše celá redakce se vrátila z cest, aby vám přinesla nové číslo Revue DIALOG. Přes léto jsme si téměř všichni – až na pravidelné glosátory - odpočinuli od monitorů a vyzařujících písmenek, abychom se nyní mohli opět více věnovat komputerizaci našich osobností. Ozářen světlem obrazovky, sleduji, co se stalo nového. Vlastně se vše pohybuje v zajetých a obroušených kolejích, jak by jistě napsal kolega Dvořák v Genius locomoti. Jen dny se neúprosně krátí a počasí je chladnější.
Ale počasí se mění a politika zůstává stejná. Po měsíci stráveném v Provence, bez snahy pídit se po informacích z domova, jsem se vrátil do téměř zcela identického prostředí. Ale co jsem čekal, že nějaký temný černokněžník mávnutím proutku uvede celou střední Evropu do spánku? Nebo naopak, že náš krevní oběh rozproudí slibovaní a konečně objevivší se Marťané? To je sci-fi. Listuji starými zprávami a snažím se rekonstruovat, co se doma vlastně dělo. Možná znáte ten pocit, když vám zdánlivě nějaký čas prostě vypadl. Jednoduše okno. Jste najednou ve známém, ale přeci jen cizím prostoru s chybějící informací. A tu mne napadlo, že bych se mohl na pár věcí zeptat člověka nejpovolanějšího, a to Ondřeje Neffa. Jako publicista jistě shrne novinky a jako sci-fista mi poradí, jak naložit z časovým skokem. Kdy konečně bude ten teleport? Ondřej Neff některé své odpovědi na mé zvídavé otázky adresoval také vám, čtenářům Revue DIALOG.
Neklamným koncem léta je pro mne absence festivalů v kulturním přehledu. Surfuju po webových stránkách…bylo toho opravdu hodně. Mohu jen smutně konstatovat, že letos jsem jich stihl opravdu jen málo. Vlastně jen České hrady. Vy jste na tom byli určitě lépe. Kolegové byli v tomto ohledu také aktivnější než já a výběr z jejich postřehů najdete na těchto stránkách. A nepůjde jen o festivaly či konference. Protože RD v létě nevyšla, měli všichni dost času na cestování. Z našich cest najdete tři různé tipy na zajímavá místa v Genius loci, které je tentokrát na téma Památky minulosti.
V posledních měsících, jak jste si určitě všimli, se v glosách jednou týdně objevují příspěvky inspirované počítačovými hrami. Dave, který je píše, je opravdovým odborníkem v této oblasti, (což si ostatně můžete ověřit na jeho vlastních stránkách www.rpghry.cz). V předkládaném čísle se podíval hlouběji na operační systémy počítačů a věnoval se fenoménu spojenému s Okny. Nadáváte občas na okna s velkým O (vlastně W) a na výrobky ze stáje Billa Gatese? Já ano. Daveho článek je dlouhý, leč výživný. Přesto ještě zůstaneme i u her, neboť v občasné rubrice Studie publikujeme na téma her práci trochu jiného charakteru. Čtěte o vlivu počítačových her na psychiku člověka. Ano, už tě Dave vidím, jak sepisuješ reakci :-)
A protože k nadcházejícímu podzimu s prodlužujícím se večerem patří pohoda, možná sklenička vína a trochu té četby, věnujte svou pozornost také Literární a výtvarné rubrice. Sbírka Jak brouci k drbátku přišli od Petra Dušánka za to stojí. Budeme se těšit na vaše ohlasy.
Já vypínám počítač (vy si ho určitě nechte zapnutý) a přeji příjemný čas babího léta strávený s okny vyplněnými Revue Dialog.
Dominik Hrodek, 15. 9. 2006
Diskuze k článku |
|
Zobrazuji příspěvky 0 – 0 z celkem 0:
(reagovat)
|
 Ondřej Neff Foto: Dominik Hrodek Dominik Hrodek
„Nejsme schopni žasnout nad inovací jakéhokoliv druhu, domáháme se inovací, chceme inovaci,“ říká spisovatel a publicista Ondřej Neff (1945) na adresu současné společnosti a s jistým smutkem dodává, že „technologicky zaměřená sci-fi žijící z úžasu z inovace téměř musela umřít.“ Za velkými okny byla zaparkovaná modrá motorka. Sešli jsme se v pražské kavárně Rybka, kam jsem přišel o dvacet minut dříve, abych si ještě doladil připravená témata. Ondřej Neff mne předešel, už seděl a čekal za kulatým stolkem, motocyklovou helmu měl po boku a s tužkou v ruce právě něco sepisoval. Venku bylo babí léto s jeho chladnými slunečními paprsky.
