Vážení a milí čtenáři těchto stránek,

pro někoho je komiks jen pokleslým čtením, pro někoho je to čtení pro negramotné, ale pro mnohé je to zábavný literárně výtvarný žánr, který jistě stojí za pozornost. Už doslova od kolébky jsme četli všechny ty Barbánky, Pifíky nebo Čtyřlístky. Foglarovy Rychlé šípy se dočkali všeobecného zlidovění. "Červenáčku, ty máš děvče?", je větou, která tento komiks určený dospívajícím dnes trochu odkazuje do prvního desetiletí života člověka. Přesto se zapsal do české kulturní tradice. Zná ho každý. Dospívání mé generace provázely komiksy v časopisech ABC. Mnozí si jistě vzpomenou na díla scénáristů Václava Šorela a Vlastislava Tomana, kteří spolu s výtvarníkem Františkem Kobíkem, vytvořili mnohé příběhy, mezi nimiž vyniká známý komiks o Malém bohovi. Unášeli nás za dobrodružstvím, do vesmírných dálek. Scifi bylo často únikem z reality i pro dospělé. Devadesátými lety nás provázel Zelený Raoul. Zpravodajské relace zeleného ufona v mnohém ale dohnali v posledních letech politici, které původně recesisticky a neobvykle ve svých "reportážích" zobrazoval. U bratrů Slováků vycházely začátkem devadesátých let příběhy odvážného Rogera Krowiaka, kterého zastavil až Vladimír Mečiar.

Jaký by měl být komiks? Jedna ze sudiček českého komisu Kája Saudek v roce 1969 v časopisu Mladý svět napsal tato slova: "Comics je vlastně pimprlový epos, ovšem, musí mít dobré libreto, totiž scénář může být klidně hloupý, ale nesmí mít dějové kazy, musí se držet žánru, třeba jako reklama, která může být také hloupá a krásná zároveň. Comics není umění, comics je comics." S kmetem českého komiksu vám přinášíme rozhovor. O komiksu, a nejen o něm, jsme se bavili také s jedním z autorů železničářských příběhů o Aloisi Nebelovi, s Járou Rudišem. Nechceme se věnovat jen českému komiksu, ale rádi poukážeme na provenienci jinou.

A abychom se nevyjadřovali jen slovně připravili jsme pro všechny čtenáře zcela nový strip, který budeme každý měsíc, tímto číslem počínaje, uveřejňovat. A abyste si udělali bližší představu o redakci a redakčním okruhu, která Revue DIALOG připravuje, zařazujeme redakční anketu na každoměsíční téma. Vedle toho zde najdete množství dalších článků a příspěvků.

Mějte se nádherně.

Váš Dominik Hrodek

DIALOG&Jaroslav Rudiš

Jaroslav Rudiš

Foto: Dominik Hrodek

Osobní forma punku. Rozhovor s Jaroslavem Rudišem

Dominik Hrodek

„Chtěli jsme stvořit středoevropského komiksového hrdinu. Žádného supermana, spíše loosermana,“ říká spisovatel Jaroslav Rudiš na adresu komiksového nádražáka Aloise Nebela. Patří k nejúspěšnějším a nejznámějším současným českým literátům. Jsou známé jeho vazby na německou kulturu. Jeho Nebe pod Berlínem sklidilo v posledních letech řadu úspěchů, jezdí s ním číst po zemích českých i německých. Přitom hraje s kapelou U-Bahn, stvořenou na základě této knihy. Každý den surfuje po železničních stránkách a sbírá jízdní řády. (celý článek)

DIALOG&Kája Saudek

Život s komiksem. Rozhovor s Kájou Saudkem

Kája Saudek s Betynkou

Foto: Dominik Hrodek

Dominik Hrodek

„Bylo to milé si zavzpomínat,“ řekl mi malíř a grafik Kája Saudek na rozloučenou a dodává: „Vždyť víte, já už téměř nevycházím, jen jdu se psem támhle na roh.“ A mrkne přitom smutně na Betynku, která vesele pobíhá kolem. Je z útulku a dávala o sobě vědět po celou dobu našeho rozhovoru. Legendární kreslíř a „král komiksu“ vyprávěl o tom, jak se k obrázkovým příběhům vlastně dostal a s kým rád spolupracoval. Občas se v jeho hlase objevila nostalgie po starých časech, které ale zase nebyly až zase tolik dobré; po časopisech, které už zanikly; po přátelích, kteří odešli. Vzpomínal na bouřlivou dobu, která mu kladla překážky, když byl na vrcholu. Stále maluje. Doba jeho komiksů už možná pominula, ale jeho význam pro tento žánr je nezpochybnitelný. Bouřlivák a bohém mi podal ruku a zavřel za sebou dveře. (celý článek)

