Vážení a milí čtenáři těchto stránek,

inspirování českými cenami Grand Prix Obce architektů, které byly udělovány minulý měsíc a my se k nim v květnovém čísle vyjádřili, rozhodli jsme se vám přinést pár postřehů o stavu současné středoevropské architektury. Nešlo nám o celistvý obraz skutečnosti, ale spíše o jakýsi inspirativní manuál, jak se v problematice orientovat a zprostředkovat některé názory a hlediska. Především přinášíme exklusivní rozhovor s vynikajícím současným architektem Ladislavem Lábusem, držitelem několika ocenění Grand Prix OA a autorem přestavby Langhansu ve Vodičkově ulici. Otevřel nám dveře do ateliéru a představil svůj pohled na moderní architekturu, její kořeny i současné trendy. Odlehčeně jsme nejen o architektuře rozmlouvali s šumným Davidem Vávrou, který nám prozradil něco o svém vztahu k porcelánu, hrnkům, funkcionalismu a letům šedesátým. Oba pánové zmínili v rozhovoru problematickou výstavbu současných satelitních čtvrtí, v jejich středu mimo jiné dnes nenaleznete ani stavby sloužící více jejich obyvatelům, natož pak kostely. Současná česká architektura zná velice málo sakrálních staveb, přestože ty, které existují, povětšinou patří k vysoce ceněným stavbám. Lahůdku připravil kolega Křivinka, když se věnoval kostelům počátků moderní architektury, a to v Maďarsku. Souhrnně Vám také přinášíme pohled na několik publikací mapujících českou současnou architekturu. Jako Osobnost představujeme postavu s jiným pohledem na dnešní zástavbu, uznávaného autora bublinovité architektury, zakladatele Future Systems a v Česku do nedávna v širším povědomí málo známého Jana Kaplického.

Architektury se v kritické stati dotkl i Jiří Endler, upozorňující na fakt, že velcí architekti a stavitelé zanechali nám i budoucím hodnotné pomníky své doby, myšlení i umu, ale na památníky jejich posledního spočinutí společnost jaksi zapomíná. Článek o podařené a velice podnětné výstavě fotografií arabského světa z počítačových kláves Tomáše Kavky nám v neposlední řadě vlastně nepřímo přibližuje, jak se pro návštěvníky využívá některých částí Lábusova Langhansu, oplývajícím aurou genia loci.

A nesmíme zapomenout na rubriku Střední Evropa, ve které komentuje Radovan Čaplovič vývoj celého regionu a Jan Křivinka volbu nového maďarského prezidenta.

S parafrází na scénku Šimka a Grossmanna z šedesátých let přeji všem příjemné čtení a slibuji, že si příště řádně pošpitáme o matematice.

Dominik Hrodek

DIALOG&Ladislav Lábus

Funkcionalismus má v současné architektuře stále vliv. Rozhovor s Ladislavem Lábusem

Dominik Hrodek

Ladislav Lábus

Foto: Dominik Hrodek

"Občas se některé ideové aspekty přehánějí až na hranici únosnosti a klientovi pak dům neslouží, což se může stát jak u funkcionalismu, tak minimalismu, tak bublinovité architektury. Důležité je vždy uvažovat, jak se bude dům užívat, udržovat a po pravdě řečeno i stavět," říká pražský architekt a pedagog prof. Ladislav Lábus (1951)." (celý článek)

DIALOG&David Vávra

Nejlepší sklo v architektuře je okno. Rozhovor s Davidem Vávrou

Dominik Hrodek

David Vávra

Foto: Dominik Hrodek

"Blbý ulici se nevyhnete, zatímco rádio můžete vypnout," říká architekt David Vávra (1957), se kterým jsem se sešel v jeho oblíbené kavárně na Vinohradech. Při kávě a doutníku jsme si povídali o jeho práci a zálibách. Má realizované mnohé projekty. Je často vidět v televizi, kde popularizuje architekturu nebo cestuje po stopách Emila Holuba. Hraje v divadle Sklep. A není tomu tak dlouho, co vystavoval svou kolekci porcelánu. Jeho aktivity jsou mnohostranné a rozsáhlé. (celý článek)

Téma&...Středoevropská moderní architektura

K otázce standardu současné architektury v České republice

Dominik Hrodek

O moderní české i světové architektuře naleznete na knihkupeckých pultech celou řádku nejrůznějších knih. Pořádají se výstavy tvorby předních architektů, oprašují se pavučiny z těch již trochu zapomenutých. Mluvit o moderní architektuře je v současné době také snad i trochu módní. Pravdou je, že střední Evropa disponovala na poli architektury ve dvacátém století obrovským tvůrčím a myšlenkovým potenciálem. Stačí procházka po Praze, Brně a pochopitelně po sousední Vídni, která je doslova kolébkou moderní architektury. Stavby a objekty spojené se jmény Otto Wagner, Adolf Loos, Jan Kotěra, Pavel Janák, Bohuslav Fuchs, Jaroslav Fragner... bylo by jich hodně. Nové přístupy, nové definice. Unikátně pojatý český kubismus se snahou prorůst do životního stylu a životní styl funkcionalismu jako odrazový můstek do současnosti. Ale jak je na tom úroveň české architektury na začátku nového století a tisíciletí? (celý článek)