(celý článek)
Dave de Sade
 Současné logo Microsoft Windows (c) Microsoft Málokdo si dnes umí představit život bez počítače a i z těchto lidí jen nemálo umí doopravdy žít bez operačního systému Windows. Hodně lidí dokonce ani nerozeznává pojmy jako „počítač“ a „operační systém“, velké procento běžných uživatelů dokonce neví, co to operační systém je a určitá skupina lidí sjednocuje pojem Windows, Word, Excel, Internet pod souhrnné označení „počítač“. Počítač hlásí chybu. Počítač nemůže na internet. Počítač netiskne. Počítač nefunguje. Nejčastější věty běžných uživatelů, když „něco nejde“. Čert, aby se v tom vyznal. Zkrátka – Windows jsou dneska synonymem pro počítačovou techniku.
(celý článek)
Jan Vršovský
Bylo nebylo, daleko za mořem žil byl v šedesátých letech na Stanfordské univerzitě jeden profesor informatiky jménem Donald E. Knuth a ten se rozhodl napsat sérii knih The Art of Computer Programming (Umění počítačového programování). Ale co se nestalo: při přípravě druhého vydání druhého svazku zjistil, že rychlost a typografická kvalita sazby publikace je na prachbídné úrovni. A tak se v roce 1977 (během svého ročního volna – sabbatical) rozhodl věnovat několik měsíců vývoji počítačového systému, který by jeho nároky splňoval. Úloha se ukázala být poněkud větším oříškem, než se původně zdálo, ale na přelomu sedmdesátých let se objevila první funkční verze a v roce 1982 vyšla za přispění dalších lidí (jako Frank Liang) verze, která se už příliš nelišila od toho, čím je tento program, TeX, dnes.
(celý článek)
Tomáš Kavka
Historie je v Česku institucionalizovanou disciplínou, která prostupuje všechny stupně školského vzdělání, již třetí století. Historické řemeslo ve společnosti zapustilo hluboké kořeny. Dějiny a jejich reflexe patří dlouhodobě k výbavě každého jedince. Bez historického vědomí není možno ve společnosti plnohodnotně existovat. Díky znalosti minulosti a orientaci v její spleti je možné tvořit ucelený obraz každodennosti, nepodléhat zjednodušujícím scénářům. Znalost historie by měla člověka humanizovat – dávat mu na jedné straně intelektuální sílu, na straně druhé učit ovládání a respektu ke každému lidskému životu.
(celý článek)
 Foto: Pavel Hruška Marek Škorvaga
Někdy jsou rozmary našich politiků k popukání, jindy k pláči. Krásným příkladem může být Czech Tek, největší freetekno festival v České republice. Vloni se ho v Mlýnci u Tachova, slovy premiéra Jiřího Paroubka, účastnili lidi s anarchistickými sklony šířící AIDS, žloutenku a salmonelózu, kteří představovali tak obrovské nebezpečí, že proti nim muselo zasáhnout na dva tisíce plně vyzbrojených policistů. Výsledkem byly desítky či stovky zraněných, uzavřená dálnice a utracených 30 miliónů z kapes daňových poplatníků. Nový premiér chtěl ukázat, že se s nějakými sjetými tanečníky mazat nebude. Uznání za dobře odvedenou práci se však nedostavilo. Naopak. Proti bezprecedentní nekompromisnosti, s jakou policie účastníky rozehnala, se vzedmula vlna odporu. Za hlavní viníky byl považován právě předseda vlády současně s ministrem vnitra Františkem Bublanem. V tu chvíli pravděpodobně dospěly špičky naší exekutivy k ďábelskému plánu. Příští Czech Tek měl být legální na předem domluveném místě.
(celý článek)
(Slovenský komentář)
Jan Richter
Zatímco čeští politici se stále nemohou dohodnout o nové vládě, Slovensko už svoji vládu nějaký ten týden má. Někomu možná překáží socialisticky orientovaný Smer, jíným pro změnu vadí přítomnost radikální Slovenské národní strany či Mečiarova HZDS. Tak či onak, většinová vláda to je. Vznikla poměrně rychle. Tak rychle, že některým účastníkům povolebního vyjednávání ještě pořádně nestačily zchladnout horké hlavy, což se jim však nakonec stalo osudným. Na rozdíl od České republiky, na Slovensku neměly dlouhé průtahy při sestavování vlády místo. Kdo zavahá nebere a ve vládě není! Ke cti odcházejícího premiéra Dzurindy slouží i ten fakt, že si tuto skutečnost uvědomil. A na poslední chvíli nabídl vládní spojenectví svému odvěkému rivalovi – Ľudové straně – HZDS Vladimíra Mečiara. Tento krok možná mnohé překvapil. Od člověka, který svého času prohlásil, že Mečiar má „krvavé paprče“ bychom tohle nečekali, divili se mnozí. Možná, že se svému postoji divil i sám Dzurinda, když ještě několik dní před tím spolupráci s HZDS zásadně vylučoval.