Téma&... Komiks

Redakční anketa

1. S jakým komiksem jsi se setkal/a poprvé, vzpomínáš si?

2. Máš k nějakému komiksu bližší vztah?

3. Který současný komiks čteš?

4. Jaké jiné komikové zpracování (film, divadlo) tě zaujalo a mohl bys ho doporučit?

(celý článek)

Zlatá léta comicsu a americký Golem

The Escapist

Foto: archiv

Vítězslav Sommer

Píše se rok 1939. Student výtvarné akademie a nadšený amatérský kouzelník Josef Kavalier, syn židovského lékaře, uniká z Němci obsazené Prahy. S pomocí svého učitele kouzelnických kousků, starého iluzionisty Bernarda Kornbluma, odváží také legendárního Golema, který je tak zachráněn před nacisty pěstujícími obskurní zájem o magii a okultní vědy. Josef se dostává do USA, kde se svým bratrancem a nadšeným comicsovým fandou Samem Klaymanem začíná tvořit první kreslená vyprávění. Bratranci si mění jména na Sam Clay a Joe Kavalier a zakrátko se z nich stávají úspěšní autoři comicsových příběhů. Nejvýznamnější postavou jejich sešitů je superhrdina Eskapista, jakési alter ego Joe Kavaliera. Eskapista je nepolapitelný mistr úniků, který ve válčící Evropě bojuje proti Němcům – pražská legenda o Golemovi dostává podobu typického hrdiny amerických comicsů. Jestliže Eskapista likviduje celé německé divize, Joe Kavalier svou soukromou válku prohrává. Veškeré jeho úsilí směřující k záchraně rodiny před nacisty je neúspěšné…Tolik jen velmi stručně k dějové stránce tohoto pozoruhodného románu. (celý článek)

Příběh výpravčího, za nímž přijíždějí dějiny po kolejích

Tomáš Dvořák

„Na dráze to bylo dobrý – uhlí, režíka, všechno jsem měl blízko. Práce, postel i hospoda – všechno v jednom baráku.“ Tahle nostalgická vzpomínka výpravčího z malé stanice na úpatí Jeseníků, Aloise Nebela, který je hlavním hrdinou „železničního blůz“ výstižně vyjadřuje atmosféru celé komiksové trilogie. Právě v atmosféře je po mém soudu největší síla celého díla. Ne že by děj nebyl poutavý- čtenář je hned na začátku vtažen do detektivního příběhu, který se pak dále dramaticky rozvíjí, zároveň je doplňován retrospektivními exkurzy ze života výpravčího Nebela, aby pak v závěru vygradoval v rozuzlení. Jak jinak, ostatně. (celý článek)

Roy Lichtenstein (1923–1997)

Tvůrce zvětšeného „comicsu“ jako projevu Pop-Artové kultury

Tomáš Nedvěd

Pop-Art je umělecké hnutí, které se zrodilo ve Velké Británii po 2. světové válce, ačkoliv se, mylně, všeobecně považují Spojené státy jeho kolébkou. To je dáno tím, že v Británii bylo trvání a intenzita projevu mnohokráte slabší než v Americe. Termín byl přijat od anglického kritika Laurence Allowaye, jenž takto pejorativně označil témata a techniky blízké masové kultuře. Roy Lichtenstein byl podle data narození nejstarší a po Andy Warholovi asi nejvlivnější umělec pop-artu, který zasáhl kulturu všedního dne evropského, amerického i východoasijského světa. (celý článek)

Polemika&Kritika

Je comics uměním pro negramotné?

