Vážení a milí čtenáři,
před několika dny jsme si připomenuli dvacáté výročí pádu komunismu v Československu. Záměrně nepíšu, že oslavili, protože mám dojem, že radosti kolem letošního 17. listopadu bylo pramálo. Vzpomínkového pochodu nazvaného ´Průvod po dvaceti letech´ z Albertova na Národní třídu se zúčastnilo na 5 tisíc lidí, z nichž nezanedbatelná část vyjadřovala různou formou svoje zklamání a rozčarování z nynější politické situace v zemi. Terčem posměšných narážek byl především prezident Klaus, ale ani ostatní čelní představitelé nejsilnějších politických stran neunikli kritice. Není se co divit, když více než 80% občanů je nespokojeno se situací v naší zemi, stabilní voličskou základnu si udržují komunisté a roste popularita Dělnické strany. Byli to ostatně Vandasovi chlapci, kteří se na sebe snažili strhnout největší pozornost a částečně se jim to i podařilo. Média obšírně referovala o násilnostech a řádění „radikálů“, kteří se pokoušeli napadnout účastníky vzpomínkového pochodu.
My jsme si "radikalismus" zvolili za téma nového čísla Revue Dialog. Politolog a přední český radikál Ondřej Slačálek se v našem profilovém rozhovoru s Felixem Xaverem proti spojování radikalismu s neonacismem důrazně ohrazuje a připomíná původní význam slova, který znamená jít ke kořenům problému. Dle jeho názoru jsou to především média, která se bojí přesného pojmenování neonacistů. Ani Tobias Korter ve svém článku "Ať žije svoboda" nepoužívá pro neonacisty přívlastek radikální, ale označuje německou NPD za pravicově extremistickou politickou stranu. Jan Vršovský se zamýšlí nad otázkou, nakolik by stát měl radikalismus regulovat či omezovat. Co to ale je onen "radikalismus"? Tomáš Kavka připomíná, že slovu radikální nemůžou být přisuzovány pouze negativní konotace. Naopak radikální tendence přispěly k prosazení volebního práva žen či odstranění rasové segregace. A s odkazy do politické sféry a kritikou společnosti se vymezil i radikalismus umělecký.
To potvrzuje článek Felixe Xavera, který mapoval graffitti fotbalových chuligánů v ulicích Bělehradu. Tématu street artu - tentokrát v ulicích pražských - se věnuje i Klára Rybníkářová. Ostatně kultura má v Revue Dialog svoje pevné místo, a to nejen ta radikální. Lucie Procházková přispěla do našeho časopisu recenzí na dokument "Miloš Forman: Co tě nezabije..." a na stránkách Dialogu se nám představuje i nově vzniklé Centrum pro studium populární kultury.
A kdybyste snad, čtenáři, zatoužili prozkoumat cizí země, můžete společně s Revue Dialog procestovat vlakem Balkán, vydat se na Ukrajinu nebo navštívit Linz, Evropské město kultury roku 2009. Přeji vám, aby četba Revue Dialog přispěla k vaší pohodě a příjemnému strávení podzimních měsíců.
Marek Škorvaga
Diskuze k článku |
|
Zobrazuji příspěvky 1 – 1 z celkem 1:
itwcfooikd (94.102.63.xxx) 9.3.2010 14:19 ( reagovat) |
Linkz
GE0MI5 <a href="http://dzqbumqsmvlg.com/">dzqbumqsmvlg</a>, [url=http://hsaumgbxqgde.com/]hsaumgbxqgde[/url], [link=http://wocimfctfbzh.com/]wocimfctfbzh[/link], http://vtnjfebprvot.com/ |
(reagovat)
|
DIALOG Ondřej Slačálek
 Ondřej Slačálek Felix Xaver
Ondřeje Slačálka není nejspíš nutno čtenářům Dialogu příliš zdlouhavě představovat. Koho jiného než tohoto čelného radikála bychom měli v čísle o radikalismu vyzpovídat? S Ondřejem se známe z jedné párty v Á dvojce, kde nějakou dobu působil jako redaktor. V podobné pozici přechodně pracoval i v časopise Nový Prostor. Mimo to publikuje v Britských listech, MF Dnes a v neposlední řadě i v anarchistickém občasníku A-kontra. V současné době tento čerstvý pan doktor přednáší na Ústavu politologie FF UK. A protože vymýšlet revoluce není žádná legrace, tak jsme vedli tento rozhovor přes email.
