logo Revue Dialog
Sdružení STRED
Revue DIALOG
Informační servis
Web
+

Revue DIALOG

Revue DIALOG 1/2008
Revue DIALOG 3/2007
Revue DIALOG 2/2007
Revue DIALOG 1/2007
Září 2006
Červen 2006
Duben&květen 2006
Březen 2006
Únor 2006
Leden 2006
Prosinec 2005
Listopad 2005
Říjen 2005
Září 2005
DIALOG&Editorial
DIALOG&Jiří Gruša
Téma&... Vídeň
Polemika&Kritika
Kultura&Společnost
DIALOG&Osobnost
DIALOG&Střední Evropa
DIALOG&Studie
DIALOG&Středoevropská knihovnička
Jan Křen – Dvě století střední Evropy
Srpen 2005
Červenec 2005
Červen 2005
Květen 2005
Duben 2005
Redakce Revue DIALOG
+

Krátce&Aktuálně

17. května 2008(Sport)
Slavia Praha po dvanácti letech slaví fotbalový titul! Znamená to, že si „červenobílí“ během jednoho roku splnili hned tři velké sny - zahrát ligu mistrů, otevřít nový stadion a získat ligový titul. Druhá Sparta Praha nezvládla konec sezóny, nevyhrála čtyři poslední ligové zápasy, čímž prokázala psychickou labilitu, která byla dlouhá léta vyčítána právě Slavii. Pražská „S“ se pokusí bojovat o místo v Lize mistrů, do poháru UEFA se probojoval třetí Baník Ostrava a finalista poháru Slovan Liberec. Ligu opouštějí Bohemians 1905 a Siad Most. V dalších středoevropských ligách dominovaly favorité; v Německu zvítězil Bayern Mnichov, Rakousku Rapid Vídeň, na Slovensku Artmedia Bratislava, Polsku Wisla Kraków a v Maďarsku se ještě rozhodne mezi týmy Debrecínu, MTK Budapěšť a Dojzy Újpéšť.
Slavia Praha - mistr ligy

Slavia Praha - mistr ligy

Zdroj:www.slavia.cz

(tk)

28. dubna 2008(Kultura)
Analogová zemská TV skončí v ČR do listopadu 2011. Česká vláda chce, aby tradiční analogové zemské TV vysílání na většině území ČR skončilo do 11.11.2011 s výjimkou Zlínska a Jesenicka, kde by se tak kvůli technickým problémům na vysílačích mělo stát do června 2012. Vyplývá to z Technického plánu přechodu (TPP) na digitální zemské TV vysílání, jejž ve formě nařízení přijala vláda. Plán přechodu je založen na principu dobrovolnosti a jeho součástí nejsou mechanismy pro jeho vynutitelnost, vyplývá z návrhu nařízení, který předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Nutností pro nástup digitálního zemského TV vysílání (zkráceně DVB-T) je totiž to, aby současní vysílatelé Česká televize, Nova a Prima dobrovolně vyměnili své analogové kmitočty, na kterých vysílají, za digitální. Bez vrácení analogových kmitočtů nevznikne prostor pro další digitální vysílání. Pokud Nova a Prima k TPP dobrovolně přistoupí a vrátí své analogové kmitočty, zákon počítá s tím, že by za tento krok obě stanice dostaly jednu vysílací licenci pro DVB-T navíc.   (dh)

25. dubna 2008(Různé)
Slovenský tiskový zákon podepsán. Slovenský prezident Ivan Gašparovič podle očekávání podepsal sporný tiskový zákon, který může podle vydavatelů ohrozit svobodu tisku. Tato právní norma, kterou prosadila koalice vedená premiérem Robertem Ficem, má platit od června. Zástupci vydavatelů a novinářů už dříve ohlásili, že zákon nejspíše napadnou u ústavního soudu. I kdyby prezident svůj podpis pod nové znění zákona nepřipojil, nezabránil by s velkou pravděpodobností jeho opětovanému schválení v parlamentu. Titulní stránky slovenských deníků v uplynulých týdnech na protest proti zákonu dvakrát vyšly v podobě parte s černě zarámovaným textem, v němž vydavatelé vyjádřili obavy o nezávislost tisku a redakční nezávislost v zemi. Návrh zákona opakovaně kritizovala také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), slovenské novináře podpořili i jejich kolegové ze zahraničí, včetně českých.   (dh)