Jan Očenášek

Pro nás, milovníky ohmataných vydání rozsáhlých románových celků, s nimiž můžeme obcovat mnoho dlouhých večerů, je odpověď na podobnou otázku poměrně jasná. Člověk, který si vystačí s příběhem rozkouskovaným do obrazových okének proložených informací, již obvykle vidí a jejímž nejčastějším slovním druhem je citoslovce, není snad úplně negramotný, neboť dokáže poměrně plynule přečíst minimálně obálku, ale zároveň jde o jedince, u nějž bych se obával o jeho duševní zdraví například při prosté návštěvě veřejné knihovny. Obvyklá výmluva na jiné, snad filmové či dokonce klipové (?) vnímání reality, které je přirozené pro současný svět, neobstojí, poněvadž dívám-li se na film nepotřebuji přece zastavovat jeho okénka. (celý článek)

Kultura&Společnost

Americký klub dam a jeho stočtyřicáté výročí v Náprstkově muzeu

Hanka Zimmerhaklová

Dnes je již běžné, že ženy jsou emancipované, soběstačné, že mají rovnocenný přístup k vzdělání a že mohou zastávat důležité posty (i když v tomto případě stále malý dluh existuje). Ovšem tomuto stavu předcházel poměrně dlouhý a mnohdy komplikovaný společenský vývoj, který započal ve druhé polovině 19. století. V té době bylo ženské hnutí v plenkách a málokdo si dokázal představit, že by žena například mohla studovat na univerzitě anebo že by mohla být třeba zaměstnána (tím mám na mysli ženu – měšťanku, neboť ženská práce samozřejmě existovala, ale vesměs se týkala pouze žen z nižších společenských vrstev, které pracovaly třeba jako služky nebo v továrnách atd. – ženy měšťanů však byly většinou ekonomicky závislé na svém muži). Občanská společnost, jež se ale začala formovat, vyžadovala rovnost práv všech občanů státu, tedy i občanek. (celý článek)

Pár slov o Thomasi Bernhardovi

Vítězslav Sommer

Rakouský prozaik a dramatik Thomas Bernhard patří v současnosti k nejvíce překládaným německojazyčným autorům. Značná část jeho díla již vyšla česky, k dispozici jsou rovněž dvě bernhardovské monografie – jedna původní česká a jedna překladová. Nekompromisní Bernhard, jehož díla v prvém plánu zaujmou především nekonečným proudem kritiky a drsných odsudků téměř všeho, našel v Čechách početné publikum. Možná právě vnější stránka jeho tvorby oslovila českého čtenáře, jenž v domácí literární produkci najde podobné výtvory jen velmi zřídka. Jestliže je dnes v českém prostředí oblíbené volání po tzv. „vyrovnání se s minulostí“ (kdo ví, co je „vyrovnání se s minulostí“ a jak má vypadat, nechť se ozve redakci Dialogu a dostane hodnotnou cenu), tak Bernhard, pranýřující ostudné kapitoly historie vlastní země, se může jevit jako příklad vhodný následování. (celý článek)

DIALOG&Osobnost

Chris Ware

Jimmy Corrigan

Kresba: Chris Ware

Vítězslav Sommer

Franklin Christenson Ware se narodil 28. 12. 1967 v Omaze ve státě Nebraska. Jeho první stripy publikoval na konci osmdesátých let časopis texaské univerzity v Austinu The Daily Texan. Později spolupracoval mimo jiné s proslulým komiksovým časopisem The Raw. Na přelomu let 1993/1994 vychází první číslo jeho vlastního časopisu Acme Novelty Library. Na jeho stránkách se postupně objevují příběhy postav, které se později stanou hlavními hrdiny Wareho komiksových románů. První vyšel v roce 2000 - jmenuje se Jimmy Corrigan: nejchytřejší kluk na světě. Toto silně autobiografické dílo se zabývá nevyřešeným a odcizeným vztahem otce a syna. Komiks má vysokou vizuální i literární kvalitu a jeho vydání způsobilo malou senzaci. Chris Ware za něj v roce 2001 obdržel Book Award deníku The Guardian - bylo to poprvé, kdy komiks obdržel tuto prestižní britskou knižní cenu. Po Jimmy Corriganovi následovalo v roce 2003 knižní vydání příběhů Myšáka Quimbyho, druhé ústřední postavy časopisu Acme Novelty Library. V současnosti Ware pracuje na postavě akčního hrdiny Rustyho Browna. (celý článek)

DIALOG&Génius locomoti

Za endorfiny a adrenalinem šumavským podhůřím.

