logo Revue Dialog
Sdružení STRED
Revue DIALOG
Informační servis
Web
+

Revue DIALOG

Revue DIALOG 1/2008
Revue DIALOG 3/2007
Revue DIALOG 2/2007
Revue DIALOG 1/2007
Září 2006
Červen 2006
Duben&květen 2006
Březen 2006
Únor 2006
Leden 2006
Prosinec 2005
Listopad 2005
Říjen 2005
Září 2005
Srpen 2005
DIALOG&Editorial
DIALOG&Otakar Černý
Téma&... Fotbal a kultura
Polemika&Kritika
Kultura&Společnost
DIALOG&Osobnost
DIALOG&Genius loci
DIALOG&Střední Evropa
Červenec 2005
Červen 2005
Květen 2005
Duben 2005
Redakce Revue DIALOG
+

Krátce&Aktuálně

6. srpna 2008(Věda)
Každé třetí dítě v Německu má rodiče z řad migrantů, takové jsou závěry studie, kterou zveřejnil Spolkový úřad pro statistiku ve Wiesbadenu. Ve dvacetisedmi procentech z 8, 6 milionu německých rodin je alespoň jedním rodičem cizinec nebo vlastník pasů dvou rozličných států. Co se týče počtu dětí, tak v rodinách "původních obyvatel" převažuje jedno či dvě děti. U početnějších rodin s třemi a více dětmi je více jak polovina složená z migrantů. Zajímavé je, že ve starých spolkových zemích je procento rodin se zahraničním původem (30%) více jak dvakrát tak velký než-li u rodin nových spolkových zemí bývalého DDR (14% a mimo Berlín).Rodiny s migračním základem mají obecně tedy více dětí (1, 74% na ženu) než rodiny "čistě německé" (1, 56%).   (tk)

5. srpna 2008(Různé)
Nová konkatedrála v Prešově povyšuje význam města v hierarchii katolické církve. Titul konkatedrály přináší farnímu kostelu povýšení z církevního pohledu.Když košický arcibiskup Alojz Tkáč oznámí 9. srpna slavnostně rozhodnutí svatého otce, bude kostel zastupujícím katedrální chrám sv. Alžběty v Košicích. Zatímco doposud byl Prešov pro katolické věřící obyčejným městem a pro evangelíky a ortodoxní sídlem biskupa, nabude na významu i pro římskou církev. Prešovský kostel se stane druhou kontokatedrálou na Slovensku. První a zatím jedinou je popradská, kam přesunul své sídlo spišský biskup Ján Vojtaššák.   (tk)

17. května 2008(Sport)
Slavia Praha po dvanácti letech slaví fotbalový titul! Znamená to, že si „červenobílí“ během jednoho roku splnili hned tři velké sny - zahrát ligu mistrů, otevřít nový stadion a získat ligový titul. Druhá Sparta Praha nezvládla konec sezóny, nevyhrála čtyři poslední ligové zápasy, čímž prokázala psychickou labilitu, která byla dlouhá léta vyčítána právě Slavii. Pražská „S“ se pokusí bojovat o místo v Lize mistrů, do poháru UEFA se probojoval třetí Baník Ostrava a finalista poháru Slovan Liberec. Ligu opouštějí Bohemians 1905 a Siad Most. V dalších středoevropských ligách dominovaly favorité; v Německu zvítězil Bayern Mnichov, Rakousku Rapid Vídeň, na Slovensku Artmedia Bratislava, Polsku Wisla Kraków a v Maďarsku se ještě rozhodne mezi týmy Debrecínu, MTK Budapěšť a Dojzy Újpéšť.
Slavia Praha - mistr ligy

Slavia Praha - mistr ligy

Zdroj:www.slavia.cz

(tk)

28. dubna 2008(Kultura)
Analogová zemská TV skončí v ČR do listopadu 2011. Česká vláda chce, aby tradiční analogové zemské TV vysílání na většině území ČR skončilo do 11.11.2011 s výjimkou Zlínska a Jesenicka, kde by se tak kvůli technickým problémům na vysílačích mělo stát do června 2012. Vyplývá to z Technického plánu přechodu (TPP) na digitální zemské TV vysílání, jejž ve formě nařízení přijala vláda. Plán přechodu je založen na principu dobrovolnosti a jeho součástí nejsou mechanismy pro jeho vynutitelnost, vyplývá z návrhu nařízení, který předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Nutností pro nástup digitálního zemského TV vysílání (zkráceně DVB-T) je totiž to, aby současní vysílatelé Česká televize, Nova a Prima dobrovolně vyměnili své analogové kmitočty, na kterých vysílají, za digitální. Bez vrácení analogových kmitočtů nevznikne prostor pro další digitální vysílání. Pokud Nova a Prima k TPP dobrovolně přistoupí a vrátí své analogové kmitočty, zákon počítá s tím, že by za tento krok obě stanice dostaly jednu vysílací licenci pro DVB-T navíc.   (dh)

