DIALOGEditorial

Vážení a milí čtenáři těchto stránek,

Když jsem v roce 1999 zamířil na maďarsko-rumunskou hranici pozorovat zatmění slunce, nevěděl jsem, co vlastně prožiji za unikátní pocity. Za nádherně slunečního dne se najednou setmělo, ztichl ptačí zpěv a zvedl se divný vítr. Byl to skutečně zajímavá zážitek. Spoustu lidí stálo před domy a obchody a sledovalo skrze tmavý zakouřený střípek skla nebo přes starý film schovávající se slunce. Tehdy byl tento unikátní jev viditelný nejblíže ve střední Evropě a to na dlouhou dobu. Před několika dny jsem si myslel, že si zážitek při částečném zatmění slunce, byť mimo pás totality, zopakuji. Počasí však příliš nepřálo a tak z toho nebylo nic ani pro mě ani pro mnoho dalších zájemců – amatérů. Více asi zajímal unikátní jev profesionální astronomy. S jedním z nich si povídal kolega Vršovský. Jan Palouš se specializuje na vznik a vývoj hvězd a galaxií, mezihvězdnou hmotu a vzájemné působení galaxií na sebe. Zajímavé, nemyslíte? Hvězdy a planety, nekonečný vesmír… Stonehenge, mimozemské civilizace… To všechno je spojeno s mnoha tajemstvími, která nás nepřestávají přitahovat. Snad každý někdy pozoroval hvězdy. Tomáš Dvořák nejen z louky za městem, ale také ze středobodu astronomie - z asi nejznámější observatoře na světě v Greenwichi v Londýně. Komu by byla dlouhá cesta do Anglie, nechť navštíví český „grinvič“ v Ondřejově. Jaro je k takovému výletu jako stvořené.

Před čtyřiceti pěti lety podnikl Jurij Gagarin legendární let a byl poté asi posledním Rusem, kterého upřímně vítala jako novodobého Kolumba při jeho návštěvě Československa celá Praha, jak připomíná Jan Očenášek ve svém článku rubriky Ad. Nezapomeňme ale, že kosmický výzkum byl také především významnou sférou vzájemného soupeření Spojených států amerických a Sovětského svazu v období studené války a Star Wars že není jen název americké filmové ságy. Kosmický výzkum vždy využívala politická propaganda skrze dostupná média. U nás proběhl Gagarinův obrázek určitě všemi médii a vyšly speciální brožury, nezapomnělo se na poštovní známky. Abych nezapomněl já, v Národním muzeu pomalu končí výstava o českých médiích, za níž se poohlíží Hanka Zimmerhaklová. Hollylodž nebo evropský Manchester, jak byl v letech minulých nazýván polský Lodž, hostil další ročník akce nazvané „Na styku čtyř kultur“ a Marek Krejčí nám město přibližuje blíže. Stejný autor přináší obsáhlý medailon k výročí Krzysztofa Kieślowského. Intelektuální středoevropské hvězdě vzešlé z Polska je právě v lodžském muzeu filmu věnována vynikající monografická výstava. V literárně výtvarné příloze otiskujeme rozsáhlý rozhovor s novým rektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Borisem Jirků, a to speciálně k 120. výročí této školy. U této příležitosti vydala VŠUP také vydařenou publikaci.

Nezbývá mně, než vám všem popřát po dlouhé zimě krásný vstup do jarních měsíců.

Dominik Hrodek