Vážení a milí čtenáři těchto stránek!

Není to tak dlouho, co jsem dočetl velice sporné, často diskutované a takřka neúnosně rozsáhlé paměti německé dokumentaristky Leni Riefenstahlové. Hledal jsem v nich líčení atmosféry, hlubší svědectví o myšlení a jednání uměleckých špiček Třetí říše, o roli umělců v tehdejší státní propagandě, ale našel jen neuvěřitelnou sebestřednost autorky, absenci svědomí a stylizovanou naivitu. Kniha, která téměř postrádá dimenzi dobových vzpomínek, je poučná pro rozměr autorčiny osobnosti a obsahuje tak obecnější význam, než-li pouhé svědectví o jednom lidském charakteru. Představuje také jeden z přístupů, jak významní a známí lidé přistupují k psaní svých memoárů.

V té chvíli přišel bývalý premiér Zeman takříkajíc se svou politickou snůškou do mlýna a "definoval" paměti zase trochu jinak. Když jsme o tom poté diskutovali s ostatními kolegy, došlo k rozhodnutí věnovat se memoárové literatuře více a podívat se podrobněji na poměr historie a paměti, případně se na problematiku zeptat někoho fundovaného. V rubrice Téma najdete článek Jana Očenáška o historické paměti a stejné téma se objevilo i v rozhovoru s významným českým historikem prof. Robertem Kvačkám, který vám zprostředkováváme v profilovém rozhovoru. "Literární paměti" věnuje ve svých příspěvcích i Vítězslav Sommer a Hanka Zimmerhaklová.

Co by to bylo za středoevropský DIALOG bez rubriky věnující se aktuálnímu vývoji v našem regionu? Radovan Čaplovič se zamyslel nad tím, kam kráčí střední Evropa. Té se také týká osobnost, kterou tento měsíc představujeme. Možná namítnete, že Bernard Michel je Francouz, ale radši si o něm přečtěte. Pro lepší pochopení přikládáme i jeho promoční řeč u příležitosti udělení čestného doktorátu Univerzitou Karlovou v Praze.

Téměř přesně před třemi lety se nám podařilo realizovat první mezinárodní interdisciplinární konferenci Pardubice 2002, tematicky zaměřenou na vztahy mezi sousedními společnostmi střední Evropy. Tehdy se jednalo především o vzájemné vnímání Čechů a Poláků, stereotypy ve střední Evropě a přístupy k tradici. Nyní jsme se rozhodli zpřístupnit širší veřejnosti a uveřejnit jednu ze studií, která na konferenci zazněla a byla publikována i ve sborníku. Jiráskovo Temno a jeho reflexe v historiografii od Jana Očenáška otevírá rubriku Studie, kde budeme i nadále uveřejňovat zajímavé vědecké příspěvky.

Pevně doufám, že vás první vydání naší Revue DIALOG 2005 zaujme a těším se na případné ohlasy a připomínky na našem diskusním fóru. I my se budeme za celou redakci snažit tyto stránky neustále zkvalitňovat.

Dominik Hrodek

DIALOG&Robert Kvaček

S profesorem Robertem Kvačkem o minulosti, přítomnosti a budoucnosti

Dominik Hrodek

"Já myslím, že historik trošku závidí i nezávidí svým nástupcům, protože tohle je doba velmi bohatá na jevy, problémy a události, takže bude o čem psát," říká historik prof. Robert Kvaček (1932) z Ústavu českých dějin Filosofické fakulty University Karlovy v Praze. Bavili jsem se o historii, lidech, jejich pamětech, ale také o žhavé současnosti prezentované Evropskou Unií. Zazněl názor na vztahy ve středoevropském prostoru. Navštívili jsme kavárny. V neposlední řadě se vzpomínalo. (celý článek)

Téma&... Memoáry

O memorárové literatuře

Dominik Hrodek

My historii děláme, nepíšeme! Tato slova vyřkl Antonín Švehla, dlouholetý premiér meziválečného Československa, po dotazu ohledně jeho vlastních vzpomínek na převratné politické události počátků samostatné republiky. Vyjádřil tím také svoji nevoli k psaní politické memoárové literatury. Švehla zemřel předčasně, a proto neměl čas ani v důchodu nechuť k literární tvořivosti překonat a své paměti napsat. (celý článek)

Vzájemný vztah "paměti" a "historie"

(K problému tzv. "historické paměti")