19. března 2008(Politika)
Definitivní zákaz Komunistického svazu mládeže dnes potvrdil český soud. Občanské sdružení bylo kvůli výzvám ke znárodňování zrušeno již loni a nyní tedy jeho zástupci neuspěli s odvoláním. Jak uvedla soudkyně Naděžda Řeháková "Ochrana soukromého vlastnictví je podstatnou náležitostí demokratického státu". Levicová omladina byla mezi extrémně levicové organizace zařazena BIS již v roce 2003. Mezi její hesla patří vedle výše zmíněného znárodňování i zavedení socialistické demokracie jako předstupně vybudování komunistické společnosti.
Symboly KSM

Symboly KSM

Foto: archiv

(tk)

17. března 2008(Politika)
Angela Merkelová jako jeden z nejvýznamnějších hostů oslav 60. výročí založení státu Izrael. Spolu s Merkelovou přijelo do Izraele dalších sedm ministrů německé koaliční vlády. Od návštěvy si kancléřka slibuje zintenzivnění doposavadní spolupráce. V rozhovoru po příletu Merkelová upozornila na zvláštní historickou zodpovědnost Německa za existenci státu a zmínila projekty budoucí spolupráce v oblastech životního prostředí, obrany a hospodářství. Podpořila Izrael i v jeho protiíránské politice.
Angela Merkelová

Angela Merkelová

Foto: archiv

(tk)

+

Anketa

Komu by měla patřit pražská katedrála sv. Víta?

Státu. (24 %)
Církvi. (23 %)
Společné organizaci státu a církve. (27 %)
Někomu jinému. (26 %)
+

Login

Nepřihlášen.
+

Vyhledávání

 
+

Jazyk

Česky Deutsch English

Polemika&Kritika

O korupci v Čechách, Polsku a zbytku světa

To, že v České republice bují korupce není žádným tajemstvím a i když v četných průzkumech veřejného mínění drtivá většina z nás nabízení a přijímání úplatků odsuzuje, tak zase v dalších průzkumech se paradoxně dovídáme, že dosti z nás se ve svém životě s korupcí "aktivně" setkalo. Je to trochu schizofrenní situace, ale na druhou stranu by se dalo konstatovat, že jsme si alespoň vědomi toho, že korupce je opravdu trestný čin. To je možná první vykročení na správnou cestu, chtělo by se s jistou dávkou naivity dodat. Podle protikorupční organizace Transparency International Česká republika mezi premianty v těchto ohledech rozhodně nepatří. Pravidelně se v žebříčků umísťujeme v blízkosti států bývalého sovětského svazu. Pozice nijak lichotivá, ale bohužel zasloužená. Přes všechny skandály a aféry se ale českým zemím doposud pořádná korupční aféra, která by zasahovala mezi nejvyšší politické špičky , úspěšně vyhýbala. Ano byly tady různé náznaky ohledně neprůhledného financování politických stran různými podezřelými dárci, ale vše se vždy stačilo nějak ututlat a zamést pod koberec. Možná by tomu tak bylo i tentokrát, kdyby se do celé věci nevložili naši, v těchto ohledech, velice zkušení sousedé z Polska. Právě v Polsku, jak máme ještě v živé paměti, odstartoval před dvěma lety deník Gazeta Wyborzca asi největší korupční aféru v zemích bývalého východního bloku. Tehdy šlo ve zkratce o to, že producent Lew Rywin nabídl koncernu Agora (vydavatel Gazety) změnu zákona, díky které by Agora mohla podnikat i v televizní mediální sféře. Vyšetřování vedlo až k tehdejšímu premiérovi Lezsku Millerovi. I když nakonec policie dostala k soudu jen Rywina, tak je dobře známo, jak nakonec skončil Miller.

