DIALOGEditorial

Vážení a milí čtenáři těchto stránek!

„Devatenácté století bylo stoletím páry“, říká se v jednom známém českém filmu. Bez větší nadsázky můžeme dodat, že jedním z určujících faktorů společenského vývoje pak byla lokomotiva. Se svobodnějšími poměry začal člověk více cestovat a poznávat místa, kam se původně podívat nemohl. Díky vlaku a lokomotivám se vzdálenosti mezi lidmi zkrátily a možnosti po všech směrech zvětšily. Železnice v českých zemích se může honosit faktem, že hustotou tratí patří na světovou špičku. Také přežívá železniční kult. Znám hodně zanícených, kteří se zajímají o současné i historické tratě. Jízdy historických vlaků navštěvuje velké množství nadšenců. Někteří možná vzpomínáte, že rocková skupina Toyen, jenž se dokázala prosadit v médiích i za hranicemi naší země, kdysi věnovala zmizelým železnicím s jistou nostalgií dokonce celé album. Ze zájmu o železnici, který jsme vyjádřili i v minulých číslech, rozhodli jsme se jí věnovat více i tentokrát.

Kdo někdy jel vlakem, tak ví, že se během cesty velice často vytváří zajímavé komunikační rozhraní, které formuje základ k mnohdy pozoruhodným hovorům, zprostředkujícím záplavu nejrůznějších osudů. Železnice tak má vedle významu dopravního výrazně komunikační charakter. A na toto téma se nesla i naše anketa.

Na loňském karlovarském filmovém festivalu jsem se zájmem shlédl film Motocyklové deníky s Gael García Bernalem v hlavní roli, který se nedávno dostal i do našich kin v rámci Projektu 100. Byl jsem tím, který se stavěl proti zařazení tohoto filmu do každoroční přehlídky filmové klasiky. Pochopitelně chápu pohnutky, s nimiž bylo dílo brazilského režiséra Waltera Sallese o mladém Ge Gevarovi zařazeno. Jedná se o komerčně velmi dobře uchopitelné téma, které asi upozorní na akci a přiláká diváky do kinosálů i na ostatní filmy přehlídky. Bolest je v tom, že se jedná o nepříliš kvalitní film, na který si oproti vedle něj uváděným klasikám za několik let málokdo vzpomene. Proč budí tolik zájmu nyní? Odhlédneme-li od již zmíněné snahy ze strany organizátorů filmové Stovky, kterým lze za unikátní akci především poděkovat, nabízí se nám film o vyzrávání kontroverzní osobnosti, která významně zasáhla do historie jihoamerického kontinentu, ale zároveň v našem pohledu ztělesňuje nedemokratický živel, který na rukou nese krev obětí komunistické revoluce. Che se stal možná trochu kuriózně vizuální ikonou, která zdobí hruď lidí, kteří často ani nevědí, komu že patří obličej jenž je zdobí. Možná je to také výpovědí současného světa založeného z velké části na vizuálním a znakovém prožitku. V rubrice Polemika a Kritika přinášíme diskusi, kterou vedli mladí historikové s redaktorkou časopisu Respekt v návaznosti na její recenzi zmíněného filmu. Možná bude i pro Vás tato diskuse důvodem k zamyšlení a impulsem k písemnému či jinému vyjádření. A aby mohli polemizovat všichni čtenáři našich stránek, a nejen k tomuto tématu, tak vězte, že velice brzy zpřístupníme diskusní fóra pod každou naší rubrikou. Doufám, že čtenáři budou této možnosti hojně využívat.

Rubrika Polemika a Kritika je tentokrát plná nejrůznějších námětů na diskusi. Polemickým článkem kolegy Sommera pokračujeme v tématice médií a nenechali jsme stranou ani aktuálně probíhající olympijské hry v Turíně.

Sportu, železnici a filmu se týká i náš rozhovor, tentokrát s hercem Jaroslavem Duškem. Rozhovor je to plný nadsázky a humoru, ale pro někoho i netradičních postřehů a názorů.

Nemohli jsme nechat stranou návštěvu polského prezidenta Kaczyńského v České republice a přinášíme článek kolegů Kavky a Procházkové komparující politickou situaci v Polsku a Česku.

A jistě v aktuálním čísle Revue Dialog naleznete i další články, které vás zaujmou a strávíte s nimi čas vyplněný inspirací a podněty k přemýšlení.

Váš Dominik Hrodek