 | Revue DIALOG |
|
|
 | Vyhledávání |
|
|
 | |
| 7. července 2010 | (Politika) | | Bronisław Komorowski byl zvolen polským prezidentem.
Ve druhém kole prezidentských voleb v neděli 4. července 2010 zvítězil maršálek Sejmu a po tragické smrti prezidenta Lecha Kaczyńského u Smolenska v dubnu tohoto roku také zastupující prezident Bronisław Komorowski. Jeho protivníkem byl bratr zesnulého prezidenta a předseda PiS (Právo a spravedlnost) Jarosław Kaczyński. Komorowski oznámil, že se chce stát nadstranickou hlavou státu a vystoupí proto z PO (Občanská platforma), přesto tato volba jistě přinesla velké uklidnění jeho stranickým kolegům ve vládě, která v čele s Donaldem Tuskem vedla s prezidentem Lechem Kaczyńskim vytrvalé spory, které často přerůstaly i hranice Polska. (AD) |
| 7. června 2010 | (Různé) | | Zemřel Vladimír Nálevka
V neděli 6. června 2010 zemřel ve věku 69 let významný český historik profesor Vladimír Nálevka. Patřil mezi pilíře historických oborů na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, jeho semináři a přednáškami prošlo několik generací historiků. Patřil bezesporu k těm kantorům, na které se ani dávno po opuštění fakulty nezapomíná. Profesor Nálevka se ale zapsal i do povědomí širší veřejnosti jakožto pravidelný host televizních a rozhlasových pořadů, kde komentoval světové dění v historických souvislostech. Jeho odborný záběr byl velmi široký, ale jeho doménou byly soudobé dějiny, zaměřené zejména na Latinskou Ameriku.
Po odchodu profesora Nálevky zůstane na historickém poli velká jizva, která půjde těžko zacelit. Jeho specifický humor, přístup k historii, ale i ke studentům nebo kolegům bude všem, co ho znali, velmi chybět. (AD) |
| 9. května 2010 | (Různé) | | Ombudsman Otakar Motejl v neděli zemřel, bylo mu 77 let. Jeho mluvčí Iva Hrazdílková řekla, že zemřel v dopoledních hodinách ve Fakultní nemocnici v Brně - Bohunicích po krátké náhlé nemoci. Úřad veřejného ochránce práv bude nyní vykonávat jeho současná zástupkyně Jitka Seitlová.
Ombudsmanem byl Motejl od roku 2000. V minulosti zastával i funkci předsedy Nejvyššího soudu ČR a byl také ministrem spravedlnosti. (mš) |
| 7. května 2010 | (Sport) | | V Německu byl zahájen 74. ročník Mistrovství světa v ledním hokeji. Šampionát probíhá ve dnech 7.-23. května 2010 v německých městech Kolín nad Rýnem (stadion Lanxess Arena) a Mannheim (stadion SAP-Arena). Zahajovací zápas (USA - Německo, skupina D) se konal na fotbalovém stadionu Veltins-Arena, na kterém hraje své domácí zápasy tým bundesligy FC Schalke 04 a bylo dosaženo nového diváckého rekordu, který činil 77 803 diváků. Zde také Německo dosáhlo překvapivého vítězství nad USA 2:1 v prodloužení. (mš) |
| 26. dubna 2010 | (Politika) | | Jarosław Kaczyński kandiduje na prezidenta.
Bratr tragicky zesnulého polského prezidenta Lecha Kaczyńského Jarosław dnes oznámil, že se bude v předčasných volbách ucházet o prezidentský post. Předseda strany Právo a spravedlnost (Prawo i sprawiedliwość, PiS) ve svém emotivně laděném prohlášení, oznamujícím kandidaturu píše o nutnosti pokračovat v započaté práci svého bratra a dalších obětí leteckého neštěstí u Smolenska. Do boje vyráží s heslem - Buďme jednotní. Za Polsko. Polsko je nejdůležitější. Volby se uskuteční 20. června 2010. (AD) |
|
 | Login |
Nepřihlášen.
|
|
Polemika Kritika
Nostalgie nebo ostalgie ve střední Evropě?
Během posledních čísel se v Revue DIALOG několikrát objevil pojem „ostalgie“. Zmínil se o něm v rozhovorech Jára Rudiš i Maxim Velčovský, objevil se i jiných článcích. Nedávno jsem seděl v kavárně, kde se dva její návštěvníci o pojmu hlasitě dohadovali. Rozhodli jsme se proto otevřít prostor pro názory, komentáře či reminiscence spojené s tímto pojmem a střední Evropou.
