KulturaSpolečnost

12. Grand Prix Obce architektů udělena

Ve středu 4.5.2005 byl v Malé dvoraně Veletržního paláce vyhlášen již 12. ročník Grand Prix Obce architektů. Ceny udělila mezinárodní porota, která zasedala 17.-20. března 2005 v Nuselském mlýně ve složení Bengt Lundsten (Finsko, předseda poroty), sir Michael Hopkins (Velká Británie), Matěj Vozlič (Slovinsko), Ľubomír Závodný (Slovensko) a Zdeněk Lukeš (Česká republika). Celkem bylo přihlášeno 106 prací v kategoriích Novostavba, Rekonstrukce, Interiér, Krajinářská architektura a zahradní tvorba, Urbanismus, Architektonický design a drobná architektura a Výtvarné dílo v architektuře.

Specifikem letošního předávání cen bylo, že se tentokrát podařilo získat prostředky na natočení krátkého dokumentu o průběhu soutěže a na krátké prezentace vítězných prací, včetně hodnocení porotců. Filmové zachycení jednotlivých děl však mělo značně problematickou úroveň, většinou divák, pokud neviděl stavbu nebo instalaci ve skutečnosti, získal jen velice chabou představu o celkových proporcích a vzhledu díla, a měl-li smůlu, že neumí anglicky, nerozuměl ani hodnocení poroty. (Problémy s překladem se vyskytly i v závěru večera, když předseda poroty Lundsten odpovídal na otázky moderátorky.) Krátké sekvence byly navíc promítány dost nízko, takže část hostů špatně viděla. Je to ale cesta, jak předávání cen oživit. Porota přišla i s některými návrhy pro příští přehlídky Grand Prix. Za předpokladu, že ceny bude i nadále vyhlašovat porota v mezinárodním složení, je zcela logický návrh, aby všechny přihlášky obsahovaly krátkou stať v angličtině vysvětlující nejdůležitější rysy projektu a architektonické cíle autora. Ve srovnání s minulým rokem udělila porota podstatně méně cen; např. v kategoriích Urbanismus a Architektonický design a drobná architektura nebyly ceny uděleny vůbec. Objevily se i názory, že do soutěže by se měly přijímat stavby až několik let po kolaudaci, což platí zejména pro obytné budovy a rodinné domy. Některé z přihlášených staveb (např. Rodinný dům v Roudnici od Víta Másla a Davida Chisholma) by tuto podmínku dokonce splnily. Závěrem můžeme konstatovat, že přes veškeré mouchy se Grand Prix Obce architektů oproti předchozím ročníkům zase o něco posunulo a nezbývá než si přát, aby tento trend pokračoval.

Přehled oceněných:

Novostavba – Grand Prix

Areál Kraví Hora (Antonín Novák, Petr Valenta, Radovan Smejkal a Klára Košťálová)

Foto: archiv

Jednomyslným rozhodnutím poroty zvítězila v této kategorii rekonstrukce a dostavba rekreačně sportovního areálu Kraví Hora v Brně. Autoři Antonín Novák, Petr Valenta, Radovan Smejkal a Klára Košťálová provedli rekonstrukci koupaliště se dvěma bazény ze 60.let, vedle nichž situovali novostavbu bazénové haly s celoprosklenou fasádou v horní polovině opatřenou pevnými protislunečními lamelami. V létě tyto lamely dostatečně odcloní letní slunce, a zabrání tak přehřátí vnitřních prostor haly, v zimě naopak sluneční paprsky, dopadající na zem pod nižším úhlem, lamelami pronikají a halu prohřívají. Maximální užití skla navíc přispívá k překrásnému výhledu na hlavní dominantu města hrad Špilberk. Kromě skla byly použity hlavně přírodní materiály, celý areál je soběstačný z hlediska elektrické energie díky kogeneračním jednotkám, které rovněž vyrábějí teplo využívané k přihřívání venkovních bazénů.

Novostavba – cena

Cenu za novostavbu získal Dům na půli cesty č.2 ve Valašském Meziříčí od architekta Zdeňka Trefila. Jde o tříposchoďovou stavbu s devíti bytovými jednotkami, která je inspirována funkcionalismem. Všechny místnosti jsou orientovány na jih; okna jsou opatřena posuvnými "slunolamy", které je možno ovládat zevnitř. Pouze kuchyně jsou orientovány na východ a na západ. Jednoduše a přitom velmi vkusně jsou řešeny komunikační prostory.

Rekonstrukce – cena

Cena za rekonstrukci byla právem udělena Ivanu Bergmanovi a Ladislavu Pastrnekovi za rekonstrukci Budovy 21, tzv. "Baťova mrakodrapu" na sídlo Krajského a Finančního úřadu ve Zlíně. Po znárodnění v roce1945 značná část budov Baťova koncernu začala chátrat, proto je chvályhodné, že byla budova rekonstruována ve většině detailů podle původního návrhu. Fasáda z obkládaček byla očištěna a doplněna replikami, byla opravena pojízdná lávka sloužící k mytí oken, kompletně byly opraveny podlahy. Součástí návrhu interiéru je i orientační systém, expozice "Budova č.21" věnovaná architektu Vladimíru Karlíkovi a jeho stavbě nebo výstava o rozvoji společnosti Baťa. Rekonstruována byla i kancelář Tomáše Bati, umístěná ve výtahu.