Tedˇ už ale nemusíme svým polským sousedům pranic závidět. V souvislosti s prodejem Unipetrolu polské firmě PKN Orlen je mezi podezřelými "korupčníky" i bývalý premiér a současný předseda ČSSD Stanislav Gross. Podle spekulací polských deníků měl právě on brát peníze od Andreje Babiše, který měl zase údajně "napomoci" PKN Orlen k vítězství v privatizaci. Jistě, měli bychom uznávat presumpci neviny a počkat až, co vyšetří orgány činné v trestním řízení, ale bývá zvykem v politicky vyspělejších zemích, že už jen samo podezření z podobných nekalých praktik se stává konečnou pro kariéru onoho podezřelého politika. Dokonce, ač se to zdá z našeho pohledu až neuvěřitelné, tito politici sami od sebe ze svých pozic odstupují a ani nečekají, zda-li jim bude vina prokázána! Příkladem budiž nedávno odstoupivší francouzský ministr, který měl rovněž "jakési menší" problémy se svým bytem.

Umíte si představit, že by Stanislav Gross zareagoval podobně "chlapsky"? V našich luzích a hájích by to bylo spíše vnímáno jako čiré bláznovství. Leckdo by si ťukal na čelo. Na druhou stranu, bylo by zbytečné si stěžovat. Máme politiky takové, jaké si zasloužíme. Nebo ještě lépe by se dalo možná říci, že čeští politici se chovají, tak jak jim to jejich voliči dovolí.

Možná jsem ale příliš velkým pesimistou a Stanislav Gross ukáže, že je opravdu jiný, než jak ho líčí (ne)zaujatá česká média. Přejme si, aby tomu tak skutečně bylo. Česká politické kultuře by to nesmírně prospělo.

Josef Provazník


Prípad Oatis

Slovenský historik Slavomír Michálek představil československé veřejnosti málo známou postavu Wiliama Nathana Oatise, amerického novináře, v letech 1950 – 1951 šéfa kanceláře Associated Press v Praze. Monografií Prípad Oatis s podtitulem Československý komunistický režim versus dopisovateľ Associated Press se vrátil k jedné ze smutných kapitol našich dějin, politickým procesům z 50. let.

Obálka knihy Prípad Otis

Obálka knihy Prípad Otis

Případ Wiliama Oatise začal v létě roku 1950, kdy ho agentura Associated Press přeložila do Prahy – v době, kdy západní novinář byl v Československu persona non grata, neboť byl automaticky považován za nositele protičeskoslovenské a protisocialistické propagandy. Novináři byli často sledovaní a často jim byla odebrána akreditace, potřebná k výkonu povolání na území Československa, takže byli de facto vyhoštěni. Za špionáž se totiž považovaly i zprávy neoficiálního charakteru nebo informace o přesunech těžkého průmyslu, tedy informace pro komunistický režim údajně „strategické“. Není tedy divu, že v dubnu roku 1951 zjistil Oatis, že ho sleduje tajná policie. Krátce na to postupně pozatýkala StB jeho tři zaměstnance českého původu Pavla Woydinka, Petra Műnze a Tomáše Svobodu.

