Vážení a milí čtenáři těchto stránek,
Když jsem v roce 1999 zamířil na maďarsko-rumunskou hranici pozorovat zatmění slunce, nevěděl jsem, co vlastně prožiji za unikátní pocity. Za nádherně slunečního dne se najednou setmělo, ztichl ptačí zpěv a zvedl se divný vítr. Byl to skutečně zajímavá zážitek. Spoustu lidí stálo před domy a obchody a sledovalo skrze tmavý zakouřený střípek skla nebo přes starý film schovávající se slunce. Tehdy byl tento unikátní jev viditelný nejblíže ve střední Evropě a to na dlouhou dobu. Před několika dny jsem si myslel, že si zážitek při částečném zatmění slunce, byť mimo pás totality, zopakuji. Počasí však příliš nepřálo a tak z toho nebylo nic ani pro mě ani pro mnoho dalších zájemců – amatérů. Více asi zajímal unikátní jev profesionální astronomy. S jedním z nich si povídal kolega Vršovský. Jan Palouš se specializuje na vznik a vývoj hvězd a galaxií, mezihvězdnou hmotu a vzájemné působení galaxií na sebe. Zajímavé, nemyslíte? Hvězdy a planety, nekonečný vesmír… Stonehenge, mimozemské civilizace… To všechno je spojeno s mnoha tajemstvími, která nás nepřestávají přitahovat. Snad každý někdy pozoroval hvězdy. Tomáš Dvořák nejen z louky za městem, ale také ze středobodu astronomie - z asi nejznámější observatoře na světě v Greenwichi v Londýně. Komu by byla dlouhá cesta do Anglie, nechť navštíví český „grinvič“ v Ondřejově. Jaro je k takovému výletu jako stvořené.
Před čtyřiceti pěti lety podnikl Jurij Gagarin legendární let a byl poté asi posledním Rusem, kterého upřímně vítala jako novodobého Kolumba při jeho návštěvě Československa celá Praha, jak připomíná Jan Očenášek ve svém článku rubriky Ad. Nezapomeňme ale, že kosmický výzkum byl také především významnou sférou vzájemného soupeření Spojených států amerických a Sovětského svazu v období studené války a Star Wars že není jen název americké filmové ságy. Kosmický výzkum vždy využívala politická propaganda skrze dostupná média. U nás proběhl Gagarinův obrázek určitě všemi médii a vyšly speciální brožury, nezapomnělo se na poštovní známky. Abych nezapomněl já, v Národním muzeu pomalu končí výstava o českých médiích, za níž se poohlíží Hanka Zimmerhaklová.
Hollylodž nebo evropský Manchester, jak byl v letech minulých nazýván polský Lodž, hostil další ročník akce nazvané „Na styku čtyř kultur“ a Marek Krejčí nám město přibližuje blíže. Stejný autor přináší obsáhlý medailon k výročí Krzysztofa Kieślowského. Intelektuální středoevropské hvězdě vzešlé z Polska je právě v lodžském muzeu filmu věnována vynikající monografická výstava.
V literárně výtvarné příloze otiskujeme rozsáhlý rozhovor s novým rektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Borisem Jirků, a to speciálně k 120. výročí této školy. U této příležitosti vydala VŠUP také vydařenou publikaci.
Nezbývá mně, než vám všem popřát po dlouhé zimě krásný vstup do jarních měsíců.
Dominik Hrodek
Diskuze k článku |
|
Zobrazuji příspěvky 0 – 0 z celkem 0:
(reagovat)
|
 Jan Palouš Foto: Jan Vršovský Jan Vršovský
„My se nevzdáváme,“ říká o nemalých úspěších české astronomie jeden z jejích předních představitelů Jan Palouš. Den před nedávným zatměním slunce jsme se sešli v jeho kanceláři na Národní třídě, ale brzy jsme se ocitli kdesi v mezihvězdném prostoru. Astronomie se však stále provozuje především z povrchu Země, takže jsme si povídali také o praktické podobě dnešního zkoumání kosmu, připravovaném astronomickém sletu v Praze a o evropské observatoři v Jižní Americe. (celý článek)
Jan Očenášek
Významnou sférou vzájemného soupeření Spojených států amerických a Sovětského svazu v období studené války byla oblast kosmického výzkumu. Tento výzkum však neměl rozměr pouze vědecký, dokonce se dá říci, že odkazování na výzkumný charakter bylo jedním ze základních propagandistických přístupů při seznamování veřejnosti s výsledky kosmických programů. Ne náhodou se hovořilo explicitně o „dobývání“ či do budoucna „dobytí“ kosmu. Tváří tvář výsledkům studené války můžeme rovněž konstatovat, že „vesmírná fronta“ sehrála v tomto soupeření neméně významnou roli než všechny eskalace v lokálních konfliktech nebo vzájemné psychologické „pošťuchování“ (jehož byla také důležitou součástí). Výše uvedené však nemůže nijak snížit mimořádnost vesmírných výzkumů a jejich vědecký, společenský a psychologický dopad na celé lidstvo. (celý článek)
Na okraj výročí Krzysztofa Kieślowského
Marek Krejčí