Rekonstrukce – čestné uznání

Rozhledna Brdo (Svatopluk Sládeček, spoluautor Bohuslav Stránský)

Foto: archiv

Čestné uznání za rekonstrukci získala Eva Jiřičná spolu s Petrem Vágnerem a Janem Adámkem za rekonstrukci kostela svaté Anny na Starém Městě v Praze. Jedná se vlastně o 3.etapu rekonstrukce kostela, probíhající již od 70.let 20.století. Zajímavé jsou tenké ocelové oblouky, které se nacházejí pod krovem v místech, kde byla původní gotická klenba stržená za Josefa II. Dalšími novými prvky jsou schodiště do kruchty, točité schodiště do věže nebo lávka po obvodu krovu. Objekt bude sloužit pro konference, výstavy, koncerty atd.

Interiér - čestné uznání

Čestné uznání za interiér udělila porota čtveřici Petr Malinský, Petr Burian, Richard Doležal a Michal Pokorný za instalaci výstavy Příběh Pražského hradu. V zákulisí se debatovalo o tom, zda by tato cena měla být podobným realizacím udělována, neboť mnozí architekti chápou interiér jako něco trvalejšího rázu, co se bude užívat dlouhodoběji. Sama porota vyjádřila ve své zprávě výhrady, zejména k osvětlení a počtu vitrín.

Krajinářská architektura a zahradní tvorba – čestné uznání

Výjimečným dílem byla v soutěži Rozhledna Brdo architekta Svatopluka Sládečka (spoluautor Bohuslav Stránský). Zajímavostí je, že byla do této kategorie přeřazena porotou z kategorie Novostavba. Rozhledna je situována na vrcholu kopce Brdo v Chřibech. Je postavena z pískovce na půdorysu rovnoramenného trojúhelníku a směrem k vrcholu se stupňovitě zužuje. Na vrcholu věže je prosklená panoramatická vyhlídka. Svatopluk Sládeček mimochodem přihlásil do soutěže čtyři další velice zajímavé objekty.

Výtvarné dílo v architektuře – čestné uznání

Čestné uznání za výtvarné dílo v architektuře si odnesl Jiří Příhoda za Hapag Lloyd. Jde o tři bočnice z dopravních kontejnerů svařené k sobě, seříznuté do tvaru plachty (Hapag Lloyd je námořní rejdař) a umístěné skrz několik pater jako balustráda schodiště. Protější zeď znázorňuje tříměsíční výpis z tzv. Tracking Systemu, obsahující čas, datum, souřadnice kontejneru a druh události (manipulace s kontejnerem, vyložení, naložení atd.). Dílo je dobře vidět z venku skrz prosklení.

Cena za celoživotní dílo

Jan Hird Pokorný

Foto: archiv

Jan Hird Pokorný. Rodák z Brna, absolvent ČVUT. Těsně před válkou odjel do Švédska, odkud začátkem roku 1940 zamířil do New Yorku. Nejprve byl nasazen na projekty konverze detroitských automobilek na továrny na výrobu tanků, po válce se věnoval zejména navrhování školních staveb zprvu pod vlivem F.L.Wrighta, později skandinávské architektury. Jan Hird Pokorný oslaví 25. května 91. narozeniny.

Jan Křivinka

Ještě několik slov k letošní Grand Prix Obce Architektů.

Přestože se soutěž zdá být rok od roku kvalitnější a stavby v ní konkurenceschopnější i v porovnání s přeshraniční realitou, některá vylepšení, především v nastavených mantinelech by kvalitativně cenám pomohla. Za zcela relevantní považuji názor člena letošní poroty Zdeňka Lukeše, že kategorií, v nichž se ceny udělují, je příliš mnoho. Dokonce se domnívám, že složitá kategorizace zabraňuje porovnávání a vyhodnocení skutečně nejlepších projektů. Soutěži by jistě prospělo vyhlašování jen v měně kategoriích, ale s ohledem na jejich umístění příkladně na prvních třech pozicích, což by zajistilo lepší porovnatelnost a také orientaci v kvalitě současných architektonických realizací. Přihlášené projekty porota stejně podle vlastního uvážení přesunuje z kategorie do kategorie, vzniká tak trochu zmatek. Přihlašovatelé by měli posílat přihlášky do soutěže obecně a komise složená z odborníků by je rozřazovala do několika málo kategorií. Odborná porota by už jen posuzovala a oceňovala. O disproporcích jednotlivých kategorií mluví i čísla přihlášených prací. Kupříkladu v kategorii Novostavba se nacházelo 49 soutěžních panelů, v kategorii Rekonstrukce 20, Interiér 17 a Krajinářská architektura a zahradní tvorba pouhé 2 panely.

Stejně jako kolega Křivinka v předcházejícím článku a stejně jako další, se kterými jsem mohl diskutovat, se pozastavuji nad faktem, že od přihlašovatelů se dosud nežádá dokumentace k projektu v cizím jazyce, už vzhledem k práci mezinárodní poroty je to zarážející.

Jako velice vhodné zdá se být doporučení poroty, aby se cena od příště udělovala nikoliv jednotlivým architektům, ale konkrétní stavbě, interiéru apod. Ocenění by poté přebírali i investoři, kteří jsou při realizaci projektů klíčoví a dnešní Cena investora je poněkud odbývá. Bez osvíceného investora by sebelepší stavba zůstala jen na papíře.

Na závěr musím uznat, že za hlavní cenu Grand Prix byla letos vybraná krásná stavba sportovního areálu Kraví Hora. Jednoduchá struktura s dřevěnou kostrou, skleněnými obvodovými zdmi a úsporným energetickým řešením velice připomíná severskou moderní architekturu. Zde se do výběru správně promítla osobnost předsedy poroty profesora Bengt Lundstena z Finska.

Dominik Hrodek