Maďarská sakrální architektura 1. poloviny 20. století

Jan Křivinka

Bertalan Árkay, Votivní kostel v Moháči, 1932

Foto: archiv

Maďarská moderní architektura není příliš známa ani u nás ani ve světě, nezabývá se jí téměř žádná odborná literatura v jiném jazyce než v maďarštině a přitom ve 20. století, hlavně v jeho 1. polovině, vznikla v Maďarsku pozoruhodná díla, velmi oceňovaná v zahraničí. Maďarská architektura rozhodně nebyla izolovaná, studenti po absolutoriu většinou na Technické univerzitě v Budapešti odcházeli za účelem dalšího studia do Vídně, do Paříže nebo do Itálie, a tak jejich realizace postupně ovlivňovala nejen vídeňská moderna, Art deco nebo Bauhaus, ale i italské novecento nebo reminiscence byzantských slohů. (celý článek)

Polemika&Kritika

Hrob si architekt už sám nepostaví

Jiří Endler

Letní procházka slavnou pražskou vilovou kolonií Baba je něco stěží popsatelného. Domy jako z učebnice dějin architektury, i ty úplně obyčejné, lidé fascinovaní genialitou prvorepublikových architektů i místní pejskaři, kteří vůbec nechápou, proč se jejich klidnou čtvrtí motá taková spousta podivínů s foťáky a spadlými čelistmi. (celý článek)

Kultura&Společnost

Vidět arabský svět v Čechách

Tomáš Kavka

Foto: archiv

GALERIE LANGHANS aspiruje již třeba svoji polohou blízkosti Václavského náměstí na centrum pražské fotografie. Galerie, jejíž historie se počala psát koncem 19. století zásluhou průkopníka české fotografie Jana Langhanse, se od svého znovuotevření roku 2003 snaží reflektovat jak českou, tak i současnou světovou fotografii. Otevírací výstavou pro ni byl soubor současných portrétů politických vězňů z padesátých let, jejichž tragický osud byl tolik podobný osudu rodinné galerie v době totality, když byl sedmdesát let ošetřovaný archiv čítající 2,5 milionu negativů v roce 1948 vyvezen na skládku za Prahu a zničen. (celý článek)

DIALOG&Osobnost

Osobnost: Jan Kaplický

Vítězslav Sommer

Jedním z českých architektů, kteří se dokázali prosadit v západní Evropě je Jan Kaplický (nar. Roku 1937 v Praze). Stejně jako u mnoha jiných slavných krajanů je však jeho jméno v Česku známé spíše jen zasvěcencům. Jan Kaplický vystudoval v letech 1956-1962 Vysokou školu umělecko průmyslovou v Praze a do roku 1968 působil v Československu. Jedním z jeho realizovaných projektů v "předemigračním" období byla vila se zahradou scénáristy Jaroslava Dietla v Praze z roku 1965. Po srpnových událostech roku 1968 opustil Československo a usadil se v Anglii, kde v průběhu sedmdesátých let vystřídal několik architektonických kanceláří. Roku 1979 založil v Londýně spolu s architektem Davidem Nixonem kancelář Future Systems, která mu umožnila pracovat na jeho futuristických architektonických vizích. (celý článek)

DIALOG&Střední Evropa

Stredoeurópsky komentár

Radovan Čaplovič

Premiéri Visegrádskej štvorky počas summitu V 4 v poľskom Kazimierz Dolny. Zľava Marek Belka, Jiří Paroubek a Mikuláš Dzurinda. Za nimi Ferenc Gyurcsány.

Foto: archiv

V našom stredoeurópskom priestore si určite zopár nenapraviteľných šoférov vydýchlo, keď 12. júna skončila týždňová, doposiaľ najväčšia dopravná akcia Jastrab. Projekt, ktorý je nazvaný podľa rovnomennej dopravnej akcie na Slovensku, obdoby českého Kryštofa, inicioval slovenský minister vnútra Vladimír Palko. V apríli na schôdzke premiérov v Budapešti ho podporilo šesť štátov strednej Európy – Visegrádska štvorka, Rakúsko a Slovinsko. (celý článek)

Volba nového maďarského prezidenta

Jan Křivinka

V pondělí 6.6. začal maďarský parlament volit nástupce dosavadního prezidenta Ference Mádla, kterému v srpnu končí mandát. Hlasování to bylo výjimečné, neboť až dosud měly všechny volby prezidenta od roku 1990 jasného favorita. Mádla sice zvolil parlament až ve třetím kole, kdy mu stačila nadpoloviční většina hlasů, ale bylo předem jasné, že právě ve třetím kole je získá. Před letošními volbami měli největší šance László Sólyom, nezávislý kandidát a po roce 1990 první předseda ústavního soudu, kterého podporoval i vůdce opozice Viktor Orbán, jenž mimochodem navrhl a prosadil do funkce prezidenta Mádla, a Katalin Sziliová, kandidátka vládních socialistů a současná předsedkyně parlamentu. (celý článek)