(celý článek)
 Radikalismus
Tomáš Kavka
Původní latinský význam slova radikalismus označuje termín kořen (radix). Poprvé byl pojem spojen se zahloubáním se do nitra (kořenu) problému. Svoji současnou zpolitizovanou podobu výraz získal až v 18. století, kdy se slova začalo užívat ve spojení s anglickými „radikálními“ whigy, kteří podporovali americkou revoluci a odůvodňovali ji rozšiřováním občanských práv. Termín se s liberálním odkazem šířil od francouzské revoluce kontinentální Evropou a během 19. století se spojoval především s požadavky liberálních reforem a liberály obecně.
(celý článek)
Tobias Korter
Útokem na Polsko ve 4:45 dne 1. září 1939 začala 2. světová válka. To se událo před 70 lety. Bohužel se však zdá, že je téma pravicového radikalismu stále živé (v SRN úřady v roce 1975 nahradily pojem „radikalismus“ termínem „extremismus“, který označuje krajní pozici ve vztahu k předpokládanému středu politického spektra, vyznačuje se odmítáním demokratického ústavního státu a hlásá připravenost k násilí). Teprve nedávno se v týdeníku DIE ZEIT objevil článek „Unter Schwarzen“ (Mezi černými), ve kterém jsme se mohli dočíst o nebělošském volebním pomocníkovi durynské CDU jménem Zeca Schall.
(celý článek)
 "Čekáme na vás." Extrémně nacionalistické hnutí Obraz se odvolává na mystiku pravoslaví i nostalgii po Kosovu ovládaném Srby. Foto: Felix Xaver Felix Xaver
I návštěvník, který neví naprosto nic o současné srbské politice a společnosti, musí být při procházce centrem Bělehradu zaskočen množstvím graffiti, stickerů nebo politických sloganů pirátským způsobem umístěných na fasádách domů. Člověk by řekl, že ve městě probíhá občanská válka o veřejný prostor a bohužel tomu tak do velké míry i je.
(celý článek)
PolemikaKritika
Jan Vršovský
Stát nebo média mohou k radikalismu přistupovat mnoha způsoby, od naprosté tolerance jakéhokoli názoru včetně praktických návodů ke genocidě až po zakazování stran označených za extremistické a cenzuru nepohodlných názorů. Kde vede vhodná hranice tolerance, nejsou zákazy a cenzura kontraproduktivní a není možný jiný přístup?
(celý článek)
KulturaSpolečnost
 Foto: Bio Illusion Lucie Procházková
Dokumentární film Miloslava Šmídmajera Miloš Forman: Co tě nezabije... bezpochyby patří do kategorie těch, které stojí za to vidět. Režiséra Miloše Formana lze bez váhání zařadit mezi nejvýznamnější osobnosti české i světové kultury a zcela jistě by se vešel mezi deset ve světě nejznámějších Čechů (ač s americkým občanstvím). Tento dokument však hovoří o něčem víc, než „pouze“ o Formanově filmové práci. Na jeho životním osudu poukazuje na spletité dějiny naší země v průběhu dvacátého století.
(celý článek)
Lucie Procházková
Málokdo z laické veřejnosti asi ví, jaké skrývá krkonošské městečko Hostinné poklady. V první řadě jsou to místní architektonické památky. Impozantní je například renesanční radnice s původními sochami obrů – ochránců města. Celkově je množství zachovaných původních nejen renesančních památek až zarážející, zejména vezmeme-li v úvahu, že se jedná o poměrně malé regionální město.
(celý článek)
DIALOGStřední Evropa
Ondřej Daniel
 Logo CSPK Foto: CSPK Centrum pro studium populární kultury (CSPK) založila na počátku roku 2009 skupinka bývalých spolužáků z oboru historie na FF UK v Praze. Za vznikem Centra stála snaha zabývat se fenoménem populární kultury, a to jak z vědeckého, tak i žurnalistického a obecněji neziskového hlediska.
