DIALOGStředoevropská knihovnička

Obálka knihy Dvě století střední Evropy

Dvě století střední Evropy

Jan Křen
Argo, Praha 2005

Komparativně pojaté dějiny středoevropských národů (Čechů, Slováků, Maďarů, Poláků, Němců, Rakušanů a Židů) v moderní éře od sklonku 18. století do současnosti kombinují syntetizující a paralelní přístupy, usilují o překročení tradičně pojímaných národních dějin, z nichž vyrůstají často zavádějící představy o národní – ať pozitivní či negativní – výlučnosti. Základní proud líčení politických a sociálních dějin, spojených též s poznatky nových historických disciplín o každodennosti, mentalitách apod., je vždy rámován širšími hledisky civilizačními a mezinárodními a přehledem interpretačních diskusí o zásadních otázkách v soudobé světové literatuře. Knihu doplňuje padesát portrétů významných osobností posledních dvou století a na třicet exkurzů, které pojednávají o jevech na okraji hlavního proudu dění, či dokonce mimo něj, zvláště vybraných problémech kulturně-uměleckých, náboženských nebo národnostních (autory těchto částí jsou povětšinou historikové mladé generace). Ke knize je připojeno několik schémat politických systémů, statistické přehledy a více jak dvacet historických map.

Jan Křen, nar. 1930, je profesorem na pražské Univerzitě Karlově. Patří k předním znalcům moderních dějin 19. a 20. století.
zde naleznete ukázku z knihy (strany 22 až 28 z kapitoly Historiografie. Evropa jako historický kontinent a její členění.)

Obálka knihy V pavučině sítí

V pavučině sítí

Albert-László Barabási
Paseka, Praha-Litomyšl 2005

Tato pozoruhodná kniha představuje širokému okruhu čtenářů novou vědu – vědu o sítích. Nejde však o další titul zabývající se nejrůznějšími více či méně praktickými aspekty počítačových sítí. Hledá obecné principy společné většině reálných sítí. Ukazuje, jak je všechno v našem životě navzájem propojeno a co to znamená pro vědu, podnikání i každodenní život. A nemusí jít jen o počítače spojené optickými kabely či webové stránky, navzájem hustě propojené vzájemnými odkazy, ale i o lidské jedince svázané sítí vazeb nejrůznějšího typu, od spolupráce na nějakém z hollywoodských filmů přes sdílenou kancelář v úřadě až po síť sexuálních vztahů, či síť neuronů.

Albert-László Barabási, nar. 1967, působí jako profesor fyziky na Notredamské univerzitě v Indianě v USA.. Předmětem jeho zájmu a vědeckého výzkumu jsou sítě.

Obálka knihy Miłoszova abeceda

Miłoszova abeceda

Miłosz, Czesław
Paseka, Praha-Litomyšl 2005

Soubor krátkých zamyšlení velkého polského básníka a esejisty je fascinující procházkou Miłoszovým "osobním místopisem" uplynulých devadesáti let. Krátké úvahy, psané formou svérázných encyklopedických hesel, upoutají šíří autorova záběru i charakteristickým rukopisem, s nímž se Miłosz vyjadřuje ke svým básnickým vzorům, kolegům i obecným problémům umění a společnosti.

Czesław Miłosz,1911-2004, nositel Nobelovy ceny za literaturu z r. 1980, působil řadu let jako profesor slovanských jazyků na Kalifornské univerzitě v Berkeley.