(celý článek)
 Kaštel Foto: Marek Krejčí Marek Krejčí
Pula leží na pobřeží Jaderského moře v jižní části Istrijského poloostrova, který během dovolených každoročně navštěvují tisíce našich turistů. Založení města řecké mýty spojují s bájí o Argonautech, poloostrov zase vděčí za své jméno ilyrskému kmeni Histrů, který podlehl Římanům. Právě památky z římské doby jsou ve městě nejvíce viditelné a činí z něj magnet tisíců turistů z celého světa, nejviditelnější pak je kolosální Aréna. Její hlediště bylo koncipováno pro 23.000 diváků, mnohem více než mělo město samo, a tak se na zdejší produkce sjížděli hosté z dalekého okolí. Dějiny nám zachovaly romantický příběh o krásné dívce pro jejíž zábavu dal zbudovat císař Vespasián v 1. století tuto nádhernou stavbu. Tam, kde kdysi bojovali na život a na smrt gladiátoři, se dnes procházejí zvídaví turisté s fotoaparáty. Změnilo se i nejbližší okolí amfiteátru, který kdysi stál na mořském břehu, což bylo velmi praktické v tom smyslu, že stačilo pozůstatky při hrách zahynulých lidí i zvířat vhodit do moře, arénu vysypat čerstvým pískem a byla připravena k novým kratochvílím. V Aréně se konají i mnohé kulturní akce, z nichž nejdelší tradicí se může pochlubit filmový festival.
(celý článek)
Tomáš Kavka
Jedním z míst, kde se projevila zvůle totalitarismu nejotevřeněji je Babí Jar, místo bývalé lesní rokle za městskými hradbami Kyjeva. Zde bylo v rozpětí dvou let (1941-1943) v rámci plánu konečného řešení povražděno nebo pohřbeno na dvě stě tisíc lidí. Taková katastrofa již z místa smazat nešla, místo si žilo a žije svůj příběh i nadále.
(celý článek)
Hanka Zimmerhaklová
Nebudu se zde však dlouze rozepisovat o malebnosti tohoto místa, která vynesla Kasejovicím tento rok první místo v soutěži „Obec roku Plzeňského kraje“. Ani nechci uvádět výčet zajímavostí, jež zde můžete nalézt. Ráda bych se podívala do této obce částečně z perspektivy kulturně historické. Život byl totiž v Kasejovicích ovlivněn přítomností dvou náboženství. Až do začátku druhé světové války zde žili vedle sebe Češi a Židé.
(celý článek)
 Foto: Tomáš Dvořák Tomáš Dvořák
Chceme-li se vydat na místa prvních chatových osad u nás, musíme k dolní Sázavě a hlavně Vltavě nad Štěchovicemi. Jak jinak na Sázavu než Posázavským Pacifikem, neboli po železniční trati Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany. Když vystoupíme ve stanici Kamenný Přívoz, můžeme se připojit na červenou turistickou značku vedoucí podél Sázavy po proudu do Pikovic. Cestou lze obdivovat řadu chat vybudovaných často vysoko na řekou na téměř nepřístupných místech. Ostatně již předchozí cesta vlakem nám umožnila se seznámit se s nejkrásnějšími partiemi Posázavského Pacifiku, který projíždí prakticky nekončící chatovou osadou. Ovšem i několika tunely, mezi rozeklanými skalisky včetně velmi fotogenické Pikovické jehly a hlavně po impozantním kamenném viaduktu vystavěném do oblouku přes rokli Kocour. Nachází se zhruba kilometr před stanicí Jílové u Prahy. Z Pikovic můžeme pokračovat po zelené značce strmě vzhůru přes hřeben oddělující Sázavu a Vltavu. Přes Hradišťko se přiblížíme k Vltavě nad Štěchovice.
(celý článek)
Jiří Psota
Počítačové hry jsou fenoménem převážně posledních let. S rozvojem technologií v oblasti výpočetní techniky, a to jak po stránce hardwarové, tak i softwarové. Nové technologie s sebou přináší nové možnosti zpracování, přibližující se stále více dokonalé iluzi reálného světa přenesené na obrazovky počítačů. Ať už jde o převratné metody v grafickém zpracování, zobrazení, či dokonalém fyzikálním modelu [7.5] skutečného světa, nebo možností interakce přibližující se ke krajním mezím lidské představivosti. Každá další generace hráčů je náročnější, než předchozí.
(celý článek)
 Jak brouci k drbátku přišli Kresba: Petr Dušánek Petr Dušánek
Nad lesem - letadlem se vznesem
na kraji lesa - letadlo už klesá
uprostřed louky - podvozek lechtá brouky
(celý článek)
|
Ondřej Neff
Komputerizace
stred.org.
Šéfredaktor: Dominik Hrodek. Zástupce šéfredaktora: Tomáš Kavka. Technický redaktor: Jan Vršovský.
Vedoucí rubrik: José Provazník (Polemika&Kritika), Jan Richter (Kultura&Společnost) Tomáš Dvořák (Genius loci, Genius locomoti), Tomáš Kavka (Střední Evropa), Jan Očenášek (Osobnost, Historické okénko, Studie).