Jan Očenášek

Je vůbec možné užívat slovní spojení "historická paměť"? Nejedná se, také v souvislosti s definicí Pierra Nory, o "contradictio in adiecto"? Může na druhou stranu existovat historie bez paměti? A může se paměť pouze bezbřeze živit odkazy minulosti bez zpětné vazby s historickou vědou? To jsou alespoň některé otázky, které se mohou objevit pokud se zabýváme vztahem "paměti" a "historie". (celý článek)

Polemika&Kritika

Pravdivá legenda o Plastic People

Vítězslav Sommer

Jednou z nejznámějších oblastí české neoficiální kultury 70. a 80. let 20. století je jistě tzv. český underground. Tato nepříliš početná skupina lidí, která do širšího povědomí veřejnosti vstoupila v souvislosti s policejní perzekucí v polovině 70. let, za sebou zanechala řadu uměleckých děl, která nám umožňují bezpečně pojmenovat základní znaky undergroundové estetiky. Do odlišné situace se ovšem dostaneme, chceme-li rekonstruovat historii českého undergroundu. (celý článek)

Kultura&Společnost

Stereotypy. Pohled, který možná neznáme.

Hanna Zimmerhaklová

Nedávno jsem měla možnost navštívit velmi zajímavou přednášku v Rakouském kulturním fóru, v prostorách jeho příjemné kulturní kavárny. Tématem bylo představení nové knihy od rakouské slavistky a romanistky Christy Rotmeier. Musím se přiznat, že jsem očekávala běžné seznámení návštěvníků s nově vycházející knihou, jež se bude dít na základě čtení úryvků z dané práce, ovšem příspěvek samotné Christy Rotmeier otevřel prostor pro další rozvedení celého námětu přednášky. (celý článek)

DIALOG&Osobnost

Bernard Michel

Revue Dialog 2005 představuje osobnost francouzského historika Bernarda Michela, který spojil svůj život s výzkumem dějin středoevropského prostoru. Za své celoživotní úsilí byl 10. března jmenován v pražském Karolinu doktorem honoris causa Univerzity Karlovy. Jeho děkovací řeč pronesenou u této příležitosti vám níže zprostředkováváme také. (celý článek)

DIALOG&Střední Evropa

Quo vadis, visegrádska ľavica a pravica?

Radovan Čaplovič

V tejto rubrike Vám priblížime cyklus o súčasnej politickej situácii vo visegrádskych krajinách. Kam smeruje politika pravice, resp. ľavice a ako sa vyvíja politické spektrum v týchto štátoch. V prvej časti si stručne predstavíme politické dianie po posledných parlamentných voľbách v krajinách Visegrádskej štvorky (so zameraním na Maďarsko a Poľsko). V ďalších dieloch sa postupne budeme venovať jednotlivým predstavám pravice a ľavice, napr. na ekonomickú transformáciu, problematiku v školstve, v zdravotníctve a pod. a uplatňovaniu týchto predstáv priamo v politickej praxi. O tom, kto má najväčšiu šancu viesť krajiny po najbližších voľbách, či sa bude jednať o smerovanie viac "doľava" alebo "doprava". Zameriame sa aj na konfrontáciu ekonomických reforiem v krajinách Visegrádu. (celý článek)

DIALOG&Studie

Jiráskovo Temno a jeho reflexe v historiografii

(20.až 50.léta 20.století)

(Pardubická konference 2002)

Jan Očenášek

Svůj příspěvek zahájím citátem z rozhovoru z Mladé fronty Dnes ze dne 28. dubna 2000, kdy na otázku české novinářky : "Jak se vyrovnáváte s minulostí katolické církve, s křižáckými výpravami, pálením čarodějnic a knih, s dobou temna?" odpovídá respondent - polský duchovní působící v České republice - takto: "Se spoustou věcí v církvi nesouhlasím. Ale církvi vděčíme za první knihy, vzdělanost, katedrály. To, čemu Češi říkají temný středověk, byla doba rozvoje vzdělanosti." Uvedený úryvek nemá dokumentovat úroveň novinářství, které dokáže sepnout křížové výpravy, upalování čarodějnic a barokní epochu do jedné věty, jedná se mi spíše o životnost pojmu "temno" a jeho srozumitelnost nebo nesrozumitelnost pro vnější pozorovatele. Pokusím se tedy objasnit proniknutí románového pojmu do historické produkce nebo spíše do historické publicistiky. (celý článek)