(celý článek)
DIALOGGenius loci
Marek Škorvaga
Etno festival v Pidkaminu. Neděle, půl třetí ráno. S Michalem posloucháme podařený techno set. Chlapík za gramofony zjevně zvládá své umění dokonale a odměnou jsou mu dvě tisícovky spokojených posluchačů. Vypadá to tu jako na běžném českém hudebním festivalu. Pouze padesátka policistů, kteří v metrových rozestupech hlídají hlavní stage, představují pro našince poněkud exotický výjev. V tu chvíli přichází na pódium opat (i když může mít jinou hodnost, v církevní hierarchii se příliš neorientuju) zdejšího kláštera, muzika ztichne a svatý otec se ujme slova. Ačkoli nejsem dokonale obeznámen s ukrajinštinou, jeho poselství rozumím. Vyzývá mladé publikum, aby kromě zábavy nezapomínalo na Boha. Stát se to v Čechách, nejspíš by ho dav vypískal, ale místní omladina si poselství vezme k srdci, pomodlí se a spořádaně se rozejde k domovu. Festivalový den končí. I takových výjevů se našinec může dočkat na Ukrajině...
(celý článek)
 Pracovní pauza Foto: Michal Veselský Michal Veselský
Letošní léto jsem se plánoval podívat jako dobrovolník na workcamp do Běloruska. Bohužel vše ztroskotalo na laxnosti tamní organizace, která otálela se zvacím dopisem nutným pro vyřízení víz tak dlouho, až jsem raději vsadil na jistotu a vyrazil na Ukrajinu.
(celý článek)
Marek Škorvaga
Linz, hlavní město spolkové země Horní Rakousy, je v očích Čechů spojeno především s proslulým lineckým koláčem. Linz je ovšem i městem s bohatou historií a živou kulturní tradicí. Žádný z výše uvedených důvodů nás ovšem nemotivoval, abychom s Alenkou téměř dvou set tisícovou metropoli navštívili. Byla to prostě náhoda či omyl, který vznikl při koupi jízdenky do Salzburgu...
(celý článek)
DIALOGGenius locomoti
 Albánské železnice mají své centrum ve městě Dürres a rozjíždějí se do pěti směrů. Foto: Tomáš Kavka Tomáš Kavka
Mnoho lidí si často stěžuje na české a moravské železnice; nasazují málo vlakových spojení, jsou pomalé a často se zpožďují. Proto také dávají přednost autodopravě nebo pro jistotu vůbec nikam nejezdí. Osobně se domnívám, že dělají chybu. Po několika dnech cestování Balkánem by možná své názory poopravili...
(celý článek)
DIALOGStředoevropská knihovnička
Pravicový extremismus v malém pohraničním styku
Kulturbüro Sachsen, Drážďany, 2009.
Felix Xaver
Sborník „Nebezpečné známosti“ nese podtitul „pravicový extremismus v malém pohraničním styku“ a zaměřuje se na kontakty mezi českou a saskou ultrapravicí. Jeho vydavatelem je drážďanské Kulturbüro Sachsen e. V. a publikace vyšla jak v české, tak i německé jazykové mutaci. Nutno připomenout, že sborník byl vydán v létě 2009, kdy série policejních zásahů proti českým neonacistům prozatím završila jejich relativně úspěšné tažení během něhož se jim podařilo infiltrovat veřejný prostor a sázkou na halasné volání po radikálním řešení romské problematiky také bohužel získat sympatie nemalé části české veřejnosti.
(celý článek)
Arbor vitae, Praha, 2007. ISBN: 978-80-86300-99-3.
Arkla Rybnikar
Na podzim roku 2007 proběhla v prostorách pražské Galerie Školská 28 unikátní výstava Street art v Praze. V rámci projektu vydalo nakladatelství Arbor vitae obsáhlou publikaci, která zachycuje nejen vystavovaná díla, ale vyčerpávajícím způsobem mapuje fenomén street art v Praze. Zachycení street artové scény je v zemích západní Evropy již provařeným tématem, stejně tak jako vydání obrazové publikace dokumentující umění ulice je osvědčeným marketingovým tahem (jenom město Berlin se může pochlubit skoro desítkou tematických monografií). U nás je však street art pole neorané a nezkomercializované, tudíž i knižně nezmapované. Kniha Istvana Léka dokumentující umění ulice Prahy je historicky první svého druhu.
(celý článek) |
del.icio.us
Digg
Facebook
Furl
Google
Jagg.cz
Linkuj.cz
MySpace
Vybrali.sme.sk
Yahoo
Twitter
stred.org.
Šéfredaktor: Marek Škorvaga. Zástupce šéfredaktora: Tomáš Kavka. Technický redaktor: Jan Vršovský.
Redakce: Ondřej Daniel, Lucie Procházková, Lukáš Vlček, Dominik Hrodek, Vítězslav Sommer, Hanna Zimmerhaklová, Jan Očenášek.