V tomto měsíci si Polsko připomnělo deset let od náhlého úmrtí režiséra Krzysztofa Kieślowskiego. Zatímco v celostátním tisku, který stejně jako u nás věnuje více prostoru politice a sportu, nebylo až tak markantní, zcela jiný dojem si návštěvník utvořil při sledování polské veřejnoprávní televize, která v odpoledním a večerním programu uvedla (i s reprízami) kompletní tvorbu jubilanta doplněnou o besedy ve studiu o jednotlivých aspektech jeho tvorby. Navštívil jsem také monografickou výstavu věnovanou Kieślowskému v muzeu filmu v Lodži, která s uplatněním multimediálních prvků i originálního výtvarného řešení přibližuje jak život tak tvorbu umělce, který je s Lodží výrazně spojen. Studoval tu na filmové škole, která sídlí v pěkné vile bývalých textilních průmyslníků kousek od muzea, a městu a jeho obyvatelům věnoval i svůj absolventský film. (celý článek)
 Z výstavy Zlaté časy českých médií Foto: archiv Hanka Zimmerhaklová
V současné době v Praze probíhá výstava pod názvem „Zlaté časy českých médií“. Tento výstavní počin není zcela tradiční a rozhodně nepatří k těm, které zdlouhavě a nezáživně představují artefakty a informace. Má v jistém smyslu za úkol mapovat dějiny medií v Čechách a zároveň chce tento vývoj v co možná nejsrozumitelnější formě představit návštěvníkům. (celý článek)
Marek Krejčí
V březnu se polská Lodž stala dějištěm dalšího ročníku akce nazvané organizátory „Na styku čtyř kultur“. Název výstižně charakterizuje fenomén Lodži jejíž ohromný rozmach, který ji vynesl až na dnešní pozici druhého největšího města v Polsku, je spojen s textilním průmyslem. Dnes již umlkl monotónní hukot mechanických stavů, ale textilní tradici zde připomíná originální muzeum textilního průmyslu v areálu textilky, mezinárodní trienále uměleckého textilu i specializace módní design na zdejší akademii umění. (celý článek)
 Královská observatoř v Greenwichi Foto: ChrisO Tomáš Dvořák
Hvězdy bezesporu zajímaly člověka od nepaměti. Rovněž stavění observatoří pro pozorování dění na obloze sahá hluboko do minulosti. O přesném fungování některých „pravěkých“ hvězdáren můžeme dnes pouze spekulovat. Existuje však řada hvězdáren, které návštěvníkovi poskytnou mnoho zcela přesných informací, a notně rozšíří jeho obzory přiblížením o to, co se děje za obzorem. Při návštěvě hvězdárny nemusíme obdivovat pouze noční oblohu, případně přístroje na její pozorování, ale své nezaměnitelné kouzlo má stavba či soubor staveb sám o sobě. (celý článek)
Vydala VŠUP v Praze, 2005, 340 stran
Při příležitosti 120. výročí založení Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze vychází rozsáhlá reprezentativní publikace, která se soustřeďuje jak na historii, tak na současnost školy. Kniha chce ukázat to nejlepší ze současného českého umění, designu a architektury nejmladší generace a vedle toho se dotknout řady důležitých témat souvisejících s historickým vývojem školy a s jejím mezioborovým zaměřením. Historii školy od jejího založení v roce 1885 do současnosti shrnují ve svých textech autorky Pavla Pečinková a Martina Pachmanová. (celý článek)
Dominik Hrodek
 Podle plotu - autoportrét, 2004 Foto: archiv „Nosnými sloupy naší školy jsou ateliéry a jejich vedoucí, především o ně se opírá můj program,“ říká s úsměvem výtvarník a rektor VŠUP v Praze Boris Jirků. Sešli jsme se v jeho rektorské pracovně, ale záhy mne odvedl do kreslírny, kde musel ještě konzultovat se studenty jejich kresby aktů. Obešel každý stojan a kresby s úsměvem ohodnotil či poradil, jak je příště vylepšit. Pak jsme si k rozhovoru sedli do jeho letité pracovničky vedle ateliéru. V zajetí obrazů, kreseb a knih se odvíjel náš rozhovor o budoucím směřování pražské „Umprumky“ pod jeho vedením. V milém rozhovoru představil ambiciózní plány, které by měli měly vylepšit kvalitu studia a možností jednotlivých studentů a samozřejmě také finanční situaci školy. (celý článek)
Lukáš Nozar a Vojtěch Poláček
Možná, že si myslíte, že česká plejáda velkých mimů: Fialka, Hybner, Turba, Polívka je uzavřená, však zdá se, že tomu tak ještě není. A velká mimohra žije v Čechách dál a to v internacionální skupině Krepsko. Původně se před pěti lety spojili kvůli improvizacím, pak se poetika ubírala k fixovanějším tvarům. Byly to vlastně studenti a stážisté na HAMU z oboru mimického a komediálního herectví. (celý článek)
|
Hvězdy
stred.org.
Šéfredaktor: Dominik Hrodek. Zástupce šéfredaktora: Tomáš Kavka. Technický redaktor: Jan Vršovský.
Vedoucí rubrik: José Provazník (Polemika&Kritika), Jan Richter (Kultura&Společnost) Tomáš Dvořák (Genius loci, Genius locomoti), Tomáš Kavka (Střední Evropa), Jan Očenášek (Osobnost, Historické okénko, Studie).