DIALOGOsobnost

Sándor Márai – portrét spisovatele románu o osudu střední Evropy

Sándor Márai, spisovatel maďarské národnosti, se narodil v roce 1900 v Košicích. Jako celá jeho generace byl nemilosrdně zasažen dvěma světovými válkami, které nemalou měrou poznamenaly dějiny středoevropského prostoru – Máraiova rodiště a domova, což se bezprostředně odrazilo na jeho literární činnosti.

Márai se narodil ve městě, přináležejícím do roku 1918 k Uhrám, v typické měšťanské rodině německého původu. Brzy po absolvování gymnázia se vydal na studijní cesty do různých částí Německa (ze své rodné země prý odjel kvůli svému otci, advokátovi, který se obával, že by syn mohl být pronásledován pro své sympatie k Maďarské republice rad). V zahraničí se zabýval hlavně žurnalistikou, ta také tvoří podstatnou část jeho práce. Působil jako dopisovatel některých maďarských novin a pražského Prager Tagblattu. Do Maďarska se vrátil v roce 1928. Za horthyovského režimu si jako přesvědčený demokrat získal postavení nezávislého spisovatele a románové tvorbě se začal věnovat velmi intenzivně.

Spisovatel Sándor Márai (vlastním jménem Alexander Grosschmidt)

Foto: frankfurt.matav.hu

K nejvýznamnějším Máraiho prozaickým dílům patří kromě Zpovědi (Egy polgár vallomásai), kterou vydal poprvé roku 1934 a jež je považována za jeho nejvýznamnější literární počin, také sbírka krátkých novel Odkaz Ester (Eszter hagyatéka, 1939), romány Host v Bolzanu (Vendégjáték Bolzanóban, 1940) a Svíce dohořívají (A gyertyák csonkig égnek, 1940). Některé z těchto knih vydalo v nedávné době téměř po šedesáti letech nakladatelství Academia, a to romány Svíce dohořívají (2003) a Zpověď (2003), zcela nově potom v roce 2004 Odkaz Ester a Země, země…!

Právě u posledního zmíněného románu bych se chtěla na chvíli pozastavit, protože zachycuje velmi autenticky pohnuté osudy střední Evropy na konci druhé světové války. Márai celý příběh vykresluje na základě deníkových záznamů, které nám podávají někdy téměř zkratkovitý popis událostí - např. odchodu nacistů a příchodu Sovětů, jindy intelektuální a hluboké dialogy. Čtenář má pocit, že s ním autor vede jakýsi fiktivní rozhovor, jde tu ale spíše o jakési řečnické otázky, na něž odpoví až budoucnost, pro nás již minulost... (kvůli lepší orientaci byl vytvořen na konci knihy českého překladu obsáhlý poznámkový aparát, jenž nám může posloužit i jako menší encyklopedie.)

Márai je vynikající pozorovatel a má schopnost podrobně a přitom nenásilně zachytit ta nejnepatrnější hnutí lidské mysli a postřehnout pohnutky, jež obyčejnému zúčastněnému uniknou velmi snadno. Zajímavé jsou taktéž autorovy úvahy nad rozdíly mezi Slovany a Maďary. Překvapí nás jeho "jiný" pohled na společné dějiny středních Evropanů a zvláště na Rusy, jejichž mentalitu, jak konstatuje, není s to pochopit. Některé reminiscence na předválečné období jsou jako laskavé pohlazení, ovšem autor nijak neodbíhá od reality, kterou čtenáři vyčerpávajícím způsobem zprostředkovává v mnoha svých úvahách (upozorňuje např., že Středoevropané museli počítat s prohrou v konfrontaci s nacismem a následně komunismem). A takto nás Márai brilantní formou vtahuje do historie, jež nám není úplně neznámá, ale nahlížena z pohledu maďarského intelektuála nás zároveň nutí znovu se zamýšlet nad dějinami celé střední Evropy.

Sándor Márai zůstal v Maďarsku do konce 40. let, pak z obavy z tvrdě se utužujícího komunistického režimu odešel do exilu . V roce 1948 se z Maďarska odebral do Švýcarska a Itálie, kde nějaký čas pobýval. Nakonec zakotvil ve Spojených státech amerických, jejichž občanem se stal v roce 1957. Márai se velice těžce vyrovnával se smrtí své ženy, po níž zanedlouho následovalo náhlé úmrtí adoptivního syna Jánose. V této době žil V San Diegu v nuzném prostředí a opuštěn, byl stále více zužován depresemi a i přesto, že byl silně věřící katolík, rozhodl se pro dobrovolný odchod ze života. Svůj život ukončil v únoru 1989.

Po jeho smrti a změně politického režimu došlo v 90. letech velkého uznání jeho dílo znovu také v Maďarsku, roku 1990 mu byla posmrtně udělena Kossuthova cena, nejvýznamnější maďarské literární ocenění, a jeho dílo se dnes opět vydává ve vysokých nákladech doma i v zahraničí.

Hanka Zimmerhaklová