 | Revue DIALOG |
|
|
 | |
| 28. dubna 2008 | (Kultura) | | Analogová zemská TV skončí v ČR do listopadu 2011. Česká vláda chce, aby tradiční analogové zemské TV vysílání na většině území ČR skončilo do 11.11.2011 s výjimkou Zlínska a Jesenicka, kde by se tak kvůli technickým problémům na vysílačích mělo stát do června 2012. Vyplývá to z Technického plánu přechodu (TPP) na digitální zemské TV vysílání, jejž ve formě nařízení přijala vláda. Plán přechodu je založen na principu dobrovolnosti a jeho součástí nejsou mechanismy pro jeho vynutitelnost, vyplývá z návrhu nařízení, který předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Nutností pro nástup digitálního zemského TV vysílání (zkráceně DVB-T) je totiž to, aby současní vysílatelé Česká televize, Nova a Prima dobrovolně vyměnili své analogové kmitočty, na kterých vysílají, za digitální. Bez vrácení analogových kmitočtů nevznikne prostor pro další digitální vysílání. Pokud Nova a Prima k TPP dobrovolně přistoupí a vrátí své analogové kmitočty, zákon počítá s tím, že by za tento krok obě stanice dostaly jednu vysílací licenci pro DVB-T navíc.
(dh) |
| 25. dubna 2008 | (Různé) | | Slovenský tiskový zákon podepsán. Slovenský prezident Ivan Gašparovič podle očekávání podepsal sporný tiskový zákon, který může podle vydavatelů ohrozit svobodu tisku. Tato právní norma, kterou prosadila koalice vedená premiérem Robertem Ficem, má platit od června. Zástupci vydavatelů a novinářů už dříve ohlásili, že zákon nejspíše napadnou u ústavního soudu. I kdyby prezident svůj podpis pod nové znění zákona nepřipojil, nezabránil by s velkou pravděpodobností jeho opětovanému schválení v parlamentu.
Titulní stránky slovenských deníků v uplynulých týdnech na protest proti zákonu dvakrát vyšly v podobě parte s černě zarámovaným textem, v němž vydavatelé vyjádřili obavy o nezávislost tisku a redakční nezávislost v zemi. Návrh zákona opakovaně kritizovala také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), slovenské novináře podpořili i jejich kolegové ze zahraničí, včetně českých. (dh) |
| 19. března 2008 | (Politika) | Definitivní zákaz Komunistického svazu mládeže dnes potvrdil český soud. Občanské sdružení bylo kvůli výzvám ke znárodňování zrušeno již loni a nyní tedy jeho zástupci neuspěli s odvoláním. Jak uvedla soudkyně Naděžda Řeháková "Ochrana soukromého vlastnictví je podstatnou náležitostí demokratického státu".
Levicová omladina byla mezi extrémně levicové organizace zařazena BIS již v roce 2003. Mezi její hesla patří vedle výše zmíněného znárodňování i zavedení socialistické demokracie jako předstupně vybudování komunistické společnosti.
 Symboly KSM Foto: archiv |
| 17. března 2008 | (Politika) | Angela Merkelová jako jeden z nejvýznamnějších hostů oslav 60. výročí založení státu Izrael. Spolu s Merkelovou přijelo do Izraele dalších sedm ministrů německé koaliční vlády. Od návštěvy si kancléřka slibuje zintenzivnění doposavadní spolupráce. V rozhovoru po příletu Merkelová upozornila na zvláštní historickou zodpovědnost Německa za existenci státu a zmínila projekty budoucí spolupráce v oblastech životního prostředí, obrany a hospodářství. Podpořila Izrael i v jeho protiíránské politice. Angela Merkelová Foto: archiv |
| 26. února 2008 | (Politika) | | Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 57 let nejvýznamnější slovinský politik posledních let, Janez Drnovšek. Narodil se 17. května 1950 v Celje, vystudoval ekonomii a v politice se začal angažovat koncem 80. let. Politicky se snažil urovnat hektické události při rozpadu Jugoslávie a v letech 1992 až 2002 byl prezidentem Slovinska. Během prezidentské funkce (2002-2007) (nejspíš v souvislosti s diagnostikovanou rakovinou) změnil styl života a obrátil se k spiritualitě, náboženství a východním filosofiím, což se projevilo i na jeho politickém působení v posledních letech. (jv) |
|
 | Anketa |
|
Má pravdu Vladimír Putin, že vznikají nové závody ve zbrojení?
|
 | Login |
Nepřihlášen.
|
 | Vyhledávání |
|
|
|
Polemika Kritika
Nostalgie nebo ostalgie ve střední Evropě?
Během posledních čísel se v Revue DIALOG několikrát objevil pojem „ostalgie“. Zmínil se o něm v rozhovorech Jára Rudiš i Maxim Velčovský, objevil se i jiných článcích. Nedávno jsem seděl v kavárně, kde se dva její návštěvníci o pojmu hlasitě dohadovali. Rozhodli jsme se proto otevřít prostor pro názory, komentáře či reminiscence spojené s tímto pojmem a střední Evropou.