25. dubna 2008(Různé)
Slovenský tiskový zákon podepsán. Slovenský prezident Ivan Gašparovič podle očekávání podepsal sporný tiskový zákon, který může podle vydavatelů ohrozit svobodu tisku. Tato právní norma, kterou prosadila koalice vedená premiérem Robertem Ficem, má platit od června. Zástupci vydavatelů a novinářů už dříve ohlásili, že zákon nejspíše napadnou u ústavního soudu. I kdyby prezident svůj podpis pod nové znění zákona nepřipojil, nezabránil by s velkou pravděpodobností jeho opětovanému schválení v parlamentu. Titulní stránky slovenských deníků v uplynulých týdnech na protest proti zákonu dvakrát vyšly v podobě parte s černě zarámovaným textem, v němž vydavatelé vyjádřili obavy o nezávislost tisku a redakční nezávislost v zemi. Návrh zákona opakovaně kritizovala také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), slovenské novináře podpořili i jejich kolegové ze zahraničí, včetně českých.   (dh)

+

Anketa

Tibet by měl...

být pevnou součástí Číny (21 %)
mít v rámci Číny širší autonomii (15 %)
být nezávislým státem (35 %)
(12 %)
to není otázka pro anketu (18 %)
+

Login

Nepřihlášen.
+

Vyhledávání

 
+

Jazyk

Česky Deutsch English

DIALOG&Střední Evropa

Polské kostely v UNESCO

„Kostely míru“

Po třicetileté válce byly ve třech dolnoslezských městech Świdnici, Jaworu a Glogowě vybudovány tzv. kostely míru. Kostely, které zbudovali příslušníci evangelicko – augšpurské církve, měly být po hrůzách třicetileté války výrazem tolerance k lidem jiného vyznání (v podstatě k tomuto gestu přinutil císaře Josefa I. Švédský král Karel XII). Architektonicky i historicky jsou zcela ojedinělé nejen v Polsku, ale i v celé Evropě, též proto, že podobné akty tolerance byly v oné době velice řídké. Ovšem nutno dodat, že překážky kladené stavitelům kostela v nás dnes vyvolávají hluboký obdiv nad umem, obratností a géniem tehdejších stavebníků. Kostel musel totiž být postaven za hradbami města, nesměl mít věž ani zvony, jeho stavba nesměla trvat déle než rok a jako stavební materiál mohly být použity pouze dřevo, hlína, písek a sláma.

Kostely míru – Kostel sv. Ducha v Jaworu

Kostely míru – Kostel sv. Ducha v Jaworu

Největším a nejznámějším „kostelem míru“ je kostel sv. Trojice ve Świdnici. Navrhl ho Albrecht von Säbisch na půdorysu řeckého kříže. Základní kámen byl položen 23. srpna roku 1656 a 24. května 1657 se zde již konala první mše! Přitom kostel se rozkládá na ploše 1090 metrů čtverečních a může pojmout až 7500 věřících. Vybavení kostela se samozřejmě pořizovalo postupně v průběhu 17. a 18. století, zejména z darů šlechtických rodin.

Od roku 1992 probíhají v kostelích průzkumné a restauratérské práce, financované zejména německými institucemi. 13.12.2001 byly kostely míru zapsány do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Dřevěné kostely Malopolska

Jen o dva roky později bylo na týž seznam zapsáno šest dřevěných kostelů z Malopolska. Jedná se jen o zlomek staveb nacházejících se v této oblasti, celkově jich je tu 237 od dřevěných kostelíků jak katolických, tak ortodoxních, kaplí, zvonic po sýpky, venkovská stavení a panství. Nejstarší dochované pocházejí z 15. století, nejmladší potom z 1. poloviny 20. století.

Kostel sv. Leonarda, Lipnica Murowana

Kostel sv. Leonarda, Lipnica Murowana

Většina ze šesti kostelů zapsaných do UNESCO (kostely Archanděla Michaela v Binarowě a Debně, kostel všech svatých v Blizne, kostel Nanebevzetí Panny Marie a archanděla Michaela v Haczowě, kostel sv. Leonarda v Lipnici Murowané a kostel sv. Filipa a Jakuba v Sekowé) byla postavena v 15. – 16. století. Jsou jednolodní a všechny byly v pozdější době obestavěny drobnými arkádami. Stojí rozhodně zato pečlivě naplánovat trasu a celou oblast projet autem. I novější kostely jsou pěkné a u nás se taková oblast rozhodně nenajde.

Jan Křivinka

    Kostel sv. Filipa a Jakuba - Sekowa

Kostel sv. Filipa a Jakuba - Sekowa

Ortodoxní zvonice - Sekowa

Ortodoxní zvonice - Sekowa

Ortodoxní kostel sv. Kosmy - Krynica

Ortodoxní kostel sv. Kosmy - Krynica


(nahoru)

Revue Dialog. Kulturně společenská revue pro střední Evropu. Vydává sdružení STRED -- Středoevropský dialog, http://dialog.stred.org, dialogzavinacstred.org. Šéfredaktor: Dominik Hrodek. Zástupce šéfredaktora: Tomáš Kavka. Technický redaktor: Jan Vršovský. Vedoucí rubrik: José Provazník (Polemika&Kritika), Jan Richter (Kultura&Společnost) Tomáš Dvořák (Genius loci, Genius locomoti), Tomáš Kavka (Střední Evropa), Jan Očenášek (Osobnost, Historické okénko, Studie).