logo Revue Dialog
Sdružení STRED
Revue DIALOG
Informační servis
Web
+

Revue DIALOG

Revue DIALOG 1/2008
Revue DIALOG 3/2007
Revue DIALOG 2/2007
Revue DIALOG 1/2007
Září 2006
Červen 2006
Duben&květen 2006
Březen 2006
Únor 2006
Leden 2006
Po Berlíně i kolem Berlína na kole
Einmal Döner, bitte…
Rudi Dutschke
Andersen v Deutsches Theater u nás v Praze
Próza Natálie Kocábové
Rebelie Zadních dvorků
„Polské koncentrační tábory“ versus „nacistické koncentrační tábory na území Polska okupovaného Německem“
Potřebujeme veřejnoprávní televizní kanál?
Německý film počátku 21. století
Dva bijáky od svatého Štěpána
Berlínské techno
O hledání formy a obsahu. Rozhovor s Ludvíkem Fellerem
Štěpánka Bláhovcová
DIALOG&Editorial
S Jiřím Králíkem o Projektu 100
V prostoru mezi Německem a Ruskem. Rozhovor s Janem Křenem
DIALOG&Ludvík Feller
DIALOG&Jan Křen
Ad Berlín
Kultura&společnost
Polemika&Kritika
DIALOG&Osobnost
DIALOG&Střední Evropa
DIALOG&Genius loci
DIALOG&Genius locomoti
Literární&výtvarná příloha
DIALOG&Děti kakaové skvrny
Prosinec 2005
Listopad 2005
Říjen 2005
Září 2005
Srpen 2005
Červenec 2005
Červen 2005
Květen 2005
Duben 2005
Redakce Revue DIALOG
+

Krátce&Aktuálně

6. srpna 2008(Věda)
Každé třetí dítě v Německu má rodiče z řad migrantů, takové jsou závěry studie, kterou zveřejnil Spolkový úřad pro statistiku ve Wiesbadenu. Ve dvacetisedmi procentech z 8, 6 milionu německých rodin je alespoň jedním rodičem cizinec nebo vlastník pasů dvou rozličných států. Co se týče počtu dětí, tak v rodinách "původních obyvatel" převažuje jedno či dvě děti. U početnějších rodin s třemi a více dětmi je více jak polovina složená z migrantů. Zajímavé je, že ve starých spolkových zemích je procento rodin se zahraničním původem (30%) více jak dvakrát tak velký než-li u rodin nových spolkových zemí bývalého DDR (14% a mimo Berlín).Rodiny s migračním základem mají obecně tedy více dětí (1, 74% na ženu) než rodiny "čistě německé" (1, 56%).   (tk)

5. srpna 2008(Různé)
Nová konkatedrála v Prešově povyšuje význam města v hierarchii katolické církve. Titul konkatedrály přináší farnímu kostelu povýšení z církevního pohledu.Když košický arcibiskup Alojz Tkáč oznámí 9. srpna slavnostně rozhodnutí svatého otce, bude kostel zastupujícím katedrální chrám sv. Alžběty v Košicích. Zatímco doposud byl Prešov pro katolické věřící obyčejným městem a pro evangelíky a ortodoxní sídlem biskupa, nabude na významu i pro římskou církev. Prešovský kostel se stane druhou kontokatedrálou na Slovensku. První a zatím jedinou je popradská, kam přesunul své sídlo spišský biskup Ján Vojtaššák.   (tk)

17. května 2008(Sport)
Slavia Praha po dvanácti letech slaví fotbalový titul! Znamená to, že si „červenobílí“ během jednoho roku splnili hned tři velké sny - zahrát ligu mistrů, otevřít nový stadion a získat ligový titul. Druhá Sparta Praha nezvládla konec sezóny, nevyhrála čtyři poslední ligové zápasy, čímž prokázala psychickou labilitu, která byla dlouhá léta vyčítána právě Slavii. Pražská „S“ se pokusí bojovat o místo v Lize mistrů, do poháru UEFA se probojoval třetí Baník Ostrava a finalista poháru Slovan Liberec. Ligu opouštějí Bohemians 1905 a Siad Most. V dalších středoevropských ligách dominovaly favorité; v Německu zvítězil Bayern Mnichov, Rakousku Rapid Vídeň, na Slovensku Artmedia Bratislava, Polsku Wisla Kraków a v Maďarsku se ještě rozhodne mezi týmy Debrecínu, MTK Budapěšť a Dojzy Újpéšť.
Slavia Praha - mistr ligy

Slavia Praha - mistr ligy

Zdroj:www.slavia.cz

(tk)

28. dubna 2008(Kultura)
Analogová zemská TV skončí v ČR do listopadu 2011. Česká vláda chce, aby tradiční analogové zemské TV vysílání na většině území ČR skončilo do 11.11.2011 s výjimkou Zlínska a Jesenicka, kde by se tak kvůli technickým problémům na vysílačích mělo stát do června 2012. Vyplývá to z Technického plánu přechodu (TPP) na digitální zemské TV vysílání, jejž ve formě nařízení přijala vláda. Plán přechodu je založen na principu dobrovolnosti a jeho součástí nejsou mechanismy pro jeho vynutitelnost, vyplývá z návrhu nařízení, který předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Nutností pro nástup digitálního zemského TV vysílání (zkráceně DVB-T) je totiž to, aby současní vysílatelé Česká televize, Nova a Prima dobrovolně vyměnili své analogové kmitočty, na kterých vysílají, za digitální. Bez vrácení analogových kmitočtů nevznikne prostor pro další digitální vysílání. Pokud Nova a Prima k TPP dobrovolně přistoupí a vrátí své analogové kmitočty, zákon počítá s tím, že by za tento krok obě stanice dostaly jednu vysílací licenci pro DVB-T navíc.   (dh)