Celkový pohled na Velhartice

Foto: Tomáš Dvořák

Tomáš Dvořák

"Železnice je poezie svého druhu" hlásaly před časem velké reklamní plakáty. Na boku bíločerveného vagónu si můžeme zase přečíst heslo "Komfort pro regiony" a název firmy zabývající se renovací železničních vozů. Obé je pravda a s uvedenými výroky nelze než souhlasit. Přestože brzká ranní hodina, kdy rychlík do Sušice opouští pražské hlavní nádraží, bude připadat mnohým nekomfortní, cestování ve voze pohodlné je a hlavně se do něj vejde dost kol, která si můžete naložit sami a neustále je sledovat, aniž byste byli konfrontováni s někdy neprofesionálními zaměstnanci železnice šířícími blbou náladu aplikováním nesmyslných předpisů. Ostatně v příjemnější hodinu lze nastoupit v následujících zastávkách - kupříkladu Příbrami, Březnici čí Písku. (celý článek)

DIALOG&Střední Evropa

V Německu se po 40 letech sestavuje velká koalice

Petr Valenta

Podle předpokladů se na sklonku září měli Němci rozhodnout o tom, že dají přednost poněkud liberálnějšímu modelu fungování státu před štědrým sociálním státem, na který jim ale v posledních letech dramaticky přestávají stačit prostředky. Ponechme teď stranou otázku, zda by takovýto liberální model mohla prosazovat křesťanská strana, která má dokonce v Bavorsku v názvu slovo sociální. Žádné velké vítězství opozice se totiž nekoná. Po ohlášení volebních výsledků jí chybí těch předpovídaných pět procent náskoku. Jenže přesně těch pět procent je přece tolerovaná odchylka volebních prognóz od přesného výsledku, vzkazují překvapené Merkelové, a vlastně nejen jí, agentury pro výzkum veřejného mínění. (celý článek)

Zpráva o německých volbách – napravo i nalevo!

Předsedové pravicových stran: CDU--Angela Merkelová, CSU--Edmund Stoiber, FDP--Guido Westerwelle.

Foto: archiv

Tomáš Kavka

V neděli 18. září se konaly v Německu parlamentní volby. K jejich konání došlo v rámci existence sjednoceného Německa již popáté. Po dvou vítězstvích křesťanských demokratů CDU/CSU (1990, 1994) a dvou výhrách sociálních demokratů SPD (1998, 2002) tentokráte postrádají jasného vítěze. Remis, podobně jako v řeči sportu i v politice představuje nejistotu a rozpaky a vypovídá o skutečnosti levicové orientace Němců posledních let, když nedali silný mandát pravicovým silám ani po sedmi letech vlády rudo-zelené koalice. (celý článek)

DIALOG&Středoevropská knihovnička

Výběry z cool literatury a povídek naostro.

Gutenbergovy čítanky současné prózy

Dominik Hrodek

Slovo „čítanka“ si snad každý spojí s více či méně oblíbenými antologiemi textů, které ho provázely po základní a střední škole a často nepoživatelným pelmelem tvorby literárních klasiků naházeným bez ladu a skladu do jedné knížky. Zcela jinak je tomu s edicí Gutenbergových čítanek současné prózy, které vycházejí u nakladatelství Labyrint. V rámci dvou svazků Německá a Slovenská čítanka je českému čtenáři předložen vzorek současné literatury u středoevropských sousedů ve velice přátelském pojetí. (celý článek)

Roger Krowiak

Dušan Taragel a další autoři
Petrov, 2004 (celý článek)

Schopným pavoukem snadno a rychle

Jan Vršovský

Ať už jste epidemiologem, který se zabývá šířením ptačí chřipky, policistou specializovaným na organizovaný zločin nebo třeba ekonomem malé firmy síťového typu, možná si povšimnete zajímavé skutečnosti. Rychlost šíření choroby, životaschopnost celé mafie resp. provázanost finančních výsledků jednotlivých firem v síti příliš nezávisí na konkrétních jednotlivých nakažených, mafiánech resp. firmách, ale hlavně na struktuře jejich vzájemného propojení. Na konci devadesátých let se podobné myšlenky chytilo několik vědců a vzniklo cosi, co se mnozí nebojí nazvat novým interdisciplinárním oborem – "vědou o sítích". Albert-Lászlo Barabási, původně maďarský materiálový fyzik, nyní profesor fyziky na univerzitě Notre Dame v USA, byl jedním z těchto zakladatelů. V roce 2002 napsal popularizační publikaci "Linked" (Propojeno) s podtitulem "How Everything Is Connected to Everything Else and What It Means" (Jak všechno souvisí se vším a co to znamená), kterou nyní vydává pod názvem V pavučině sítí nakladatelství Paseka v ediční řadě Fénix a překladu Františka Slaniny. (celý článek)