Ostalgie jako nostalgické vzpomínání po někdejších časech východního bloku (spojení slov nostalgie a východ) je často používaný výraz ve vztahu k části východoněmecké společnosti, v literatuře ho zviditelnil německý spisovatel Thomas Brussig. Občas se o ostalgii mluví a píše také s ohledem na oblibu „výdobytků“ socialistické kulturní produkce, tedy rozličných seriálů nebo hudební tvorby či dalších tehdejších reálií, v jiných zemích bývalého východního bloku. Je zde tento výraz relevantní nebo je příliš schématický? Nebo je úplně od věci? Nebo je to generační? My mladší přece mnohdy máme nostalgické vzpomínky na kulturně historické reálie starých časů spojeny spíše s normálním životem prožitým v nenormální době, s tehdejšími zážitky a silnými prožitky, s dětstvím, s dospíváním či prvními, druhými a třetími láskami…
Průběžně zařadíme příspěvky k tematice Nostalgie nebo ostalgie ve střední Evropě? nejen od členů redakce, ale také přátel revue a čtenářů. Budeme pochopitelně rádi za aktivní vstup čtenářů těchto stránek. Své příspěvky posílejte na adresu redakce, případně využijte diskusních přístupů.
Dominik Hrodek
Několik slov k „ostalgii“
O určitém myšlenkovém vjemu spojeném se ztrátou starých hodnot a těžkým nabýváním a vstřebáváním hodnot nových se podle mého názoru dá v evropských zemích bývalého komunistického bloku hovořit. Dokonce bych použil i ono slovíčko jako vhodný termín, protože dva německé státy byly nejživějším symbolem existence pomyslného východu a západu. V německé společnosti již patnáct let proklínaná nostalgie, spojená především se ztrátou komunismem zaručených společenských a sociálních jistot je patrná i u nás a nejspíše i v dalších demokratizujících se evropských státech. Českým ekvivalentem ostalgie mohou být „zlatý časy“ nebo slovní spojení „za komunistů“ doplněné určitým srovnáním tehdejší situace s dnešní, nejčastěji začínající u bezpečnostní a cenové relace nebo porovnávání situace na trhu práce a končící povzdechem nad ztrátou kulturních a společenských rituálů. Takto vyprofilovaný význam slova se pak rozšiřuje třeba i na Rusko, v kterém jistě našel stesk po minulých časech vlastní označení(bohužel o něm nevím, jen se domnívám).
Minulost se běžně v očích historických aktérů idealizuje a neprožíval-li jedinec opravdu velká traumata, tak si její negativní stránky buďto vymaže anebo k obrazu svému přetvoří. Jelikož kus zde probíraného věku poznala ještě stále většina z nás, jsme jim právě tak poznamenáni. Ať už se v našem případě jedná o fascinaci ideologicky profilovanými seriály, které jsme jedním okem sledovali s našimi rodiči, objevováním pro nebo proti režimní muziky. V některých z nás se projevuje sociálněji fanatickým vyhledáváním viníků za tento pocit či jen nostalgií zavánějící tehdá „tak“ uvolňující debatou ve frontě na pomeranče. Vzpomínky nám zůstanou a otázkou je, zda-li jde o něco škodlivého, zda si máme z minulosti pouze vybírat, a když tak co?
Asi se většina dnešní české společnosti shodne na faktu, že nynější režim je rozhodně demokratičtější než ten minulý. Témata veřejné debaty se za posledních patnáct let diametrálně rozrostla stejně jako prostor, v kterém se můžeme pohybovat a hledat životní naplnění. Tyto abstraktní, nenahmatatelné výhody, kterých můžeme využít jsou podstatným rozdílem, kterého se dostalo naší generaci a vymezující nám dobu totality spojenou s komunismem od naší zkušenosti s kapitalismem. Ostalgii bych tedy nebral jako něco zavrženíhodného a to rovnou ve všech jejích dimenzích. V podobě, v níž jsme jí poznali a vtiskli si ji do svých myslí se nám již nikdy znovu nenaplní. Měli bychom se s ní, jakož i se vším, co kdy přinesla srovnat přijmutím její existence a smysluplně pracovat i s jejími relikty, ne je bezcílně zatracovat a pomáhat tak k jejich nevědomky jejich mytizování.
Tomáš Kavka
|
|
stred.org.
Šéfredaktor: Dominik Hrodek. Zástupce šéfredaktora: Tomáš Kavka. Technický redaktor: Jan Vršovský.
Vedoucí rubrik: José Provazník (Polemika&Kritika), Jan Richter (Kultura&Společnost) Tomáš Dvořák (Genius loci, Genius locomoti), Tomáš Kavka (Střední Evropa), Jan Očenášek (Osobnost, Historické okénko, Studie).