25. dubna 2008(Různé)
Slovenský tiskový zákon podepsán. Slovenský prezident Ivan Gašparovič podle očekávání podepsal sporný tiskový zákon, který může podle vydavatelů ohrozit svobodu tisku. Tato právní norma, kterou prosadila koalice vedená premiérem Robertem Ficem, má platit od června. Zástupci vydavatelů a novinářů už dříve ohlásili, že zákon nejspíše napadnou u ústavního soudu. I kdyby prezident svůj podpis pod nové znění zákona nepřipojil, nezabránil by s velkou pravděpodobností jeho opětovanému schválení v parlamentu. Titulní stránky slovenských deníků v uplynulých týdnech na protest proti zákonu dvakrát vyšly v podobě parte s černě zarámovaným textem, v němž vydavatelé vyjádřili obavy o nezávislost tisku a redakční nezávislost v zemi. Návrh zákona opakovaně kritizovala také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), slovenské novináře podpořili i jejich kolegové ze zahraničí, včetně českých.   (dh)

+

Anketa

Tibet by měl...

být pevnou součástí Číny (21 %)
mít v rámci Číny širší autonomii (15 %)
být nezávislým státem (35 %)
(12 %)
to není otázka pro anketu (18 %)
+

Login

Nepřihlášen.
+

Vyhledávání

 
+

Jazyk

Česky Deutsch English

DIALOG&Editorial

Vážení a milí čtenáři těchto stránek,

nedávno, když jsem šel centrem Prahy, ulpěla mi v oku značka nalepená jakýmsi „street-artrem“ na vchodu do metra. Byla umístěná hned vedle známého okřídleného M. Nevěděl jsem, co nálepka znamená nebo proč ji tam dotyčný dal. Začal jsem se na taková znamení více soustřeďovat a více si jich všímat. Objevil jsem jich spoustu. Jednoduchých grafických znaků, jichž výpovědní hodnota bohužel zůstává často skryta. Některé grafické samolepky, tzv. sticker mi přišly zajímavé. Pouliční umělci si jimi značkují „rohy“ svého teritoria a obrázky v sobě občas skrývají i humornou nadsázku, politickou satiru nebo i ekologický podtext. Můžeme k nim přistupovat různě, přijímat je, ohodnotit a zasmát se nebo je jednoduše zatratit…

Ale otázka zní jinak. Všímáte si znaků a grafických značek rozházených všude kolem nás? Na rozdíl od stickers jde o oficiální značkování. Všech těch zástupných znaků, log či piktogramů pro firmy, podniky, státní úřady, nemocnice, média, veřejnou dopravu apod. Asi nejznámějším příkladem může být výše uvedené vynikající logo pražského metra od již zesnulého Jiřího Rathouského. Znaky, loga a značky jsou všude a člověk je vnímá už jaksi podmědomě. Přesto je velice těžké sjednotit formu a obsah a takovou značku uvést do života, aby správně fungovala.

O znacích, jejich formě a obsahu nám vyprávěl Ludvík Feller. Značnou část života prožil tento grafik, výtvarník a pedagog v Berlíně, a to především v jeho západní části. A proto není divu, že je v rozhovoru často na německou metropoli odkazováno. A jaký, že je Berlín současný? I na tuto otázku dojde, neboť fenomen současného Berlína je jistě nesporný. V uměleckém smyslu přebral roli předválečné Paříže, dal prostor mnoha nekonvenčním umělcům, aby se zde pokusili realizovat. V mnohém uměleckými komunitami připomíná zaocenánského giganta - New York. Tolerance, která v podhoubí německé metropole je, vytváří zajímavé a pestré zázemí pro nejrozličnější variace. To je prakticky celému Berlínu společné a tento trend navazuje na atmosféru bývalého západního Berlína. Jestliže máte rádi kebap, dnes již tradiční nejen berlínský fast food, neopomeňte článek v rubrice Ad Berlin. Berlín je také městem jízdních kol, takže přinášíme jistě lákavou nabídku na cyklovýlet Po Berlíně i kolem Berlína na kole.

Německé hlavní město se tohoto čísla dotýká velice úzce. Ostatně díky česko-německým vztahům je Berlín součástí dějin střední Evropy, což v dalším rozhovoru podotýká historik Jan Křen. Nedávno dopsal a vydal knihu Dvě století střední Evropy.

Přesto na těchto stránkách samozřejmě naleznete další zajímavé neberlínské příspěvky. Za pozornost každopádně stojí Literárně výtvarná příloha, kde vám vedle jiného prezentujeme interesantní tvorbu Štěpánky Bláhovcové.

Ale už musím končit, jistě už spěcháte na autobus do Berlína. Až tam budete určitě doporučuji navštívit Hamburger Bahnhof, kde právě začíná výstava Lebenslauf = Werklauf. Hommage an Joseph Beuys zum 20. Todestag, kterou všem také vřele doporučuji.

Váš Dominik Hrodek


(nahoru)

Revue Dialog. Kulturně společenská revue pro střední Evropu. Vydává sdružení STRED -- Středoevropský dialog, http://dialog.stred.org, dialogzavinacstred.org. Šéfredaktor: Dominik Hrodek. Zástupce šéfredaktora: Tomáš Kavka. Technický redaktor: Jan Vršovský. Vedoucí rubrik: José Provazník (Polemika&Kritika), Jan Richter (Kultura&Společnost) Tomáš Dvořák (Genius loci, Genius locomoti), Tomáš Kavka (Střední Evropa), Jan Očenášek (Osobnost, Historické okénko, Studie).