Ostalgie jako nostalgické vzpomínání po někdejších časech východního bloku (spojení slov nostalgie a východ) je často používaný výraz ve vztahu k části východoněmecké společnosti, v literatuře ho zviditelnil německý spisovatel Thomas Brussig. Občas se o ostalgii mluví a píše také s ohledem na oblibu „výdobytků“ socialistické kulturní produkce, tedy rozličných seriálů nebo hudební tvorby či dalších tehdejších reálií, v jiných zemích bývalého východního bloku. Je zde tento výraz relevantní nebo je příliš schématický? Nebo je úplně od věci? Nebo je to generační? My mladší přece mnohdy máme nostalgické vzpomínky na kulturně historické reálie starých časů spojeny spíše s normálním životem prožitým v nenormální době, s tehdejšími zážitky a silnými prožitky, s dětstvím, s dospíváním či prvními, druhými a třetími láskami…
Průběžně zařadíme příspěvky k tematice Nostalgie nebo ostalgie ve střední Evropě? nejen od členů redakce, ale také přátel revue a čtenářů. Budeme pochopitelně rádi za aktivní vstup čtenářů těchto stránek. Své příspěvky posílejte na adresu redakce, případně využijte diskusních přístupů.
Dominik Hrodek
Několik slov k „ostalgii“
O určitém myšlenkovém vjemu spojeném se ztrátou starých hodnot a těžkým nabýváním a vstřebáváním hodnot nových se podle mého názoru dá v evropských zemích bývalého komunistického bloku hovořit. Dokonce bych použil i ono slovíčko jako vhodný termín, protože dva německé státy byly nejživějším symbolem existence pomyslného východu a západu. V německé společnosti již patnáct let proklínaná nostalgie, spojená především se ztrátou komunismem zaručených společenských a sociálních jistot je patrná i u nás a nejspíše i v dalších demokratizujících se evropských státech. Českým ekvivalentem ostalgie mohou být „zlatý časy“ nebo slovní spojení „za komunistů“ doplněné určitým srovnáním tehdejší situace s dnešní, nejčastěji začínající u bezpečnostní a cenové relace nebo porovnávání situace na trhu práce a končící povzdechem nad ztrátou kulturních a společenských rituálů. Takto vyprofilovaný význam slova se pak rozšiřuje třeba i na Rusko, v kterém jistě našel stesk po minulých časech vlastní označení(bohužel o něm nevím, jen se domnívám).
Minulost se běžně v očích historických aktérů idealizuje a neprožíval-li jedinec opravdu velká traumata, tak si její negativní stránky buďto vymaže anebo k obrazu svému přetvoří. Jelikož kus zde probíraného věku poznala ještě stále většina z nás, jsme jim právě tak poznamenáni. Ať už se v našem případě jedná o fascinaci ideologicky profilovanými seriály, které jsme jedním okem sledovali s našimi rodiči, objevováním pro nebo proti režimní muziky. V některých z nás se projevuje sociálněji fanatickým vyhledáváním viníků za tento pocit či jen nostalgií zavánějící tehdá „tak“ uvolňující debatou ve frontě na pomeranče. Vzpomínky nám zůstanou a otázkou je, zda-li jde o něco škodlivého, zda si máme z minulosti pouze vybírat, a když tak co?
Asi se většina dnešní české společnosti shodne na faktu, že nynější režim je rozhodně demokratičtější než ten minulý. Témata veřejné debaty se za posledních patnáct let diametrálně rozrostla stejně jako prostor, v kterém se můžeme pohybovat a hledat životní naplnění. Tyto abstraktní, nenahmatatelné výhody, kterých můžeme využít jsou podstatným rozdílem, kterého se dostalo naší generaci a vymezující nám dobu totality spojenou s komunismem od naší zkušenosti s kapitalismem. Ostalgii bych tedy nebral jako něco zavrženíhodného a to rovnou ve všech jejích dimenzích. V podobě, v níž jsme jí poznali a vtiskli si ji do svých myslí se nám již nikdy znovu nenaplní. Měli bychom se s ní, jakož i se vším, co kdy přinesla srovnat přijmutím její existence a smysluplně pracovat i s jejími relikty, ne je bezcílně zatracovat a pomáhat tak k jejich nevědomky jejich mytizování.
Tomáš Kavka
|
|
del.icio.us
Digg
Facebook
Furl
Google
Jagg.cz
Linkuj.cz
MySpace
Vybrali.sme.sk
Yahoo
Twitter
stred.org.
Šéfredaktor: Marek Škorvaga. Zástupce šéfredaktora: Tomáš Kavka. Technický redaktor: Jan Vršovský.
Redakce: Ondřej Daniel, Lucie Procházková, Lukáš Vlček, Dominik Hrodek, Vítězslav Sommer, Hanna Zimmerhaklová, Jan Očenášek.