Knihu lze rozdělit na dva bloky; prvním je samotná autorova stať, popisující Oatisův příběh od jeho příjezdu a zatčení přes výslechy a hlavní líčení až po rozsudek, léta ve vězení a prezidentskou milost, a druhým různé apendixy – tehdejší československé zákony, výběr z dokumentů, např. protokol o hlavním stání, i neméně zajímavý soubor Oatisových článků, které napsal po svém návratu do Ameriky pro New York Times. Kniha je uvedena úryvkem ze závěrečné řeči státního prokurátora Urválka: „Končím občané soudci svou závěrečnou řeč připomínkou těm, kteří dnes ještě nesedí na lavici obžalovaných. Marně se připravujete na novou válku, marně vydáváte miliony dolarů špionům a rozvratníkům. Vidíte, jak den ze dne rostou síly socialismu, jak osvobozená lidská práce jako zázrakem mění lidi a zem. A běda vám, jestliže se odvážíte největšího zločinu všech věků. Lid našich i vašich zemí, s nímž jste nikdy nepočítali, vás smete společně do propasti na věčné časy. A my všichni voláme s naším básníkem: Ať tlampač z Wall Streetu vyráží dál své smrtonosné skřeky, nevysuší to naše řeky! Zpívám si, stoje na stráži, zpívám zpěv míru.“ Tato citace dobře charakterizuje atmosféru v tehdejším Československu.

Zatímco v prvních kapitolách se Michálek věnuje právě popisu této atmosféry, v kapitolách věnovaných období po Oatisově zatčení popisuje hlavně praktiky komunistické StB, která konstruovala proces od samého počátku podle scénářů sovětských poradců. Obžalovaný zlomený nedostatkem spánku, psychickým a fyzickým nátlakem pak „přiznal“ před soudem většinou všechno. Zvláštní roli v procesech hrála obhajoba. Autor přímo píše: „Celé toto ubohé a plytké »divadlo« dotvárala obhajoba. Obhajca, určený ex offo, v skutočnosti obvineného neobhajoval, naopak, bol přesvědčený o jeho vine a svoju úlohu obmedzil len na to, že konštatoval poľahčujúcu okolnosť , ak sa obvinený přiznal…“ Jak se to podobá větě z Menzelova filmu Skřivánci na niti! „A tohle je pan prokurátor. Pan prokurátor tvrdil, že obhajoba je součástí obžaloby. Pan prokurátor může mluvit o štěstí, že neskončil před soudruhem prokurátorem.“ Velmi zajímavá je část popisující postoje amerických kruhů k celému případu. Amerika přijala poměrně záhy velmi tvrdé ekonomické sankce, poučena již stejným případem, který se odehrál dříve v Maďarsku (Američan Robert A. Vogeler byl propuštěn těsně potom, co byl Oatis zatčen), a komunisté jen přemýšleli, jak by z celé věci vyšli co nejlépe. Amerika navíc požadovala propuštění dalšího svého občana Jána Hvasty, původem Slováka, který přišel v lednu roku 1948 do Bratislavy studovat. Této zajímavé postavě je věnována celá jedna kapitola.

Právě pro výše uvedenou rozmanitost jednotlivých pasáží je kniha vynikající, navíc velice čtivou mozaikou a řadí se vedle prací, které o tomto období vyšly jak v roce 1968, tak po roce 1989. Autor navíc prošel deset různých archivů v ČR, na Slovensku a ve Washingtonu a prošel soudobý americký, italský, francouzský, britský i československý tisk. Vzniklo tak pozoruhodné populární dílo, které přibližuje historii laické veřejnosti.

Jan Křivinka

Slavomír Michálek: Prípad Oatis. Československý komunistický režim versus dopisovateľ Associated Press. Bratislava 2005. 293 s.


(nahoru)

Revue Dialog. Kulturně společenská revue pro střední Evropu. Vydává sdružení STRED -- Středoevropský dialog, http://dialog.stred.org, dialogzavinacstred.org. Šéfredaktor: Dominik Hrodek. Zástupce šéfredaktora: Tomáš Kavka. Technický redaktor: Jan Vršovský. Vedoucí rubrik: José Provazník (Polemika&Kritika), Jan Richter (Kultura&Společnost) Tomáš Dvořák (Genius loci, Genius locomoti), Tomáš Kavka (Střední Evropa), Jan Očenášek (Osobnost, Historické okénko, Studie).